Takzvaný screeningový mechanismus se má týkat zejména transakcí, díky kterým zahraniční investor získá alespoň 10% podíl ve společnosti, případně bude mít přístup k důležitým informacím pro bezpečnost státu nebo jeho občanů.
"Z dostupných informací se jeví jako žádoucí, aby stát měl takový nástroj k dispozici, i když jeho využití k zastavení investic může být v praxi ojedinělé," říká Ota Šimák z mezirezortní pracovní skupiny při ministerstvu průmyslu a obchodu, která screeningový mechanismus připravuje.
Vzhledem k vnitřnímu trhu EU, ve kterém platí svoboda pohybu kapitálu, se mechanismus zaměří primárně na investory ze zemí mimo něj. "Pamatováno bude ale i na situaci, kdy by potenciální investor z některého z členských států byl fakticky kontrolován ze země mimo EU," dodává Šimák.
Inspirace Německem
Při tvorbě kontrolního systému se Česko inspiruje zejména mezi evropskými státy. Vzhledem k podobné struktuře, právnímu systému a provázanosti ekonomik má vzniknout český mechanismus z velké části po vzoru Německa.
Z německého mechanismu převezme například dvojí režim pro různě citlivá odvětví ekonomiky. Investice do těch nejcitlivějších oblastí, například obranného průmyslu nebo kritické infrastruktury, budou předem potřebovat povolení ze strany státu. Šimák však ujišťuje, že půjde jen o velmi úzký kruh odvětví.
Investice do méně citlivých odvětví pak stát bude moct kontrolovat ex post v případě podezření z ohrožení bezpečnosti. "Pokud by v tomto režimu investor chtěl získat jistotu, že nedojde ke zrušení již realizované investice, měl by možnost svůj investiční záměr státu nahlásit a nechat si jej předem prověřit. Jednou prověřenou transakci by již nebylo možné prověřovat znovu," vysvětluje Šimák.
Současně s návrhem zákona by měl být zveřejněn seznam odvětví, která jsou v hledáčku státu s ohledem na možná bezpečnostní rizika.
Problémové investice dostane na stůl vláda
Šetření bude spočívat v tom, že investor poskytne základní soubor informací o své vlastnické struktuře a konkrétní transakci. Do řízení mají být zapojeny orgány státu, kterých se transakce věcně týká, a ty, které se zabývají bezpečnostními otázkami. Bezproblémové investice by následně byly povoleny. "Ze zkušenosti z ostatních zemí víme, že naprostá většina transakcí bývá bezproblémová," říká Šimák.
V případě, že by orgán provádějící šetření však narazil na potenciálně problematickou investici, věc by byla postoupena k projednání vládě. "Pokud by k tomu došlo, stejně jako u jiných investic by se primárně hledaly podmínky, za kterých investice může být uskutečněna, aniž by bezpečnost státu ohrozila. Pokud by se to nepodařilo, stát by přistoupil ke zrušení investiční transakce."
V současnosti však podle Šimáka ještě nebyla vybrána konkrétní cesta, jak by k tomuto hraničnímu řešení mělo dojít. Stejně tak detailní nastavení procesu je podle něj stále předmětem diskuzí.
Diskriminace Číny a Ruska? EU to nedovoluje
Zákon se vytváří v době, kdy se hojně propírá otázka vlivu Číny a Ruska a jejich tajných služeb, což je zapříčiněno kauzami jako Huawei nebo problémem ruských tajných agentů operujících na území Velké Británie v kauze Skripal.
Investice směřující do EU z Ruska, Číny nebo i Brazílie za posledních 20 let vzrostly několikanásobně. Přičemž jde v současnosti převážně o investice do odvětví vyspělých technologií. Podle zprávy Evropské unie z roku 2017 o přímých zahraničních investicích může v některých případech jít o investory, kteří jsou vlastněni nebo kontrolováni třetí zemí.
Přesto screeningový mechanismus nemá být zaměřen konkrétně na tyto země. V případě vytvoření totiž musí splnit několik základních požadavků vyplývajících z nařízení EU, které bylo poslanci Evropského parlamentu schváleno letos v únoru. A to třeba právě to, že není možné diskriminovat investory z různých zemí mimo Evropskou unii.
Součástí je i mechanismus spolupráce, kdy má v rámci EU probíhat systematická výměna informací o možných rizicích souvisejících s konkrétními aktéry a o případných negativních zkušenostech s nimi. "Zapojeny budou všechny členské státy, ať už mají nebo nemají vnitrostátní prověřovací mechanismus. Ovšem ty, které mechanismus mají, budou mít lepší předpoklady k tomu, aby získané informace využily k ochraně svých bezpečnostních zájmů," dodává Šimák.
Evropské nařízení vstoupí v platnost letos v dubnu. V účinnost však vstoupí až v říjnu 2020. "Do té doby bychom měli mít doma vše nachystané tak, jak po nás nařízení vyžaduje," odpovídá Šimák na otázku, do kdy plánují zákon dokončit.
