Reakci na smlouvu UK s Home Creditem jsem neodhadl, omluvil se rektor Zima

Radek Dragoun Radek Dragoun
Aktualizováno 18. 10. 2019 14:59
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima se na zasedání akademického senátu omluvil za to, že neodhadl reakci, která vznikla kvůli smlouvě se společností Home Credit. Senátoři rovněž diskutovali o petici "UK etická", pod kterou se podepsalo více než 600 signatářů z řad zaměstnanců univerzity, jejích absolventů a studentů a která požadovala odvolání rektora.
Rektor UK Tomáš Zima.
Rektor UK Tomáš Zima. | Foto: Archiv UK

Studenti v recesistických oblecích rozdávali před pátečním jednáním Akademického senátu Univerzity Karlovy nanuky a žádali konec zimy a příchod léta, v narážce na rektorovo příjmení. O takovém řešení však nakonec senátoři během debaty neuvažovali, přestože podepsání smlouvy s Home Creditem řada z nich kritizovala.

To, že to byl chybný krok, nakonec uznal i sám rektor. "Omlouvám se za to, že jsem neodhadl reakci, která proti smlouvě vznikla," řekl Zima s tím, že ji podepisoval v dobré víře. K uzavření smlouvy se rozhodl poté, co se podíval na dva nezávislé zdroje, které chování Home Creditu při poskytování úvěrů nehodnotí nikterak závadně, vysvětlil rektor.

"Smlouvu jsem uzavíral v dobré víře, protože víte sami, že je potřeba získávat zdroje na aktivity, které nelze hradit z jiných prostředků. Moje motivace byla podpora těchto činností," řekl Zima.

Součástí smlouvy se společností, která patří do skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, bylo i ustanovení, že obě strany se zdrží kroků, které by mohly poškodit jejich dobré jméno.

Zima na jednání prohlásil, že se ho dotklo, že někteří kritici prohlašovali, že smlouva může omezovat akademická práva a svobody. "To je věc pro mě klíčová a rozhodující a hned jsem se veřejně vyjádřil, že jakýkoli partner a kdokoli nesmí akademická práva a svobody na naší univerzitě ani jinde omezovat," řekl Zima.

Klausův institut dostává od PPF násobně víc, upozornil profesor

Profesor Jan Černý z Přírodovědecké fakulty rovněž kritizoval výši finančního příspěvku, který měla smlouva univerzitě přinést. Během tří let měla dostat celkem 1,5 milionu korun, tedy půl milionu ročně. Univerzita má přitom roční rozpočet přes 11 miliard.

"Institut Václava Klause dostává každý rok od PPF 10 milionů korun. To je pro šest lidí, u kterých vlastně ani nevíme, co tam dělají," řekl Černý a připomněl, že společnost Petra Kellnera je každoročním sponzorem institutu bývalého prezidenta.

"My nejsme fotbalové kluby, které mají nějaké vazby na někoho či pro někoho," reagoval Zima. Prohlásil, že i ty největší společnosti českým vysokým školám prostě vyšší peníze nedávají. Stotisícové dary pro Univerzitu Karlovu jsou podle něj jen ojedinělé.

Akademický senát nakonec jednomyslně přijal usnesení, že postup při uzavření smlouvy byl nešťastný. Vyjádřil také nesouhlas s komunikací těchto záležitostí ze strany rektora s ostatními orgány univerzity a s vedením fakult. Do budoucna pak požaduje nastavení transparentních postupů při uzavírání strategických partnerství a spoluprací s externími subjekty. Usnesení senát přijal 53 hlasy, nikdo se nezdržel hlasování ani nebyl proti. 

Výstupy pracovní skupiny senát požaduje nejpozději do zasedání 24. ledna 2020. Místo v pracovní skupině podle Zimy už přijal Jiří Přibáň z britské univerzity v Cardiffu, který UK také za smlouvu kritizoval a vzdal se členství v Čestné radě absolventů.

Mojí prioritou je Univerzita Karlova, říká Zima

Rektor se také vyjádřil ke spekulacím, které se v souvislosti s jeho chováním objevily. Podle některých si tím chystá půdu pro své budoucí politické ambice. Zima prohlásil, že se na něj v minulosti obraceli lidé, jestli by se nechtěl ucházet o post pražského primátora nebo senátora, vždy ale odmítl. "Mojí prioritou je Univerzita Karlova," řekl Zima.

Bouřlivější diskuse se tak vedla až poté, co Černý navrhl, aby Zima vzhledem ke své angažovanosti ve Svazu socialistické mládeže a členství v Komunistické straně Československa zvážil míru svého zapojení na oslavách 17. listopadu. Takové usnesení však podpořili pouze dva senátoři, 39 jich bylo proti, 13 se zdrželo. Senátoři argumentovali tím, že Zima se svým předrevolučním působením netají a už při jeho volbě rektorem byly tyto informace známé.

Proti smlouvě protestovaly stovky studentů a akademiků

Vedení univerzity čelilo za smlouvu s Home Creditem od minulého týdne silné kritice, společnost následně od smlouvy odstoupila z důvodu, že nechce být nadále vtahována do "iracionálních debat" o smyslu spolupráce. Podle rektora rozhodnutí společnosti pouze urychlilo řešení, ke kterému univerzita směřovala.

Stovky studentů a pracovníků univerzity vyzvaly rektorát, aby od smlouvy odstoupil a aby se věcí zabýval akademický senát. Přes 600 signatářů požadovalo, aby senát nastavil jasná etická kritéria, s kým a za jakých podmínek univerzita může navazovat komerční spolupráci tak, aby tím nebylo poškozováno její dobré jméno.

V podobném duchu se nesl i otevřený dopis, který podepsal zhruba stejný počet studentů a akademiků. V dalším dopise akademickému senátu zhruba 850 studentů a akademiků vyzvalo k odvolání rektora Zimy.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Italové se v referendu vyslovili pro zeštíhlení parlamentu, počet členů se sníží z 945 na 600

Italové se v dvoudenním referendu vyslovili pro snížení počtu členů dvoukomorového parlamentu z 945 na 600. Vyplývá to z průzkumu voličů odcházejících z hlasovacích místností, informovala agentura Reuters. Referendum se mělo původně konat už v březnu, ale bylo odloženo kvůli pandemii covidu-19.

Pokud se výsledky potvrdí, budou povzbuzením pro vládní stranu Hnutí pěti hvězd (M5S), které tuto reformu prosazovalo s odůvodněním, že sníží náklady a zlepší efektivitu parlamentu.

Podle průzkumu mezi voliči odcházejícími z volebních místností, který provedla státní televizní stanice RAI, se 60-64 procent lidí vyslovilo pro snížení počtu zákonodárců a 36-40 procent ho odmítlo. Konečné výsledky mají být známy ještě během pondělka.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Trump zveřejní jméno kandidátky na soudkyni Nejvyššího soudu v pátek nebo sobotu

Americký prezident Donald Trump oznámí jméno své kandidátky do Nejvyššího soudu USA ještě tento týden, a to v pátek či v sobotu. Prohlásil to v rozhovoru se stanicí Fox News, v němž také řekl, že se rozhoduje mezi čtyřmi nebo pěti uchazečkami, a že by si přál, aby Senát o jeho kandidátce hlasoval ještě před listopadovými volbami hlavy státu. Již dříve oznámil, že do funkce navrhne ženu.

"Vyhráli jsme volby, a máme právo to udělat, takže máme dostatek času, hodně času," řekl Trump v rozhovoru. "Konečné hlasování by se mělo upřímně řečeno uskutečnit před volbami. Na to máme spoustu času," dodal.

Snahu Trumpa a vůdců senátních republikánů o co nejrychlejší jmenování nástupkyně za v pátek zemřelou liberální soudkyni Ruth Baderovou Ginsburgovou ostře kritizují opoziční demokraté, kteří tvrdí, že by se s obsazením volného místa ve vlivném tribunálu mělo počkat až po prezidentských volbách, jež se konají za 42 dní.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Po 28 letech změna v čele Západočeského muzea v Plzni, povede ho Orna

Novým ředitelem Západočeského muzea v Plzni se od 1. ledna stane jeho dlouholetý pracovník, archeolog Jiří Orna. Vystřídá Františka Frýdu, který odchází do důchodu. Frýda muzeum vedl od roku 1992. Ornu jmenovala rada Plzeňského kraje, do výběrového řízení se přihlásil jako jediný.

Jiří Orna v Západočeském muzeu vede oddělení starších dějin - archeologii vrcholného a pozdního středověku a časného novověku. Zároveň je náměstkem ředitele pro správu sbírek a odbornou činnost.

V čele muzea radikální změny nechystá. "Naopak rád bych pokračoval v už nastavených změnách, které představují například větší otevírání muzea, lepší komunikaci, důraz na edukační rozměr výstav a využití nových technologií při jejich prezentaci," vypočítává Orna. Postupně by rád zvýšil návštěvnost a pokračoval v odborné činnosti či práci oceňovaného zdejšího oddělení paleontologie.

Pod největší muzeum v Plzeňském kraji kromě hlavní historické budovy patří Národopisné muzeum Plzeňska, Muzeum loutek a Muzeum církevního umění plzeňské diecéze a dále Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech plus národní kulturní památka Vodní hamr Dobřív. Sbírkový fond čítá zhruba dva miliony předmětů, průměrná návštěvnost se pohybuje okolo 80 tisíc lidí ročně. V muzeu pracuje kolem 150 zaměstnanců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy