Od roku 2017 musí politici nejméně jednou za rok nahrát do veřejně přístupného systému své majetkové přiznání. Uvádět musí například i své vedlejší příjmy, což má umožnit zkontrolovat, jestli daný politik není ve střetu zájmů. Primátor Mladé Boleslavi a senátor ODS Raduan Nwelati to však neudělal ani jednou. A zatím se k tomu ani nechystá.
"Právníci mi doporučili, abych to tam nedával kvůli tomu, že mám majetky v zahraničí, které jsem získal z dědictví po otci. V Sýrii je válka, takže není možné zjistit, jaká je jejich cena. Není možné k nim doložit jakékoliv dokumenty, ale nějaké majetky tam mám," říká pro Aktuálně.cz Nwelati.
Jako jediný syn syrského otce zdědil polovinu jeho majetku. Co všechno v Sýrii vlastní, ale blíže neupřesnil. "Pocházím z velmi bohaté rodiny, otec vlastnil rozsáhlé majetky," uvádí senátor. Na otázku, jestli může přiblížit, zda jde například o tři domy a dvě pole, odpověděl, že předpokládá, že majetku tam má "podstatně více".
Nwelati tvrdí, že majetkové přiznání nechce podávat proto, že by kvůli chybějícím dokumentům a nemožnosti přesně určit svůj majetek v Sýrii nebylo pravdivé a přesné. "Musím postupovat tak, abych neporušil zákon. Když tam dám neúplné přiznání, tak bych ho určitě porušil více, než když ho nepodám vůbec," míní senátor ODS.
S tím však nesouhlasí protikorupční organizace Rekonstrukce státu. "Rozhodně je lepší přiznání podat - klidně v neúplné podobě. Pokud politik majetkové přiznání nepodá, dostane pokutu zcela jistě. Pokud podá přiznání neúplné, úřad si pak může vyžádat doplňující informace alespoň k majetku, který může nějakým způsobem prokázat," vysvětluje vedoucí projektu Josef Karlický.
Volí mezi dvěma zly, říká šéf senátorů ODS
Naopak zastání má Nwelati u svého kolegy, šéfa senátorského klubu ODS Martina Červíčka, se kterým svůj postup probíral. "Má obrovský problém se dostat k oficiálním podkladům od svých majetků v Sýrii. Rozumím jeho postoji. Když to nepřizná, dopustí se přestupku. Jenže když to udělá neúplně nebo nepravdivě, tak se dopustí trestného činu. Je to velmi složité. To je tak specifický případ, že prostě asi volí mezi dvěma zly," říká Aktuálně.cz Červíček. O jaký trestný čin by šlo, kdyby Nwelati podal neúplné přiznání, však říct nedokáže.
Nwelati tak tvrdí, že je lepší být pod hrozbou pokuty než podávat neúplná přiznání. Jak sám však přiznává, dosud ještě žádnou sankci nedostal. Správní řízení podle zákona vede úřad obce s rozšířenou působností, pod který spadá trvalé bydliště politika. Jelikož by ale o pokutě pro mladoboleslavského primátora rozhodoval mladoboleslavský úřad, ministerstvo spravedlnosti vyzvalo Středočeský kraj, aby se správního řízení chopil jiný úřad. Tím je nakonec ten v sousedním Mnichově Hradišti.
K němu doputovala již čtyři oznámení o přestupku senátora Nwelatiho - první krátce před Vánoci v roce 2018, další pak v průběhu roku 2019. Brzy se navíc přidá další kvůli tomu, že Nwelati nepodal přiznání ani letos. A jak potvrdil Aktuálně.cz, ani se k tomu nechystá.
Primátor si nepřebírá poštu, říká úřad
Žádné ze čtyř správních řízení, která se dosud vůči primátorovi vedou, však ještě nejsou u konce. "Jsme malý úřad. Máme tady pouze dvě dámy, které řeší přestupky. Jedna je navíc dlouhodobě nemocná, takže jsme ve velkém skluzu. Máme vůbec problém zajistit výkon přestupkové agendy," vysvětluje tajemnice úřadu Kamila Galetková.
Jenom loni v Mnichově Hradišti řešili celkem 52 přestupků proti zákonu o střetu zájmů, který podávání majetkových přiznání politiků včetně starostů nejmenších obcí nařizuje. Galetková navíc upozorňuje, že primátor Nwelati si nepřebírá poštu, čímž se délka řízení rovněž prodlužuje.
Kdy by mohlo skončit alespoň první řízení, tajemnice odhadovat nechce. Podle zákona může úřad Nwelatimu udělit pokutu až ve výši 50 tisíc korun. "Správní orgán by měl v rámci správního řízení vyhodnotit veškeré okolnosti konkrétního případu, tedy například to, z jakého důvodu nebyla povinnost splněna ve lhůtě, zda došlo k dodatečnému splnění oznamovací povinnosti. Při určení výše pokuty může správní orgán též přihlédnout ke skutečnosti, zda se jedná o první takové porušení, či recidivu," vysvětluje mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Nwelati není sám, kdo letos majetkové přiznání nepodal. Podle ministerstva spravedlnosti tak neučinilo 3800 funkcionářů. Loni ho nedodalo přibližně 7500 komunálních politiků, za což od úřadů dostali pokuty v průměrné výši 1000 až 2000 korun. Ministerstvo však zdůrazňuje, že u části z nich šlo o první provinění. V případě opakování přestupku by se pokuta měla zvyšovat.
