Už v létě mělo být schváleno zadání, podle kterého se má řídit dlouho připravovaná reforma vzdělávání na základních školách. Jenže je polovina října a zadání, takzvané hlavní směry revize, ministr školství stále neodsouhlasil.
Změnou projde dokument nazývaný rámcový vzdělávací program. Říká, co mají žáci umět na konci devátého ročníku, ale jak si učivo školy rozvrhnou, už záleží na nich. Dokumentem se školy řídí, když plánují, co budou žáky v daném ročníku učit. Revize tohoto dokument má přinést zásadní změny. Například má dojít ke zmenšení objemu učiva, děti mají rozvíjet to, na co mají nadání a co je zajímá.
K tomu by mělo přispět i rozdělení učiva na jádrové a rozvíjející, což je zároveň nejkontroverznějším bodem chystané změny. Jádrový obsah by představoval nutný základ toho, co musí znát všichni žáci. Rozvíjející obsah by měl poskytovat něco navíc, co by si mohli žáci zvolit podle svých schopností. Kritici se však obávají, že to povede k rozdělení žáků na "chytré a hloupé".
Jenže rozhodnutí, jakým způsobem nebo zda vůbec k rozdělení učiva dojde, se oddaluje. V červnu měla být představena finální podoba hlavních směrů revize - zadání, podle kterého budou experti při tvorbě revize postupovat. Jenže k dokumentu přišlo téměř 4000 připomínek. Nejvíc se jich týkalo právě rozdělení učiva na jádrové a rozvíjející.
Vypořádání připomínek tak zabralo více času, dokument byl dokončen a odborníci ho schválili až 1. srpna. Poté jej obdržel ministr školství Balaš. Od té doby probíhá na ministerstvu vnitřní připomínkové řízení. K dokumentu se má vyjádřit i Česká školní inspekce nebo Národní pedagogický institut.
Tomu navíc Balaš zadal vytvoření doplňkového dokumentu, který by měl pomoci k lepšímu uchopení hlavních směrů v praxi. I to tedy celý proces prodlužuje. Až toto bude hotové, Balaš by měl dokument schválit a vydat. Kdy k tomu dojde, ale není jasné, udělat to měl už před několika měsíci.
Balaš: Zadání revize je málo ambiciózní
Podle ministra Balaše je potřeba ještě dotáhnout některé body. "Hlavní směry zatím schváleny nejsou, návrh je třeba dopracovat. Výhrad mám víc, byl bych rád, kdyby byl návrh ambicióznější a poskytoval lepší vodítko pro přípravu kurikul. Je lepší návrh dopracovat než schválit dokument, který ještě potřebuje určitá doplnění. Prodlení snad nebude nijak fatální, na jaro už připravujeme mezinárodní kurikulární konferenci," říká Balaš pro Aktuálně.cz. Konkrétní výtky k dokumentu však neupřesnil.
Podle Jana Jiterského, předsedy expertního panelu, který hlavní směry vypracoval, nelze zpoždění vnímat jako kritiku ze strany ministra. "Není to o tom, že by se panu ministrovi něco nelíbilo. Po přečtení hlavních směrů jenom vyjádřil obavu, jestli přináší dostatečně razantní změnu, kterou očekával," vysvětluje Jiterský.
On sám prý jeho postoj chápe a také si umí představit, že by dokument mohl být progresivnější. Sám se nejdříve neúspěšně snažil prosadit návrh, aby už nebyl stanovený minimální počet hodin pro jednotlivé předměty, ale aby si školy samy určovaly, kolik hodin například matematiky nebo češtiny budou žáci mít. Školy jsou podle Jiterského zodpovědné za to, aby děti na konci uměly to, co se od nich očekává. Jak k tomu dojdou, už by ale mělo být na nich.
"V průběhu roku se ale ukázalo, že je větší procento škol, které se obávají toho, že taková volnost by přinesla víc starostí pro pedagogické sbory, protože by se mezi sebou musely dohadovat o tom, kolik hodin kterého předmětu budou mít," říká Jiterský.
Dodává, že po roce diskusí s veřejností i učiteli pochopil, že je potřeba udělat takovou změnu, která sice možná nebude radikální, ale veřejnost ji přijme za svou. A takovou změnu podle něj hlavní směry přináší.
"Jedná se o návrh, který má šanci uspět. A to je pro mě mnohem víc, než kdyby byla změna dostatečně razantní, ale mohlo by dojít k tomu, k čemu došlo před patnácti lety - že sice budeme mít skvěle napsaný rámcový vzdělávací program, skvělé vize a myšlenky, ale nepodaří se nám je aplikovat," podotýká Jiterský. Rámcový vzdělávací program začal fungovat v roce 2004, tehdy se ale změnu nepodařilo vysvětlit a učitelé ani veřejnost ho zpočátku nepřijali dobře.
Práce na revizi již začaly
Přestože hlavní směry dosud nejsou schválené, odborníci již na revizích začali pracovat a z dokumentu vychází. "Start ani průběh prací to nebrzdí. Ovšem hrozí, že výsledek činnosti pracovních skupin půjde nakonec do koše, pokud se hlavní směry schválí ve výrazně jiné podobě nebo úplně zruší," upozorňuje šéf spolku Pedagogická komora Radek Sárközi, který je členem koncepční pracovní skupiny, jež revizi připravuje.
Do pracovních skupin koordinovaných Národním pedagogickým institutem je zapojeno kolem 250 lidí. Jedná se o akademiky, ředitele, učitele, zástupce různých organizací a další odborníky.
Podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové by však již nemělo dojít k zásadním změnám v obsahu hlavních směrů. Práce podle ní začaly právě proto, aby nedošlo ke zpoždění. "Pracovní skupiny zahájily práci a prozatím používají jako jeden z podkladů hlavní směry s vědomím, že může dojít k případnému doplnění," říká.
Zatím se tak podle Lednové nejedná o tom, že by se musel harmonogram prací posunout. Znamená to, že první verze nového rámcového vzdělávacího programu by měla být hotová na začátku příštího roku. V září 2023 by mělo ministerstvo představit dokument veřejnosti. První školy podle něj budou moct začít učit od září 2024, povinné to začne být o rok později.
Rozdělit, nebo nerozdělit učivo?
Zatím však kolem reformy zůstává mnoho nejasného. Například právě rozdělení vzdělávacího obsahu na jádrový a rozvíjející. Podle Jiterského vznikly po mnohých diskusích tři varianty.
První varianta počítá se zachováním stávajícího stavu. "Což asi nikdo nechce, protože máme ohromné množství očekávaných výstupů, o kterých si myslíme, že je naplňují všichni žáci, což se ale neděje, protože je zde 30 procent dětí, které nedosahují ani základních gramotností," říká Jiterský.
V druhé variantě by měl jádrový vzdělávací obsah být základem, který by měli umět všichni žáci, nutným pro pokračování na další stupeň vzdělávání. "Tento základ ale neznamená automatický vstup na střední školu," popisuje.
A v tom se právě liší od třetí varianty: v té je jádrový obsah definovaný jako základ pro vstup na maturitní obor. "Laťka je v tomto případě tedy posunutá výš, ale hrozí, že zde opět bude skupina žáků, kteří ani tohoto jádra nebudou dosahovat. Tedy nemůžeme v tomto případě jádro označovat za něco, co budou umět všichni," vysvětluje.
Jiterský předpokládá, že k rozhodnutí, která z navržených variant bude nakonec vybrána, dojde při schválení hlavních směrů. "Národní pedagogický institut je připravený na všechny varianty, ale potřebuje jasné zadání," dodává předseda expertního panelu.
