Praha - Proti rozdělení evropských dotací na období 2014-2020 protestují ochránci životního prostředí. Jejich jménem vystupuje společnost CEE Bankwatch Network, které vadí, že se omezí ekologické dotace. Část z nich navíc půjde průmyslovým firmám.
"Snaha využít evropské fondy pro uspokojení neprůhledných zájmů stála za fiaskem v současném období," tvrdí Ondřej Pašek ze sdružení CEE Bankwatch Network, které jménem neziskových organizací připomínkuje rozdělení eurodotací na životní prostředí. Stejné riziko podle něho hrozí i v letech 2014-2020.
Za pravdu mu dává dokument ministerstva pro místní rozvoj "Smlouva o partnerství", který v pondělí poprvé navrhl, jaké oblasti by měla Evropská unie v příštích sedmi letech podpořit celkovou částkou 21,6 miliardy eur.
Česko dostane o 4,3 miliardy méně než v letech 2007-2013, dotace se však zvýší krajům a na podporu podnikání. Právě regionální a podnikatelské programy se v uplynulých sedmi letech rozdělovaly nejméně transparentně a Evropská unie jejich provoz kvůli tomu nejčastěji zastavovala.
Peníze často dostávaly firmy s nejasnými vlastníky, případně se dotace rozpouštěly v losovačkách. Například program Podnikání pro inovace nesmí čerpat od ledna 2013 a zatím nikdo neví, kdy ho úřady opět povolí.
Dotace jen firmám
Bankwatch Network tvrdí, že nový vládní návrh opakuje staré chyby i v detailech. Například v rámci ochrany životního prostředí doporučuje stavbu velkých spaloven, jejichž podporu Evropská komise zamítla už letos, protože se české straně nepodařilo prokázat jejich přínos k ochraně životního prostředí.
Právě spalovny přispěly k tomu, že se v současném rozpočtovém období nevyčerpá šest miliard.
K tomu přistupují i nové komplikace. Smlouva o partnerství podporuje výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která by měla do sedmi let dosáhnout pětiny veškeré energetické produkce.
Dotovat výrobu elektřiny a tepla ale chce pouze v tom případě, že se budou vyrábět spalováním bioplynu a biomasy, případně ve vodních elektrárnách. Na podporu přitom budou mít nárok pouze podnikatelé.
Evropské dotace podle programů (v miliardách eur)
2007-2013 | 2014-2020 | |
Regiony | 4,6 | 4,87 |
Doprava | 5,82 | 4,7 |
Podnikání | 3,12 | 4,14 |
Vzdělání a výzkum | 3,9 | 2,81 |
Životní prostředí | 4,92 | 2,57 |
Zaměstnanost a veřejná správa | 3,5 | 2,14 |
Technická pomoc | 0,23 | 0,22 |
Praha | 0,34 | 0,2 |
CELKEM | 25,89 | 21,64 |
Zdroj: Aktuálně.cz
"Naopak podpora pro obecní projekty zpracování biomasy, pro solární panely na střechách domů nebo pro větrné elektrárny v majetku spolku několika obcí zcela chybí," upozorňuje Ondřej Pašek.
Expert tím upozorňuje na skutečnost, že část ekologických dotací bude poskytovat ministerstvo průmyslu v rámci podpory podnikání. Resort průmyslu kromě toho převezme dohled nad budováním vysokorychlostního internetu a podporou výzkumu a vývoje.
Ekologická hodnota spaloven
Autoři Smlouvy o partnerství Paškovu kritiku jednoznačně odmítají. Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Marek Ženkl ve spolupráci s kolegy z ministerstev průmyslu a životního prostředí například upozorňuje, že se na šestimiliardovém výpadku ekologických dotací podepsaly nepostavené spalovny sumou 1,2 miliardy.
O významu spaloven pro ochranu životního prostředí přitom není podle Ženkla nejmenší pochyby: "V České republice se v současnosti skládkováním odstraňuje ještě 55 procent komunálních odpadů, naším cílem je postupně skládkování omezit na minimum a v budoucnu ho zakázat úplně. Odpad nevyužitelný k recyklaci by také mohl nahradit až 2 miliony tun hnědého uhlí ročně," zdůvodňuje výhody velkých krajských spaloven mluvčí.
Dodává, že se podpora obnovitelných zdrojů zaměřuje na firmy ze zcela pochopitelných důvodů. Bude se poskytovat v rámci programu na podporu podnikatelům, není tedy divu, že firmy budou mít nejlepší přístup. Program navíc nevylučuje, aby o podporu obnovitelných zdrojů požádaly také obce.
"V případě, že si obec samostatně nebo ve spolupráci s dalšími subjekty založí společný podnik, např. s.r.o., tak se může stát příjemcem," vysvětluje mluvčí Ženkl.
Využívat elektřinu a teplo z biomasy a z bioplynu dostalo přednost, protože jde o nejvíc efektivní výrobu, která navíc nezatěžuje elektrickou soustavu. "Využití tepla z biomasy a bioplynu pomáhá řešit substituci uhlí v oblasti teplárenství," dodávají ministerští experti.