Praha - V českých městech se dnes pohybuje bez dozoru rodičů stále více nezaopatřených dětí. Mnohé z nich už vychovávají vlastní děti, často pracují a mají vlastní nebo pronajatý byt.
Zákon o státní sociální podpoře považuje za "nezaopatřené děti" všechny, kdo studují vysokou školu a ještě jim není 26 let.
O změnu se pokouší vysokoškolská reforma, kterou připravuje tým expertů na ministerstvu školství a která také navrhuje zavést na vysokých školách školné.
Plánuje, že by ministerstvo financí zrušilo daňové výhody rodičům studentů, které dnes činí 890 korun měsíčně, a zajistili studentům nezávislý příjem.
"Cílem je osvobodit studenta od výchozí rodiny. Proto ho musí stát začít považovat za dospělého člověka, který se sám živí," vysvětluje záměr reformátorů šéf ministerského týmu Petr Matějů.
Nový systém by neměl z dlouhodobého hlediska zatížit státní rozpočet víc než současný systém, slibují reformátoři předem.
Peníze nepůjdou přes rodiče
Matějů s kolegy, především Radimem Valenčíkem ze společnosti ISEA a Danielem Münichem z výzkumného ústavu CERGE-EI, plánuje, že každý český občan bude moci požádat o jeden studentský grant, který bude moci jednou využít pro studium buď na bakalářském, magisterském, nebo i doktorském stupni univerzit.
Grant by se stal půjčkou, pokud student nesplní své školní povinnosti a prodlouží si tak dobu studia. Peníze by se sehnaly od ministerstva financí.
Nadále by se vyplácel příspěvek na bydlení, na který by měli nárok studenti z chudších rodin a ti, kdo by studovali daleko od svého bydliště.
Děti z chudších rodin by dostávaly zvláště na počátku studia sociální stipendium, které se už vyplácí dnes, studenti je však málo využívají. Částka na stipendia by se mohla zvýšit o přídavky, které dnes dává ministerstvo práce rodičům na studující děti. Část nákladů na stipendia by později mohly převzít školy.
Půjčka a školné
Zároveň bude moci student požádat o studijní půjčku, která se bude vyplácet ze "studijního fondu". Neměla by překročit třetinu životních nákladů. Fond bude třeba naplnit jednorázovou státní dotací, například emisí státních cenných papírů, případně příjmy z privatizace.
Fakta:
Kdy to přijde
- Ministr školství Ondřej Liška slíbil, že definitivní verzi bílé knihy předá vládě koncem roku.
- Kromě společenského postavení studentů navrhne, jak efektivně řídit a hodnotit vysoké školy. Reformní zákony ministr předloží napřesrok v únoru, nový systém půjček a grantů tedy může začít fungovat nejdříve od roku 2010.
- Školné se má podle bílé knihy zavést ještě o dva až tři roky později.
Dále čtěte:
Později se fond naplní ze splátek od studentů. Začnou splácet od chvíle, kdy nastoupí do práce. Splátky by byly určeny procentní sazbou z částky, kterou by jejich příjem překročil minimální mzdu.
Až by student splatil studijní půjčku, začal by ještě splácet školné.
Školné až po strop
Školné na veřejných školách bude mít státem stanovené stropy. Bílá kniha neřeší, jak by měly být vysoké, předpokládá však, že vyšší poplatky budou vyžadovat školy, o které je větší zájem.
Stát by měl ještě financovat spoření na studium, které by mohlo zčásti nahradit systém stavebního spoření a sám student by si mohl přivydělat.
Pokud by vydělával do určité výše, byl by osvobozen od placení daní i pojistného. Pokud by jeho výdělek překročil minimální mzdu, přišel by o nárok na studentskou půjčku.
Studium by tak nemuseli jako dnes financovat bohatí rodiče, ale sami studenti od chvíle, až sami zbohatnou.
Dokončí jen 60 procent
Navržený systém by nejen osvobodil studenty od vlivu jejich rodiny. Zároveň by odstranil nešvar, že velká část žáků školu nedokončí.
Pouze 60 procent českých dětí totiž dokončí fakultu, na kterou se zapíše. Horší výsledky mají ze zemí OECD pouze v Řecku a na Novém Zélandě. České školy přijímají stále víc zájemců, vinou velké "úmrtnosti" však produkuji pouze dvě třetiny absolventů proti průměru zemí OECD.
Regulace pomocí školného by zrušila převis poptávky po nedostatkových studijních oborech, studenti by zároveň měli zájem studium, za které platí, dokončit.
Nerovnost roste
Spolu s Maďarskem, Polskem a Ukrajinou také panují v Česku největší nerovnosti v přístupu k vysokoškolskému studiu.
Svědčí o tom statistika, že děti rodičů s vysokoškolským vzděláním mají desetkrát větší šanci studovat na univerzitě, než děti rodičů, kteří dosáhli nejvýše středoškolského vzdělání.
Tento údaj ukazuje i to, že na univerzity se dostávají spíše děti bohatých rodičů. Nerovnosti přitom v posledních letech ještě rostou.
Naopak právě ve Skandinávii, z jejíchž zkušeností reformátoři kolem Matějů čerpají, se nerovnost v přístupu ke vzdělání téměř podařilo vymítit.
Jak to platit
Chudší rodiče si totiž musí při českém financování vysokých škol důkladně rozmýšlet, jestli budou své děti během studií živit.
Způsobem, jakým vysoké školy financuje, se Česko v rámci OECD výrazně vymyká.
Průměrná země OECD dává 15-20 procent svých veřejných dotací na půjčky a stipendia pro studenty. Více než dvacet procent dotací vysokým školám jde na půjčky například v Norsku, Švédsku nebo ve Velké Británii. Na stipendia jde víc než dvacet procent v Dánsku, Rakousku a ve Slovinsku.
Češi dávají pět procent na stipendia, půjčky neexistují. Na stejně nízké úrovni je pouze Řecko, Portugalsko a Polsko.
Důsledky ukazuje bílá kniha při srovnání příjmů českých a holandských studentů.
V Holandsku činí příspěvky rodičů nejvýš třetinu studentských příjmů. O zbytek se dělí půjčky, stipendia a vlastní výdělek. V Česku rodiče zajišťují skoro tři čtvrtiny studentských příjmů, pětinu vlastní výdělek a zbytek stipendia.
