Jena - Městem světla nazývají Jenu propagační materiály. Areál slavné továrny Zeiss na západním okraji durynské metropole ale víc připomíná futuristické "Ocelové město" z Verneova románu.
A nejen to. Jena, druhá metropole spolkové země Durynsko, zažila mezi německými městy druhý největší ekonomický vzestup po nedávné krizi.
Ještě před třiadvaceti lety tu přitom hlídala stabilitu komunistického režimu dvacetitisícová posádka sovětské armády.
Hlavní zásluhu na jenském boomu si připisuje optický průmysl, který předloni vyprodukoval high-tech výrobky za 1,5 miliardy eur a ročně roste nejméně o deset procent.
Zajišťuje polovinu zdejšího ekonomického výkonu, dalším rychle rostoucím odvětvím jsou biotechnologie.
Jena je tak důkazem, že průmyslové země mají v globální konkurenci jedinou možnost - propojit výrobu s výzkumem a zvýšit tak svou produktivitu.
Tuto vyhlídku pro Česko definovaly už dvě vládní strategie, první už v roce 2004. Podniky ale přesto spolupracují s výzkumnými ústavy a univerzitami stejně málo jako před deseti lety.
Zeiss, světový lídr v optických technologiích, dosud využívá gigantický sedmipatrový betonový blok ještě z komunistických dob, který je visutými přechody spojen s Vysokou odbornou školou dodávající firmě většinu zaměstnanců.
Podchody pod silnicí zase vedou ke sklárnám Schott, které jsou hlavní partnerskou firmou už přes sto let. Tradici symbolizuje budova nového planetária. Připomíná jeden z nejznámějších vynálezů otce zakladatele Carla Zeisse.
Firma ročně investuje 300 milionů eur do výzkumu a vývoje. "Není zbytí, i když se vedl nespočet interních diskusí, že výroba z toho vyjde jako chudý příbuzný. Ale když uvážíte, že polovinu obratu dosahujeme výrobky, které nejsou starší než tři roky, tak jasně vidíte, že jsme odsouzeni k ustavičné inovaci," popisuje základní orientaci ředitel Peter Popp.
Přímo v budově Zeissu i v nejbližším okolí zároveň prosperují desítky dalších optických firem, které si výrobky vyměňují nejen mezi sebou.
"Obchodujeme se západní Evropou, Amerikou i Čínou, kupodivu nemáme kontakty na Česko," popisuje rozměry zdejšího podnikání Tilo Schieck, který před čtrnácti lety zakládal zdejší továrnu Optics Balzers. Výrobce vrstvených filtrů začínal se dvěma lidmi, kteří zkoušeli technologii extrémní ultrafialové litografie.
Dnes novou technologii využívá a zdokonaluje pětatřicet vysokoškolsky vzdělaných expertů. "Stále se pohybujeme na hranici možného a toho, co už možné není," vysvětluje Schieck strategii své firmy.
Také vědci rádi podnikají
Optics Balzers je příkladem tzv. spin-off firmy. Vznikla odloučením od výzkumného Frauenhoferova ústavu, který sídlí jen dvě stanice autobusem od továrny Zeiss.
Frauenhoferův ústav pro aplikovanou optiku byl v Jeně založen před dvaceti lety. Včetně vybavení stál 30 milionů eur, za loňské rozšíření doplatila spolková vláda dalších 17 milionů.
Frauenhoferovy ústavy nemají v Česku srovnání, protože se výlučně zaměřují na aplikovaný výzkum, který mohou bezprostředně využívat průmyslové firmy.
"Osmdesát procent nákladů na provoz musíme pokrývat výzkumem, za který nám platí podniky," popisuje základní princip financování zástupce ředitele Norbert Kaiser. Jako příklad uvádí projekt Minerva, který navrhl pro automobilku Audi okna z polykarbonátu. Na rozdíl od skla se tato okna dají lépe tvarovat a mohou lépe omezit ultrafialové záření.
Vzniku spin-off firem napomáhá jednoduchý mechanismus. Frauenhoferův ústav nesmí sám vyrábět, proto někteří výzkumníci odcházejí a zakládají vlastní firmy typu Optics Balzers. "Také vědci rádi vidí, když se jejich nápady mohou uskutečnit," podotýká Kaiser.
Žně v inkubátoru
Frauenhoferův ústav přišel spolkovou vládu v přepočtu na víc než miliardu korun, přesto tvoří jen malou část výzkumného kampusu Beutenberg, který vznikl během posledních dvaceti let.
V Beutenbergu je osm dalších velkých ústavů, z toho dva státní ústavy Maxe Plancka, dva Leibnizovy ústavy a dvě výzkumná pracoviště Univerzity Friedricha Schillera. Kromě optiky se zaměřují na biotechnologie a fotoniku.
Uprostřed ústavů stojí budova Technologického a inovačního parku, který nabízí absolventům univerzity podnikatelský inkubátor. První rok mohou využívat zdejší prostory a techniku zadarmo, další dva roky za minimální poplatek.
"Dáváme tento model dohromady už deset let a teď přicházejí žně," chválí Technologický park jeho ředitel Randolf Margull.
Jde to i bez dluhů
Margull vypočetl, že z parku už vyšlo padesát podniků, které dnes mají dohromady dva tisíce zaměstnanců, tedy stejně jako Zeiss. Kontakt s ústavy na Beutenbergu ale neztratí ani po přestěhování, protože se mohou zapojit do společných projektů mezinárodní sítě Spectronet, která sídlí také v jenském parku a sdružuje výzkumné ústavy a technologické firmy zaměřené na optiku.
"Nehledě na to, že v Jeně se všichni znají," připomíná ředitel Margull.
Novým přírůstkem inkubátoru je společnost Somag. Rozjíždí byznys se stojany, které umožní stabilní obraz u kamer namontovaných do letadel. Naopak do nové průmyslové zóny ve čtvrti Lobeda se už chystá odejít Supracon. Zatím zaměstnává 12 lidí, vesměs absolventy Schillerovy univerzity, v nejbližších měsících ale nabere dalších třicet.
Vyrábí přístroje, které mají nejcitlivější senzory pro magnetické pole. Nakupují je těžařské společnosti z celého světa, které mohou jejich pomocí přesně zmapovat rudná ložiska.
"Zatím jsem se nemusel zadlužit," shrnuje tříletou zkušební dobu zakladatel Supraconu Matthias Meyer. Roční dotaci na přípravu firmy dostal od technologického centra, samotnou investici dodala státní Aufbau Bank. Vývoj senzorů Meyer zaplatil z výzkumného grantu a na novou výrobní halu má peníze z dosavadních zisků.
Svět se změnil za čtvrt roku
Experti z Beutenbergu i z továrny Zeiss se shodují, že základem úspěchu byla úspěšná transformace před dvaceti lety.
"Po roce 1990 nebyl žádný přechod, dvacet tisíc lidí ze Zeissu bylo najednou propuštěno. Byla zavedena brutálně tržní ekonomika," vzpomíná Norbert Kaiser z Fraunehoferova ústavu.
Spolková vláda zrušila všechny ústavy akademie věd. Přežila univerzita, o místo ale přišli všichni profesoři a na vyšší pozice se v konkursech dostali lidé ze západu. Ti obsadili také vedení nově zřízených výzkumných ústavů, které fungovaly podle západního modelu. "Mělo to výhodu, že věděli, jak funguje tržní hospodářství," připouští Kaiser.
Zeiss omezil stav personálu na dva tisíce, s podporou Aufbau bank ale začaly vznikat desítky nových firem. "Celá oddělení dostala peníze na založení vlastní firmy a dodnes z nich funguje sedmdesát. Majiteli jsou bývalí zaměstnanci Zeisse," popisuje ekonomický převrat manažer městského podniku JenaWirtschaft Wilfried Röpke.
Největším dědicem gigantické firmy z komunistických dob se stala JenOptik, kde pracují rovněž dva tisíce lidí, stovky zaměstnanců platí Analytik Jena a Jenaer Antriebstechnik. Intershop se jmenovala východoněmecká obdoba českého Tuzexu, v Jeně dnes označuje firmu, která sídlí v kancelářské věži na hlavním náměstí a dodává do celého světa software pro internetové obchodování.
"Během čtvrt roku bylo všechno úplně jinak v Zeissu, na univerzitě, v akademickém sektoru," připomíná počátek všeho Kaiser.
