Respekt: Proč nesmí Zeman do Bílého domu? Američanům vadí vazby poradce na Kreml

Ondřej Kundra, Kateřina Šafaříková
9. 10. 2017 18:38
Zdá se, že do konce tohoto volebního období se prezidentu Miloši Zemanovi setkání s Donaldem Trumpem nepodaří zrealizovat. Přestože Zeman schůzku označil za svou prioritu a Hrad opakovaně tvrdil, že americký prezident pozvání vyslovil, schůzka se stále neuskutečnila, a to ani přes veškerou snahu české diplomacie. Podle informací týdeníku Respekt se na žádost českých diplomatů za schůzku se Zemanem přimlouvali i někteří američtí kongresmani a senátoři. Prezidentova administrativa však považuje Zemana a lidi z jeho okolí za Putinovy protizápadní spojence. Vadí jim především poradce Martin Nejedlý, který je známý svými nestandardními vazbami na Kreml.
Zemanovi se zatím podařilo pouze vyfotografovat se s americkým prezidentem a první dámou během Valného shromáždění OSN. Oficiálního přijetí v Bílém domě se mu však zatím nedostalo.
Zemanovi se zatím podařilo pouze vyfotografovat se s americkým prezidentem a první dámou během Valného shromáždění OSN. Oficiálního přijetí v Bílém domě se mu však zatím nedostalo. | Foto: Twitterový účet Jiřího Ovčáčka

Praha - Ani přes usilovnou snahu svých spolupracovníků na několika frontách se Miloš Zeman do konce svého prezidentského mandátu do Bílého domu nepodívá. Je to pro něj nepříjemný politický zádrhel, protože návštěvu u amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za jednu ze svých priorit. Podle informací Respektu se Zeman setkání s Trumpem nedočká ani po přímé intervenci skupiny několika členů amerického Kongresu za Republikánskou stranu. Zároveň s tím se projasňují důvody, proč český prezident do oválné pracovny nemůže.

Aktivita amerických kongresmanů byla výsledkem tlaku české diplomacie. Její reprezentanti v USA v čele s velvyslancem a někdejším Zemanovým zahraničněpolitickým poradcem Hynkem Kmoníčkem mají od Zemana již delší dobu za úkol domluvit jeho státní návštěvu v Americe, jejímž vrcholem by byl rozhovor s Donaldem Trumpem v Bílém domě.

Zeman na přijetí naléhá: kdyby k němu došlo, mohl by se před blížícími se prezidentskými volbami v Česku prezentovat jako politik, který má mezinárodní přesah a přijímají ho klíčoví aktéři globální politiky. Zatímco v případě čínského a ruského prezidenta se to Zemanovi v posledních dvou letech opakovaně podařilo, u hlavního západního spojence nikoli.

Zemanovi podřízení zkoušejí různé možnosti, opakovaně například oslovili židovské organizace s vlivem na Bílý dům, u nichž má Zeman dobré renomé a letos od nich převzal ocenění Bojovník za pravdu. Jeden z hradních poradců v minulosti rovněž najal ve Washingtonu lobbistickou agenturu SPG, aby Zemanovi pomohla prošlapat cestu k Trumpovi. Nikam to však nevedlo.

Čeští diplomaté ve Washingtonu proto podle informací Respektu oslovili přímo také některé spřízněné americké politiky, aby Zemanovi pomohli dosáhnout kýženého cíle. Konkrétně šlo o několik senátorů a členů Sněmovny reprezentantů za Republikánskou stranu, kteří jsou členy Skupiny přátel Česka. Ta působí na půdě Kongresu a hlásí se k ní politici působící ve státech s početnou českou krajanskou komunitou, jako jsou například Texas či Wisconsin, nebo kteří mají české kořeny.

Čtěte v novém čísle Respektu
  • Obálkový text: jak být šťastný v práci. Pocit smyslu je stále žádanější součástí zaměstnání. A dá se naučit.
  • Hlavní komentář: Kdo za co může. Láska a nenávist v české politic
  • Kontext: Mládí vpřed. Sebastian Kurz vzal vítr z plachet populistům a v jednatřiceti letech sprintuje do křesla rakouského kancléře
  • Rozhovor: S Petrem Pithartem o roli premiéra, stylu Vladimíra Mečiara a poučení z dějin
Aktuální vydání Respektu

Iniciativy se chopil mimo jiné předseda zmíněné skupiny, člen Sněmovny reprezentantů za Texas, republikán Joe Barton, a tři kongresmani poté zformulovali dopis, který letos o prázdninách odešel do Bílého domu. Respekt má informace o dopisu z několika zdrojů, politici v něm údajně žádají Trumpa, aby si na Zemana udělal prostor. Ani tato aktivita ale nepřinesla průlom. Kongresmani nedostali na svůj apel kladnou odpověď.

V neformálních rozhovorech mluví čeští i američtí diplomaté o tom, že Trump se Zemanem už nepočítá. Byl to přitom český prezident, který ho v kampani jako jediný z evropských hlav států přímo podpořil, oba politici spolu na konci loňského roku ještě před Trumpovou inaugurací mluvili po telefonu a Zeman obsah rozhovoru interpretoval tak, že Trump jej pozval k sobě.

Hrad začal zmiňovat jako pravděpodobný termín audience letošní duben. Když k tomu nedošlo, velvyslanec Kmoníček to veřejně vysvětloval Trumpovým zaneprázdněním krizí s KLDR. Mezitím však Trump přijal několik evropských politiků a na trávníku Bílého domu si s nimi třásl pravicí. Pro Zemana se ale věci nečekaně zkomplikovaly.

V hledáčku FBI

Už krátce po Trumpově inauguraci se začaly v americkém tisku objevovat informace, že vliv na jeho vítězství mohl mít zásah Ruska. Ruští hackeři diskreditovali kampaň jeho protikandidátky Hillary Clintonové zveřejněním e-mailové korespondence z centrály Demokratické strany, jeden z Trumpových synů se u Rusů sháněl po kompromitujících materiálech na otcovu soupeřku a s Rusy byli v kontaktu i další Trumpovi lidé. Kongres začal možný ruský zásah vyšetřovat a zároveň byl jmenován zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller, který se zabývá přímo tím, zda se Trump či jeho blízcí s pomocí Rusů nepodíleli na manipulaci voleb.

Trump se tohle podezření snaží ze sebe setřást. Přes původní kritiku podepsal přísnější sankce pro Rusko, které letos v létě schválil - téměř sto procenty hlasů v obou svých komorách - Kongres, rozešel se s několika poradci s vazbami na Kreml a dává si pozor, aby se po jeho boku neobjevil někdo příliš proputinovský. To má být také jeden z klíčových důvodů, proč zůstávají pro Miloše Zemana dveře do Bílého domu zavřené. Administrativa USA ho vnímá jako protizápadního spojence Vladimira Putina a stejně se o něm vyjadřuje i americký tisk.

Nejde však jen o Zemanovu osobu. "Problém představuje především jeho okolí," řekl Respektu zdroj z amerických bezpečnostních složek. "Jako rizikový článek vyhodnotila americká administrativa Zemanova poradce Martina Nejedlého." Další dva zdroje Respektu sdělily, že právě Nejedlý je v informovaných kruzích americké vlády vnímán jako člověk s nestandardní přímou vazbou na Kreml, o jehož loajalitě vůči českému státu se pochybuje.

O co konkrétně jde, není jasné. Faktem je, že Nejedlý v minulosti v Rusku deset let pobýval. Co přesně tam dělal, je zakryto tajemstvím, jež on sám odmítá odhalit. Udržuje blízké vztahy s lidmi okolo Putina, vedle exšéfa Ruských železnic Jakunina, který je na americkém sankčním seznamu, hlavně s Jurijem Ušakovem, jenž Putinovi radí v zahraniční politice.

Deník The New York Times letos Zemanovi a Nejedlému věnoval rozsáhlý profil, kde o nich psal jako o "Putinových spojencích". A kriticky se o Zemanovi v souvislosti s jeho cestami za vládcem Kremlu a bagatelizováním ruské invaze na Krym opakovaně vyjádřil jeden z nejuznávanějších členů Republikánské strany, vlivný senátor John McCain.

Český prezident však na své ruské politice nehodlá nic měnit. "Pokud někdo něco takového tvrdí (že Zemanovu proruskou politiku a jeho okolí vnímají USA jako problém - pozn. red.), stal se obětí dezinformační kampaně, jejíž strůjci chtějí poškodit česko-americké vztahy na nejvyšší úrovni," odpověděl na dotaz Respektu mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. A potvrdil, že Zeman "počítá" s účastí Martina Nejedlého na všech svých možných cestách do Ameriky tak jako dosud.

Pořád málo

Zemanovu přijetí u Trumpa brání i současný stav česko-amerických vztahů, které nenesou žádné silné téma. Češi dlouhodobě zastupují Spojené státy v Sýrii a Američané to oceňují, Trump ale nepovažuje český servis v Asadově zemi za dostatečný důvod k tomu, aby Zemanovi věnoval privilegium oficiálního přijetí na nejvyšší úrovni.

Pro nynějšího šéfa Bílého domu je klíčové téma zvyšování výdajů na obranu ze strany evropských členů NATO a tady Česko nemá Trumpovi co nabídnout. Končící Sobotkova koalice zrychlila investice do armády, vytyčeným dvěma procentům HDP v roce 2020 však země zůstává stále vzdálená. Vláda si stanovila jako cíl 1,4 procenta v roce 2020 a dvě procenta až o čtyři roky později.

Trump o potřebě zvýšit podíl Evropanů mluvil už během kampaně a kroky aliančních členů tímto směrem oceňuje. Například Rumunsko vynakládá na obranu 1,5 procenta svého HDP a v reakci na zvolení Donalda Trumpa oznámilo, že výdaje navýší tak, aby už tento rok dosáhlo dvou procent. Rumunský prezident Klaus Iohannis se pak letos v červnu jako první z regionu podíval za Trumpem do Bílého domu.

Že ve vzájemných vztazích skutečně něco neklape, prozradila Zemanova kritika projevu Donalda Trumpa na zasedání Valného shromáždění OSN minulý měsíc. Zeman na tiskové konferenci prohlásil, že mu vadilo, že se Trump "obul" do několika problematických zemí a jejich vládců, nejen severokorejského vůdce. Američtí diplomaté to následně interpretovali jako "pomstu" českého prezidenta za neuskutečněnou návštěvu v Bílém domě.

Trump ve svém projevu specificky zmínil potřebu chránit suverenitu Ukrajiny, jež si nezaslouží být "obětována" agresivní politice Ruska. Zeman naopak po ruské anexi Krymu opakoval, že poloostrov Moskvě vždy patřil, a americkému prezidentovi k jeho projevu vzkázal, že by neměl chování států "známkovat jako učitel neposlušné žáky". "Mezinárodní společenství by nemělo být založeno na stylu žák-učitel. Jsme všichni žáci nebo jsme všichni učitelé," řekl Zeman na adresu hlavního světového kantora, do jehož kabinetu se stále snaží dostat.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy