Praha - Větší autonomie vysokých škol, nový systém akreditací a spojení se soukromým sektorem. Takové bude české vysoké školství už za několik let.
Skoro roční projednávání Bílé knihy terciárního vzdělávání, která je synonymem pro reformu českého vysokého školství, přinesla kromě jiného také jednu významnou změnu pro soukromé vysoké školy.
Ty oproti původním verzím reformního plánu nebudou dostávat dotace na studenty jako veřejné školy.
Upravenou Bílou kniha novinářům představil ministr školství Ondřej Liška.
Výrazných změn v budoucnu dozná i systém akreditování studia. Místo jednotlivých programů si školy nechají schálit celou "oblast" jako třeba biotechnologie. Konkrétní náplň studia pak zůstane na škole.
Reforma dále počítá se zařazením vyšších odborných škol do vysokoškolského systému. Z něho se pak vydělí tři typy institucí - profesně orientované obory, vzdělávací instituce, kde zůstane současné bakalářské a magisterské studium.
Finance už nejenom od státu
"Systém kreditů společný pro všechny typy institucí by pak umožňoval možnost přejít do dalšího vzdělávání ," uvedl náměstek ministr pro výzkum a vysoké školy Vlastimil Růžička. Na vrcholku ledovce pak mají být špičková vědecká pracoviště, kterých bude, jak uvedl ministr Liška, maximálně deset.
Na návrhy rektorů vysokých škol ministerstvo zahrnulo do Bílé knihy vznik rámcových víceletých smluv na financování. Dosud mají vysoké školy vždy jen roční smlouvy, což jim neumožňovalo plánovat rozvoj na více let dopředu. To by se mělo změnit.
Vysoké školy by si také měly hledat finanční zdroje i jinde než jen ve státním rozpočtu. Především přírodovědné a technické obory se tak podle plánů ministerstva mají propojt se soukromým sektorem při spolupráci na výzkumu a vývoji. Jak budou školy s penězi hospodařit bude na nich.
To se ale nelíbí humanitním a společenskovědním oborům, které v čele s filosofickou fakultou Univerzity Karlovy proti současné podobě reformy protestují. Podle nich takový systém povede ke snížení kvality výuky a výzkumu, protože soukromý sektor nebude mít zájem investovat například do výzkumů divadelní vědy.
Školné může být
Ministr Liška si to ale nemyslí. "Nikdy se neuvažovalo o snížení finančních prostředků pro vysoké školy z veřejných zdrojů," upozorňuje. Příjmy škol by se tak snížit neměly. Reforma ale podle uvolňuje možnost využít potenciálu nejen soukromých firem, ale i neziskových nebo mezinárodních organizací. "Na humanitní a společenskovědní obory nezapomínáme," dodal.
Otázku školného, které Bílá kniha také zmiňuje, bude muset podle Lišky rozhodnout až další vláda. "Zákon připravujeme tak, aby do něj bylo možné vložit ustavení o školném," řekl.
Zároveň ale dodal, že si nedovede představit, že by studenti platili, aniž by existoval funkční systém půjček, grantů a stipendií. Jinak by totiž hrozilo, že by se studium na vysoké škole stalo výsadou bohaté elity.
"Zákon o finanční pomoci studentům také připravujeme, ale ten bude nejdříve v roce 2010," řekl Liška.
Změna kariérního řádu pak předpokládá, že by profesorské tituly už dále negarantoval stát, ale jejich úroveň by si stanovovala každá škola sama. Habilitovaného akademika v čele katedry by pak mohl nahradit například i vysoce kvalifikovaný expert z praxe nebo vědec ze zahraničí.
Nezvykle dlouhé přípravy
O Bílé knize se vedou debaty již bezmála rok, finální, třetí verze knihy je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení. Zatím je to podle ministra ale pouze jakási strategie pro vysoké školství, která teprve dostane podobu zákona.
Ministerstvo mimo jiné usiluje o co největší konsensus s opozicí, protože definitivní schválení všech novel proběhne možná až v příštím volebním období.
"Celá reforma se vším všudy by měla být dokončena do roku 2015. Zákon o terciárním vzdělávání chceme dostat do sněmovny v listopadu příštího roku"" uvedl Liška.
Věcný návrh zákona ministr původně sliboval dodat v únoru, nakonec bude až o dva měsíce později.
