Zeman se v OSN představil jako pilný čtenář. Čeští diplomaté uvolnili svá místa delegaci Hradu

Daniel Anýž Daniel Anýž
Aktualizováno 19. 9. 2017 21:56
Prezident Miloš Zeman v úterý přednesl projev před Válným shromážděním OSN. Podobně jako v předchozích dvou letech se Zeman soustředil na téma mezinárodního terorismu. Zároveň citoval knihu Samuela Huntingtona Střet civilizací, které diskutuje údajný civilizační nesoulad mezi západem a světěm islámu. Podle Zemana je terorismus přímo propojen i s problémem migrace. Někde ji podle Zemana vyvolává, v jiných místech, například v Evropě, využívá. V sále poslouchali Zemanův projev členové jeho kanceláře, kancléř Vratislav Mynář, poradce Martin Nejedlý a mluvčí Jiří Ovčáček.
Projev prezidenta Miloše Zemana v v rámci všeobecné rozpravy Valného shromáždění OSN. | Video: DVTV

New York - Český prezident Miloš Zeman se ve svém úterním projevu k Valnému shromážděním OSN světovému společenství představil jako pilný čtenář.

"Ještě jako relativně mladý muž jsem byl ovlivněn dvěma knihami," zahájil Miloš Zeman své vystoupení.

Prvním titulem prý byla práce Konec dějin od Francise Fukuyamy, v které autor předjímal konečné vítězství liberálně-demokratického řádu.

"Hezké téma, ale nic než téma," uvedl český prezident.

Střet civilizací a terorismus

Druhou knihou byl Střet civilizací od Samuela Huntingtona. Práce podle českého prezidenta možná až "cynická, ale realistická," zhodnotil Zeman knihu, v které Huntington diskutuje podle něho základní civilizační nesoulad mezi západem a světem islámu.

Zeman v OSN připomněl, že Huntington ve své knize kromě jiného píše "o krvavých hranicích islámu".

Svojí citací Huntingtona si český prezident otevřel dveře k tématu, kterému se věnoval už v předchozích dvou vystoupeních před Valným shromážděním OSN.

Stejně jako v letech 2015 a 2016 mluvil Miloš Zeman i tentokrát o problému mezinárodního terorismu.

Což český prezident naznačil už v pondělí, když v New Yorku na slavnostním večeru přebíral cenu Bojovník za pravdu od židovské organizace Gershon Jacobson Jewish Continuity Fund.

"Nebudu zdvořilý a budu mluvit o islamistickém terorismu," avizoval Zeman v pondělí. V úterním vystoupení v OSN ovšem nakonec toto označení nepoužil.

Když mluví Donald Trump 

Na rozdíl od předchozích let dvou let, kdy Zeman mluvil v osmé desítce všech řečníků, vystoupil tentokrát hned v úvodním panelu, šest míst po americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. A nedlouho po něm přišel za řečnický pult francouzský prezident Emmanuel Macron.

Ale i tak Zeman přednášel svoji řeč do poloprázdného sálu. Na Valném shromáždění je běžné, že delegáti odcházejí a přicházejí do sálu podle toho, jak je zajímají jednotlivá vystoupení.

Na amerického prezidenta Donalda Trumpa, který měl ve Valném shromáždění premiéru, nezůstala jediná židle volná a ještě se stálo v uličkách podél stěn sálu.

Pak se ale místa v sále výrazně vyprázdnila.

Česká reprezentace si v zasedacím pořádku letošního Valného shromáždění vylosovala místo v první řadě jednacího sálu. Světové státníky tak mohla sledovat z bezprostřední blízkosti.

Podobně jako v předchozích dvou letech museli ovšem čeští diplomaté, pracující na české misi při OSN, uvolnit v sále svá místa členům delegace prezidenta Zemana.

Za misi tak byla přítomna pouze česká velvyslankyně Marie Chatardová. Další křesla zabrali Zemanův kancléř Vratislav Mynář, poradce Martin Nejedlý a mluvčí Jiří Ovčáček.

Spící buňky, osamělí vlci

Podle Miloše Zemana, jak uvedl ve svém projevu, není světové společenství stále odhodláno postavit se proti terorismu skutečně "svojí plnou silou".

Zeman ale pochválil OSN za to, že letos v červnu vytvořilo nový Protireroristický úřad, který byl měl sdružovat dosavadní roztříštěné a podle Zemana neefektivní aktivity OSN v boji s terorismem.

Podle Miloše Zemana by měl tento nový úřad - s jehož vedoucím, Rusem Vladimirem Voronkovem se český prezident setkal v pondělí - disponovat vlastní vojenskou silou.

"A teď k druhé straně té samé mince," přešel pak Zeman od terorismu k tématu migrace. Zeman připustil, že někde jsou to právě teroristé, kdo vyvolávají migraci.

Zároveň však podle něj platí, že teroristé migranty následně i využívají. Například v Evropě, kde "vznikají spící buňky" a skrývají se "osamělí vlci".

Zemanova přednost? Krátké projevy

Český prezident následně varoval před podporou migrace. "Každý, kdo vítá migranty, souhlasí s odlivem mozků z výchozích zemí, a s degradací těchto zemí," prohlásil Zeman

Projevy Miloše Zemana k Valnému shromáždění OSN mají vzhledem k nabitému programu tohoto výročního summitu světové diplomacie jednu nespornou kvalitu. Jsou krátké.

Ve svém úterním vystoupení před plénem OSN, prezident Zeman ani zdaleka nevyčerpal vyhrazený limit patnácti minut.

V závěru devítiminutové řeči, jejíž téma bylo temné, Zeman nicméně vyzval světové společenství k optimismu. Citoval k tomu Martina Luthera. "Kdyby měl být zítra konec světa, tak dnes půjdu a zasadím jabloň," rozloučil se český prezident s Valným shromážděním OSN.

V úterý večer se Zeman zúčastnil recepce pořádané Donaldem Trumpem. Pokud recepce proběhla dle tradičního protokolu, kdy americký první pár u vchodu vítá přicházející státníky, dočkal se Miloš Zeman krátkého setkání s Donaldem Trumpem.

Oficiální písemný program jeho návštěvy v New Yorku to ostatně už předjímal větou: "Prezident republiky krátce pohovoří i s D. Trumpem."

Zeman se v úterý na okraj Valného shromáždění setkal i s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem. Mluvili spolu o KLDR nebo o jaderné energetice, řekl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

"Debata se vedla o problému, který představuje režim v Severní Koreji, ale také o jaderné energetice. Závěrem pan prezident obdržel maskoty blížící se olympiády," poznamenal Ovčáček.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Turecká zpěvačka Böleková zemřela po 288 dnech hladovky

V Turecku dnes po 288 dnech protestní hladovky zemřela zpěvačka Helin Böleková, členka populární folkové skupiny Grup Yorum. Informovala o tom agentura AP. Osmadvacetiletá hudebnice zahájila hladovku v době, kdy byla loni ve vězení kvůli údajnému napojení na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Protestovala tak proti perzekuci členů skupiny a proti zákazu vystupovat, který těleso dostalo už v roce 2016.

Böleková a její kolega z kapely Ibrahim Gökçek přestali přijímat potravu poté, co skončili na mřížemi kvůli vyšetřování údajných styků s PKK. Ta vede ozbrojený boj za kurdskou autonomii a turecká vláda, ale také Evropská unie a Spojené státy ji považují za teroristickou organizaci. Z vězení vyšli loni v listopadu, ale s hladovkou ani poté neskončili. Jejich cílem bylo, aby byli propuštěni i zbývající členové skupiny a aby skupina známá svými protestsongy mohla opět vystupovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy