Žáci začínají vnímat po deváté, vysvětluje ministr, proč chce pozdější začátek výuky

Michaela Endrštová Dominika Hromková Michaela Endrštová, Dominika Hromková
3. 8. 2022 6:46
Vladimír Balaš (STAN) vede od července ministerstvo školství. Největší změnou, kterou navrhuje, je posunutí začátku výuky na devátou hodinu. "U pubertální mládeže může brzké vstávání vést až k depresím a psychickým poruchám," zdůvodňuje. Na rozdíl od svého předchůdce Petra Gazdíka je pro zachování výuky druhého cizího jazyka, navrhuje ale výjimky pro některé děti.
Vladimír Balaš, ministr školství.
Vladimír Balaš, ministr školství. | Foto: Jakub Plíhal

Ústavní právník Vladimír Balaš nahradil před měsícem v čele školského resortu Petra Gazdíka (STAN). Ten rezignoval kvůli stykům s podnikatelem Michalem Redlem, obviněným v kauze pražského dopravního podniku. 

Na rozhovor s redaktorkami Aktuálně.cz přichází do jednoho ze sálů na ministerstvu školství Vladimír Balaš v doprovodu svých dvou tiskových mluvčích. A hned na úvod zažertuje: "Chtěl jsem začít aprílově, že zrušíme víceletá gymnázia a druhý cizí jazyk. Po takových prohlášeních mi pak píšou lidé až agresivně. A jsou to lidé, kteří nepochybně chodili do školy dříve, protože jejich zprávy jsou samá hrubá chyba," usmívá se.

My chceme také začít odlehčeně. Na kolikátou chodíte ráno do práce?

Záleží, jak je potřeba. Jsem spíš sova, to je pravda. Jezdil jsem 45 minut z Vršovic na Prosek na gymnázium a byl jsem tam včas snad jen dvakrát, a to ještě proto, že jsem se spletl a přijel o hodinu dřív. Každé pololetí jsem měl třídní důtky za pozdní příchody.

Takže odtud pochází váš nápad začínat školní vyučování v devět hodin?

To určitě ne. To bylo na odlehčení. Podle některých studií může brzké vstávání u pubertální mládeže vést až k depresím a psychickým poruchám. Z jedné studie vyplývá, že výsledky dětí, které chodí do školy na půl devátou až devátou, jsou lepší než výsledky dětí, které vstávají brzo. Uvědomuji si, že to s sebou nese další problémy. Rodiče chodí brzy do práce a potřebují s sebou vzít děti, veřejná doprava je také uzpůsobena začátkům směny, nikoliv školní docházce. Primárně by se proto posunutí začátku výuky týkalo pubertálních dětí, které do školy nemusí nikdo vozit.

I středoškoláci, a to zvlášť ti z vesnic, ale musí dojíždět do škol a autobusy jim třeba jezdí tak, aby byli na osmou v lavicích.

Je pravda, že v Praze hromadná doprava jezdí častěji, zatímco v menších obcích to bude problém. Nejde ale ani tak o to, v kolik se žák do školy dostane, jako o to, že stejně začne vnímat lépe až od devíti hodin. Možná by proto bylo zajímavé nastavit výuku tak, aby se předměty, které vyžadují lepší soustředění, učily od devíti hodin. Je to otázka k diskusi.

Je podle vás reálné prosadit posunutí začátku výuky? Když jste se na to nedávno ptal na sněmu hnutí STAN, zvedla pro to ruku asi třetina spolustraníků.

Já to mohu jen doporučovat a ředitelé sami musí zvážit, jestli pro to mají, nebo nemají podmínky. Mohou to udělat už teď a v řadě případů už to dělají. Není to nic mimořádného. Byl bych rád, aby se nad tím zamysleli, zkusili třeba jedné třídě posunout začátek výuky na devátou a pak porovnat výsledky. Pokud by zjistili, že to má pozitivní dopady, mohli by se k tomu nějak postavit.

Zákon, který by pozdější začátek výuky nařídil, ale nebudete připravovat?

Ne, jen otevírám diskusi. Pozitivní motivace je lepší než jakýkoli zákon. Je lepší lidem vysvětlovat, proč je to pro ně prospěšné. Chtěl bych, aby to bylo prospěšné hlavně pro děti. Zákazy a příkazy ale nic nevyřeší.

Čemu dalšímu se na ministerstvu chcete přednostně věnovat?

Například přípravě dětí na nový svět. Ten se za padesát let výrazně proměnil a my bychom měli děti připravovat na to, jak čelit různým výzvám, a připravit je na změny, které je v životě čekají. Proto je pro mě prioritou změna rámcových vzdělávacích programů. A je otázka, jestli udělat komplexní změnu, nebo zachovat stávající složení předmětů.

Je sice velmi tradiční mít jednotlivé předměty, jako je fyzika nebo chemie, ale možná by bylo lepší inspirovat se třeba Ontariem. Tam je jeden obor 'Science' (Věda), který sdružuje tyto předměty a učí žáky chápat souvislosti. Když se učíte izolovaně, tak se vám učivo někdy nepropojí. Školy by mohly klást důraz na různé oblasti a podle toho lákat zájemce. K tomu ale potřebujeme dostatek kvalifikovaných učitelů.

Německo nás za případné zrušení druhého cizího jazyka kritizuje

Váš předchůdce Petr Gazdík prosazoval zrušení povinného druhého cizího jazyka na základních školách. Jste pro?

Jsem zastáncem výuky jazyků. Vím, že to otevírá dveře. Je to nástroj, který obrušuje hrany, umožňuje vzájemnou komunikaci a snižuje napětí. 

Takže nebudete pokračovat v plánu zrušit druhý jazyk? 

Ten problém stojí jinak. Jsou děti, které nezvládají ani češtinu. A je otázka, jestli je nutit, aby trávily zbytečně hodiny ve škole něčím, co jim nic nepřinese. Zvažujeme proto zrušit povinný druhý cizí jazyk a nechat ho jako volitelný. Další možností je zachovat dva povinné jazyky s tím, že ředitel bude mít možnost navrhnout něco jiného dětem, které to nezvládají. V obou případech se očekává, že 75 procent žáků si ten druhý cizí jazyk stejně zvolí. Ale je celá řada možností.

Německo nás za to kritizuje. Chápu, že je potřeba znát jazyk svého souseda, ale v Německu se povinný druhý jazyk neučí. A u nás si němčinu jako druhý jazyk bere 70 procent dětí. A to je dobře. Takže není špatné přemýšlet o zachování dvou povinných cizích jazyků s výjimkou pro děti, které nezvládají ani češtinu. Je to trochu jiný přístup, ale cíl, kterého chceme dosáhnout, je stejný. Abychom nenutili někoho, kdo toho není schopen, toto studovat.

Dalším z témat exministra Gazdíka byla také proměna maturit. Budete v jeho plánech pokračovat?

Tím se zabývají naše odborné skupiny. Bylo by zajímavé provázat to, co se učí, s tím, co se testuje, a víc nastavit spolupráci Cermatu s Českou školní inspekcí a Národním pedagogickým institutem. Maturita má mít smysl, a nemá to být něco, co definitivně rozhoduje o tom, jestli někdo bude úspěšný a bude pokračovat ve studiu. Ale musí to mít smysl.

Určitě zůstaneme u základních předmětů, jako je matematika, druhý cizí jazyk, čeština. A dál můžeme přemýšlet, jak testovat zbytek. Jestli to udělat během jednoho dne, nebo sledovat třeba roční úsilí završené ročníkovou prací s obhajobou. Možná tento způsob víc připraví na styl výuky na vysokých školách.  

Důležitým aktuálním problémem je integrace ukrajinských dětí do škol. Už víte, kolik žáků nastoupí?

Máme čísla, která se teď vyhodnocují. Největší problém je u dětí mezi 15 a 18 lety, ty se moc neregistrovaly. Řeším to s ukrajinským velvyslancem a chci to řešit i s ukrajinským ministrem školství. Dostali jsme nabídku od UNICEF na podporu vzdělávání těchto dětí a přípravu učitelů. Potřebujeme přesvědčit jejich rodiče, aby přihlásili své děti, zejména v pubertálním věku, do školy. Pak uvidíme, jaký způsob vzdělávání pro ně bude možný.

Školy mají někde plno, proto budeme muset zvolit jiné formy vzdělávání. Zabýváme se třeba otázkou sobotních škol pro ty, které se nepodaří kvůli plné kapacitě umístit. Největší problém je se středními školami. A když se studenti přihlásí pozdě, třídy už nepůjde nafouknout. Bohužel děti nemůžeme rozmístit do regionů, kde jsou kapacity, ale není tam práce pro rodiče. Ale můžeme je přesvědčovat, aby tak činili.

Víte už, kdo vám bude dělat poradce?

Setkávám se se zástupci odborné veřejnosti, rád bych dal dohromady skupinu poradců. Sešel jsem se například s Martinem Kozlem z organizace Učitel naživo nebo s Bohumilem Kartousem. Jsou to lidé plní energie, srší nápady a rád bych je přizval. Sešel jsem se s řadou zajímavých lidí a už vzniká nějaká spolupráce.

Váš předchůdce vám poradce dělat nebude?

Pan Gazdík jistě bude tyto věci řešit v nějakém parlamentním výboru. Byl radním pro školství, ředitelem školy, má zkušenosti. Nebude ale poradce, jeho role bude pomáhat prosazovat školské zákony. Naposledy jsme se viděli na sněmu v Hradci Králové (23. července - pozn. red.) a občas mi napíše nějakou připomínku nebo informaci, kterou pokládá za důležitou. 

Budete také hledat dva nové náměstky. Exministr školství Robert Plaga odejde do Národního akreditačního úřadu…

Ano, o tom už začínáme diskutovat. Pak se ještě uvolňuje místo za pana Štábla (náměstek pro IT a veřejné zakázky Milan Štábl, pozn. red.).

Znáte už jejich náhradníky?

Mám někoho vytipovaného, ale budeme to probírat ještě s koaličními partnery. Pan Plaga byl politický náměstek a já bych byl rád, kdyby se v hnutí podařilo najít jeho nástupce. Ne že by STAN měl tendenci mi někoho dosadit nebo mi něco diktovat, ale chtěl bych, aby mi doporučili někoho, kdo tomu rozumí. Měl by mít manažerské schopnosti, zkušenosti, vhled to problematiky. Pan Plaga sice nebyl ze STAN, ale měl schopnosti a zkušenosti.

Odejde náměstek pro IT a veřejné zakázky Milan Štábl proto, že na jaře na ministerstvo přivedl jako poradce Luďka Šteffela, obviněného v kauze dopravního podniku?

Pan Štábl v té době asi také neměl informace, že je pan Šteffel zapojený do té kauzy. Bude ale lepší, když přivedu náměstky, kteří budou lépe splňovat mé představy o tom, co by se mělo jak dělat. Nechci tím snižovat práci pana Štábla. Mně zatím asi deset dní na ministerstvu zabralo předsednictví Evropské unie a podle toho asi budu i vybírat náměstka do odborné sekce. Máte ale pravdu, že s panem Štáblem už nepočítám.

Co se týče kauzy kolem dopravního podniku, jak je podle vás možné, že to STAN nechal zajít tak daleko a nezareagoval dřív?

Policie tu věc prošetřovala dva roky. Vy toho člověka (bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka, pozn. red.) vídáte sem tam na nějakém sněmu, nemusí se vám líbit styl jeho práce, ale získat informace o tom, že dělá něco nekalého, je složité. Jsem původně z Prahy 6 a nám jeho styl opravdu neseděl. Velmi jsme se proti tomu vymezovali, na druhou stranu byl velmi pracovitý. Ukázalo se, že jeho styl podnikání je naprosto nepřijatelný, ale těžko vinit někoho z vedení. Třeba Vít Rakušan mohl dělat jedinou věc - a tu dělal. Říkal: jsou tu pochybnosti o vašem majetku, tak to zveřejněte a bude klid.

On mu na to řekl, že to zveřejní včas, ale neudělal to. A to už bylo těsně předtím. Rakušan trval na tom, aby ho škrtli z kandidátky, anebo aby tlačili na nějaké razantnější řešení. A do toho už vstoupila policie. Takže není pravda, že to neřešil, snažil se. Je ale složité zjistit, co ten člověk vlastně dělá, jaké má kontakty. Lidí v poslaneckém klubu se to natolik dotklo, že to hned chtěli řešit. Vyzývali Hlubučka, aby něco zveřejnil, nebo aby se rozhodl, jestli chce dále setrvat v politice. Byli tím dotčeni a jejich odpor byl naprosto jasný.      

STAN se teď snaží vylepšit si mediální obraz…

Kdo by nechtěl? 

V souvislosti s vaším jménem se ale hovořilo o tom, že když jste byl děkanem na právnické fakultě v Plzni, snížil jste hranici pro přijetí a díky tomu se tam dostal někdejší politik Jan Ruml.

No vidíte, to je zásadní dezinformace. Kam jsem přijal pana Rumla? Říkáte, že na práva? A to je právě ten omyl. Já jsem ho přijal na bakalářské studium veřejné správy. Věděl jsem, že to je tříletý obor, který nebyl prostupný na práva, a že na ten obor, který byl akreditován pro 150 lidí, se hlásí lidé, kteří to berou jako poslední šanci. A když jich vezmou 300, tak budeme rádi, když jich nastoupí sto, tak ještě můžeme prodlužovat přijímací řízení. Takže to byl důvod, proč jsem to udělal. Vedení fakulty proti mně po mém odchodu vedlo kampaň.

Byl jsem obviněný z toho, že jsem přijal nadstandardně mnoho lidí, moji nástupci jich přitom v září přijali dalších 150. Když jich tam podle nich bylo tolik, tak proč přijímali další? A navíc "zprostupnili" tři ročníky veřejné správy bez podmínky dělat standardní přijímací řízení. Takže tři ročníky po sto lidech se dostaly tímto způsobem na právnickou fakultu naprosto nestandardně. A to ten systém zatížilo ještě mnohem víc. A mně vyčítají, že jsem přijal Rumla. To je úžasná zkratka. 

My jsme se spíš chtěly zeptat na to, zda to s vámi řešil Vít Rakušan. Přece jen si asi po všem, co se kolem hnutí děje, chtěl pohlídat, aby nový ministr nebyl spojován s žádnými kauzami z minulosti…

Necítím se být ničím zatížený. Neudělal jsem nic, co jsem nemohl udělat, jako děkan jsem tu pravomoc měl. Stojím si za tím, že jsem nikoho nepoškodil. Všichni, kdo měli stejný počet bodů jako on, mohli studovat. To, co zatížilo školu, nebylo mé rozhodnutí, ale následné kroky. Bohužel způsob řízení můj a mých nástupců je diametrálně odlišný a myslím, že to pak všichni zjistili s odstupem deseti let.

VIDEO: Nebudu politicky slabý ministr. Výzev se nebojím, říká Vladimír Balaš

Nebudu politicky slabý ministr. Výzev se nebojím. Nejsem velký odborník na regionální školství, ale zkušenost mám, minimálně z vysokého školství. | Video: Daniela Písařovicová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Tržby obchodník klesají už půl roku. V říjnu pokles zrychlil na 9,4 procenta

Tržby v maloobchodě v ČR klesají půl roku. V říjnu pokles zrychlil na 9,4 procenta po zářijovém snížení o 5,3 procenta. Klesly hlavně za nepotravinářské zboží.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Indonésii bude hrozit až rok vězení za nemanželský sex

Indonéský parlament v úterý schválil nový trestní zákoník, který mimo jiné zakazuje nemanželský sex a soužití nesezdaných párů. Nová norma, která se bude vztahovat na Indonésany i cizince, počítá s trestem až jednoho roku vězení za pohlavní styk osob, které neuzavřely manželství. Zákon musí ještě podepsat prezident, uvedly agentury AP a Reuters. Platnost zákazu i pro cizince kritizují mimo jiné firmy podnikající v cestovním ruchu.

Nový trestní zákoník má vstupovat v platnost postupně v příštích třech letech. Nyní je v Indonésii trestná manželská nevěra, ale nikoliv předmanželský sex.

Nový zákoník kritizují zástupci firem podnikajících cestovního ruchu. Místopředseda jejich sdružení firem Maulana Yusran označil zákon za "zcela kontraproduktivní". Podnikatelé se obávají, že tresty za nemanželský sex a soužití nesezdaných párů by mohly odradit zahraniční turisty v době, kdy se cestovní ruch vzpamatovává po pandemii covidu-19. V Indonésii je řada populárních turistických destinací, například ostrov Bali.

Schválení zákoníku podle agentury ukazuje na posilování konzervativních sil v nejlidnatější muslimské zemi na světě. Podle kritiků nové paragrafy posílí policejní kontrolu nad morálkou, napsal Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy