Před více než měsícem promluvil šéf oddělení BESIP ministerstva dopravy Tomáš Neřold o tom, že pro Radu vlády pro bezpečnost silničního provozu připravují návrh, který by seniorům zakázal vjezd na některé komunikace, například na dálnice. Reagoval tak na statistiky, ze kterých vyplynulo, že u starších Čechů rychle přibývá nehod s těmi nejhoršími následky.
Jeho slova však mezi seniory vzbudila velkou kritiku, považovali návrh za šikanu. Distancoval se od nich i ministr dopravy Vladimír Kremlík (ANO) s tím, že vláda žádná tvrdší opatření proti seniorům nepřipravuje.
Neřold nyní svá slova mírní. Tvrdí, že reagoval na dotaz novináře, nevyjádřil se přesně a jeho slova byla navíc vytržena z kontextu. Ani podle něj ministerstvo nepřipravuje žádné opatření, které by plošně zakázalo seniorům vjezd na dálnice. Přesto však BESIP na téma zcela nerezignoval.
Chce ve spolupráci s praktickými lékaři změnit, jak posuzují zdravotní způsobilost řidičů. Už dnes mohou lékaři pomocí takzvaných harmonizovaných kódů omezit, nebo podmínit kdy, jak a kde může člověk trpící zdravotní komplikací vozidlo řídit. Problém je však podle BESIP a policistů v tom, že řada praktických lékařů tento nástroj nepoužívá tak často, jak by mohla.
Lékaři nejčastěji přidělují harmonizovaný kód, který zakazuje řídit auto bez brýlí těm, kdo trpí oční vadou. Podobným kódem však mohou na základě zdravotního stavu nařídit i jiné povinnosti. Od vynuceného technického vybavení auta, jako je automatická převodovka či upravené řízení až po zákaz jízdy na dálnici. Kód je poté vytištěn i na zadní straně řidičského průkazu a policisté ho zohledňují při silničních kontrolách.
"Chceme jen, aby lékaři více využívali nástroje, které už mají"
BESIP tak podle Neřolda nechce zavádět žádné novoty. "Pouze apelujeme na to, aby se zdravotní stav řidiče důsledně kontroloval a aby se ty omezující podmínky více využívaly v případech, kdy je to na základě zdravotního stavu opodstatněné," říká Neřold.
Harmonizované kódy
Seznam harmonizovaných kódů si můžete prohlédnout na stránkách Ministerstva dopravy. Mezi nejrůznější omezení, ze kterých si lékaři vybírají, patří povinná jízda s dioptrickými brýlemi, ale i třeba zapovězení jízdy po dálnici. Dalšími možnostmi jsou například povinnost jezdit pouze ve dne, jen v blízkém okolí bydliště, či pouze za doprovodu jiného řidiče.
K tomu má kromě jednání s praktickými lékaři a ministerstvem zdravotnictví pomoci také změna formuláře, který lékaři vypisují. Má být mnohem srozumitelnější a přímo nabízet harmonizované kódy, ze kterých si mohou lékaři vybrat. Dnes si je musí pamatovat, nebo dohledat. "Máme od praktických lékařů podněty, že i proto s tímto nástrojem tolik nepracují," říká Neřold.
Zdůrazňuje však, že se jeho oddělení nesnaží nijak obtěžovat seniory a že zhoršený zdravotní stav může mít za volantem tragické následky i u mladšího člověka. U seniorů se však logicky pravděpodobnost takové události zvyšuje kvůli zdravotním komplikacím, které jsou spojené se stářím. A zatímco u mladých má počet nehod omezit řidičák na zkoušku, u seniorů se řešení hledá.
Neřold však přiznává, že ministerstvo nemá žádné oficiální údaje, které by dokládaly, že čeští lékaři nechávají řídit zdravotně nezpůsobilé seniory. Tím spíše o tom, že by to někdy vedlo až k nehodě. "Takhle se to neeviduje a asi bychom i těžko prokazovali, že v momentě té zdravotní prohlídky, která byla třeba dva roky před nehodou, lékař neudělal všechno, jak měl. Řidičův stav se mohl změnit až po prohlídce," dodává Neřold.
Pečlivější kontroly žádá i policie
BESIP podle něj v této otázce vychází ze zkušeností policistů z terénu. Právě ty totiž nasvědčují tomu, že po českých silnicích jezdí senioři, kteří by řidičský průkaz mít neměli, nebo by měl být alespoň nějakým způsobem omezený.
"Nejsou to dojmy, je to naše osobní zkušenost. V rámci Moravskoslezského kraje jsem zažil hned několik případů smrtelných dopravních nehod, kdy řidiči starší 85 i 90 let měli řidičský průkaz bez jakéhokoliv omezení. Nemyslím si, že by člověk byl v tomto věku stoprocentně zdráv," říká Jiří Zlý, šéf moravskoslezské dopravní policie. Jako příklad nabídl nehodu, při které přesně takový senior srazil chodce na přechodu. "Srazil ho, a aniž by o tom věděl, pokračoval v jízdě dál," dodává Zlý.
Podobně to vidí i Pavel Žíha, vedoucí dopravní policie v Karlovarském kraji. "Nám se třeba v praxi stalo, že se u nás na dálnici otočil řidič, také vyššího věku, a jel v protisměru. Otočil se z ničeho nic, jako kdyby něco zapomněl. Míjeli ho tři řidiči, kteří mu dávali znamení, že jede v protisměru, on ale na nic nereagoval a skončilo to bohužel nešťastně - čelním nárazem a jeho smrtí. Takže ty praktické zkušenosti jako policie máme. A mají je i záchranáři a hasiči," říká Žíha.
Také on však nežádá plošné zákazy pro seniory. "Z mé strany jde o apel na lékaře, kteří dávají zejména starším řidičům potvrzení, aby opravdu důsledně prohlédli jejich zdravotní stav a dávali jim potvrzení až ve chvíli, kdy nejsou nebezpečím pro ostatní účastníky silničního provozu. Vím, že mě teď možná někteří starší řidiči nebudou mít rádi, ale my jako policie to tak cítíme," řekl Zíha.
Lékaři u sebe chybu nevidí, řidiče prý posuzují odpovědně
Podle Petra Šonky, předsedy sdružení praktických lékařů, však lékaři s harmonizovanými kódy pracovat umí. "Harmonizované kódy se používají, ač neříkám, že se používají nějak hojně. Sám jsem ale praktický lékař a není to kód, po kterém byste mohl sáhnout denně, musíte si ho dokázat obhájit," říká.
Dodává, že každé rozhodnutí o zdravotní způsobilosti je správní posudek, ze kterého plyne po doktora odpovědnost, ať už ho dá osobě, která by ho dostat neměla, čí naopak. "Každý člověk se může proti tomu rozhodnutí odvolat a doktor si musí rozhodnutí obhájit," říká Šonka. Většina odvolání proti takovým posudkům podle něj navíc v minulosti dopadla tak, že správní orgán došel k závěru, že o stavu pacienta neměl rozhodnout praktický lékař, ale specialista.
"Je naprosto logické, že když někdo například nemá ruku a nohu, tak mu napíšete harmonizovaný kód, že má mít auto s automatickou převodovkou. Nařídit ale někomu, že může jezdit jenom dvacet kilometrů od bydliště, to je věc, kterou by měl posoudit dopravní psycholog. Není to něco, co by mohl automaticky praktický lékař použít," říká Šonka.
Přesto si myslí, že ke zdravotní způsobilosti řidičů lékaři přistupují odpovědně a nebojí se jim vydat negativní osvědčení, ať už kvůli možným sporům či třeba osobním vztahům, které s nimi mají. "Negativních posudků jsem vydal celou řadu a je to samozřejmě vždy velmi nepříjemná záležitost, která často vede ke konfliktu s pacientem. Někdy nemá nadhled ani jeho rodina. Je to do určité míry dané i dopravní obslužností venkova. Pro ty lidi to je skutečně často velký hendikep, když je řidičáku zbavíte. Nicméně odpovědnost lékaře za špatný posudek je velká, takže tyhle věci musí jít stranou," říká Šonka.
Nemůže prý samozřejmě dát ruku do ohně za každého praktického lékaře v republice, ale nemyslí si, že by šlo o zásadní problém české silniční dopravy. "Nebráníme se jakékoliv diskuzi, ale myslím, že větším problémem jsou agresivní řidiči, lidé, kteří opakovaně jezdí pod vlivem návykových látek, nebo kterým jsme papíry sebrali a oni stejně jezdí dál," dodal Šonka.
Vyjádřil se také k důvodu, proč se o seniory BESIP vůbec zajímá, tedy ke zvyšujícímu se počtu nehod, které zavinili senioři a které končí tragicky či s těžkými zraněními. Ač jsou na českých silnicích rizikovější skupiny než senioři, právě u této věkové kategorie, jako u jediné, nejvážnějších nehod přibývá. "Nechci to nijak zpochybňovat, ale je to podobné, jako když spadne ze žebříku devadesátiletý a čtyřicetiletý člověk. Šance, že zemře ten devadesátiletý, je násobně větší," uzavřel Šonka.
Někteří senioři by mohli na změnách vydělat
Zíha si však myslí, že na častějším používání harmonizovaných kódů by řada seniorů mohla naopak vydělat. Naznačil, že někteří lékaři jsou naopak až příliš opatrní a řidičský průkaz pacientům odebírají i ve chvíli, kdy by stačilo jeho omezení.
S tím souhlasí i poslankyně a lékařka záchranky Věra Procházková (ANO). Podle ní se u řady seniorů kvalita života přímo odvíjí od toho, zda si mohou autem dojet na chatu či na nákup. Předčasná ztráta řidičského oprávnění tak pro některé může být velkým zásahem do soukromí. "Jsem pro to, aby se seniorům a zdravotně omezeným řidičům dovolilo jezdit, ale jen za určitých okolností, aby se to velmi důrazně vyšetřilo," říká poslankyně.
Dodává však, že ani lékaři nejsou v této otázce všemocní. Jen těžko mohou například předem odhalit náhlé zdravotní komplikace jako je mrtvice či infarkt. Tím méně nezodpovědnost některých řidičů. "Zažila jsem svého kolegu, který jezdí se záchrankou, kterému bylo zle, měl jasné projevy infarktu, věděl to, a přesto sedl do auta a do nemocnice dojel sám. To jsou někdy takové extrémy, že to vůbec nechápete," dodává Procházková.
Největší odpovědnost podle ní ale leží na samotných řidičích, ať už mladých či starších, kteří mají mají chodit na pravidelné prohlídky a být podrobně seznámeni s vlastním zdravotním stavem.
V Česku je každým rokem špatným fyzickým či psychickým stavem řidičů zapříčiněno asi tisíc dopravních nehod. Asi třicet nehod ročně způsobí také akutní stavy jako je infarkt myokardu či mrtvice.
