"Zažili jsme spolu spoustu hezkých, ale i krutých chvil. Proto jsme k sobě měli hodně blízko. A proto od něho vím, jakému nátlaku byl v práci vystaven. Vím od něj každé slovo, které mu bylo po příchodu nového ředitele řečeno s cílem se ho zbavit. Jirka neodešel dobrovolně, byl donucen," napsal na sociální síť X letos v lednu Jan Švejdar.
Někdejší nejvyšší představený sboru reagoval na smrt bývalého náměstka královéhradecké policie Jiřího Karáska, který zemřel v prvních dnech ve výslužbě v 54 letech. Sbor opustil po nástupu nového ředitele Petra Sehnoutky. "Jirka svou práci miloval tak, že bez ní nemohl žít. Doslova. Jeho statné tělo to nedalo, zemřel 3 dny po propuštění," psal Švejdar.
Po předběžném šetření zahájilo policejní prezidium v dubnu kázeňské řízení. Ředitel Sehnoutka se v něm zodpovídal, že chováním ke Karáskovi a také někdejšímu šéfovi trutnovské policie, který ze sboru po nástupu Sehnoutky rovněž odešel, porušil etický kodex policie. Kázeňské řízení tento měsíc skončilo, Sehnoutka obstál.
Nebylo prokázáno spáchání skutku
"Policejní prezident se ztotožnil se zjištěními i právním názorem pověřeného důstojníka a řízení o kázeňském přestupku zastavil, neboť spáchání skutku, o němž se řízení vedlo, nebylo příslušníkovi prokázáno," sdělil Aktuálně.cz mluvčí prezidia Jozef Bocán.
Sehnoutka se podle podezření měl provinit proti kodexu v části, jež příslušníkovi sboru ukládá "dbát, aby vztahy byly založeny na základě profesní kolegiality, vzájemné úcty, respektování zásad slušného a korektního jednání; jakékoliv formy šikanování a obtěžování ze strany spolupracovníků či nadřízených jsou vyloučeny".
Po Karáskově úmrtí a Švejdarově upozornění policejní prezident Martin Vondrášek nařídil úřadu vnitřní kontroly šetření, úřad mimo jiné vyslechl třináct svědků. Výstupem bylo zmíněné zahájení kázeňského řízení. Vedl ho pověřený důstojník policejního prezidia, případu se věnoval více než tři měsíce.
"Důstojník provedl téměř dvě desítky úkonů, včetně ověření některých tvrzení pokusem přímo na místě," sdělil mluvčí Bocán. Pokus na místě podle informací redakce spočíval v rekonstrukci situace pro ověření toho, zda v ní mohl svědek údajně nevhodné Sehnoutkovo vystupování slyšet tak, jak ho popsal. Ředitel vyšel z řízení čistý.
"Odešli na vlastní žádost"
"S oběma policisty jsem vedl opakované seriózní jednání, jakýkoliv nátlak z mé strany odmítám. Oba odešli na vlastní žádost o ukončení služebního poměru a důvody policistů byly jejich svobodným rozhodnutím," uvedl ředitel Sehnoutka krátce poté, co Švejdar na úmrtí kamaráda Karáska, který ve sboru sloužil 34 let, upozornil.
Sehnoutka nastoupil do čela královéhradecké policie loni v létě. Švejdar Deníku N řekl, že od první chvíle Karáska tlačil k tomu, aby odešel do civilu. Obdobně to mělo podle Deníku N probíhat i u šéfa trutnovské policie Pavla Škandery, který policejní uniformu nosil dokonce osmatřicet let.
Podle Švejdara byly důvody údajného tlaku na Karáska jeho přátelství s později zemřelým důstojníkem a blíže nepopsané křivdy z minulosti. Za kázeňský přestupek lze v krajním případě policistu propustit, mírnějšími tresty jsou pak snížení hodnosti na jeden rok či zkrácení platu o 15 procent po dobu tří měsíců.
"Budu se v něm snažit prokázat, že k porušení etického kodexu nedošlo," řekl Sehnoutka po zahájení kázeňského řízení, v němž nakonec opravdu obstál. Policejní prezident Vondrášek uvedl Sehnoutku do ředitelské funkce loni v srpnu, předtím byl náměstkem šéfa pardubické krajské policie či opakovaně řídil pořádkovou policii.
