Reakci na smlouvu UK s Home Creditem jsem neodhadl, omluvil se rektor Zima

Radek Dragoun Radek Dragoun
Aktualizováno 18. 10. 2019 14:59
Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima se na zasedání akademického senátu omluvil za to, že neodhadl reakci, která vznikla kvůli smlouvě se společností Home Credit. Senátoři rovněž diskutovali o petici "UK etická", pod kterou se podepsalo více než 600 signatářů z řad zaměstnanců univerzity, jejích absolventů a studentů a která požadovala odvolání rektora.
Rektor UK Tomáš Zima.
Rektor UK Tomáš Zima. | Foto: Archiv UK

Studenti v recesistických oblecích rozdávali před pátečním jednáním Akademického senátu Univerzity Karlovy nanuky a žádali konec zimy a příchod léta, v narážce na rektorovo příjmení. O takovém řešení však nakonec senátoři během debaty neuvažovali, přestože podepsání smlouvy s Home Creditem řada z nich kritizovala.

To, že to byl chybný krok, nakonec uznal i sám rektor. "Omlouvám se za to, že jsem neodhadl reakci, která proti smlouvě vznikla," řekl Zima s tím, že ji podepisoval v dobré víře. K uzavření smlouvy se rozhodl poté, co se podíval na dva nezávislé zdroje, které chování Home Creditu při poskytování úvěrů nehodnotí nikterak závadně, vysvětlil rektor.

"Smlouvu jsem uzavíral v dobré víře, protože víte sami, že je potřeba získávat zdroje na aktivity, které nelze hradit z jiných prostředků. Moje motivace byla podpora těchto činností," řekl Zima.

Součástí smlouvy se společností, která patří do skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, bylo i ustanovení, že obě strany se zdrží kroků, které by mohly poškodit jejich dobré jméno.

Zima na jednání prohlásil, že se ho dotklo, že někteří kritici prohlašovali, že smlouva může omezovat akademická práva a svobody. "To je věc pro mě klíčová a rozhodující a hned jsem se veřejně vyjádřil, že jakýkoli partner a kdokoli nesmí akademická práva a svobody na naší univerzitě ani jinde omezovat," řekl Zima.

Klausův institut dostává od PPF násobně víc, upozornil profesor

Profesor Jan Černý z Přírodovědecké fakulty rovněž kritizoval výši finančního příspěvku, který měla smlouva univerzitě přinést. Během tří let měla dostat celkem 1,5 milionu korun, tedy půl milionu ročně. Univerzita má přitom roční rozpočet přes 11 miliard.

"Institut Václava Klause dostává každý rok od PPF 10 milionů korun. To je pro šest lidí, u kterých vlastně ani nevíme, co tam dělají," řekl Černý a připomněl, že společnost Petra Kellnera je každoročním sponzorem institutu bývalého prezidenta.

"My nejsme fotbalové kluby, které mají nějaké vazby na někoho či pro někoho," reagoval Zima. Prohlásil, že i ty největší společnosti českým vysokým školám prostě vyšší peníze nedávají. Stotisícové dary pro Univerzitu Karlovu jsou podle něj jen ojedinělé.

Akademický senát nakonec jednomyslně přijal usnesení, že postup při uzavření smlouvy byl nešťastný. Vyjádřil také nesouhlas s komunikací těchto záležitostí ze strany rektora s ostatními orgány univerzity a s vedením fakult. Do budoucna pak požaduje nastavení transparentních postupů při uzavírání strategických partnerství a spoluprací s externími subjekty. Usnesení senát přijal 53 hlasy, nikdo se nezdržel hlasování ani nebyl proti. 

Výstupy pracovní skupiny senát požaduje nejpozději do zasedání 24. ledna 2020. Místo v pracovní skupině podle Zimy už přijal Jiří Přibáň z britské univerzity v Cardiffu, který UK také za smlouvu kritizoval a vzdal se členství v Čestné radě absolventů.

Mojí prioritou je Univerzita Karlova, říká Zima

Rektor se také vyjádřil ke spekulacím, které se v souvislosti s jeho chováním objevily. Podle některých si tím chystá půdu pro své budoucí politické ambice. Zima prohlásil, že se na něj v minulosti obraceli lidé, jestli by se nechtěl ucházet o post pražského primátora nebo senátora, vždy ale odmítl. "Mojí prioritou je Univerzita Karlova," řekl Zima.

Bouřlivější diskuse se tak vedla až poté, co Černý navrhl, aby Zima vzhledem ke své angažovanosti ve Svazu socialistické mládeže a členství v Komunistické straně Československa zvážil míru svého zapojení na oslavách 17. listopadu. Takové usnesení však podpořili pouze dva senátoři, 39 jich bylo proti, 13 se zdrželo. Senátoři argumentovali tím, že Zima se svým předrevolučním působením netají a už při jeho volbě rektorem byly tyto informace známé.

Proti smlouvě protestovaly stovky studentů a akademiků

Vedení univerzity čelilo za smlouvu s Home Creditem od minulého týdne silné kritice, společnost následně od smlouvy odstoupila z důvodu, že nechce být nadále vtahována do "iracionálních debat" o smyslu spolupráce. Podle rektora rozhodnutí společnosti pouze urychlilo řešení, ke kterému univerzita směřovala.

Stovky studentů a pracovníků univerzity vyzvaly rektorát, aby od smlouvy odstoupil a aby se věcí zabýval akademický senát. Přes 600 signatářů požadovalo, aby senát nastavil jasná etická kritéria, s kým a za jakých podmínek univerzita může navazovat komerční spolupráci tak, aby tím nebylo poškozováno její dobré jméno.

V podobném duchu se nesl i otevřený dopis, který podepsal zhruba stejný počet studentů a akademiků. V dalším dopise akademickému senátu zhruba 850 studentů a akademiků vyzvalo k odvolání rektora Zimy.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy