Příčinou anginy pectoris, která se řadí mezi chronické srdeční choroby, je omezené zásobování srdečního svalu krví. Kvůli zmenšenému přísunu kyslíku pak dochází k jeho nedostatečnému prokrvení. Ve většině případů se jedná o důsledek aterosklerózy věnčitých tepen, která vede k jejich zúžení.
"Když to zjednoduším, tak je to stejné, jako když se vám ucpou trubky. Od určité námahy se průtok zúženou cévou nezvyšuje a v tuto chvíli je srdeční sval neprokrvený," vysvětluje v pořadu Michael Želízko, vedoucí Oddělení intervenční kardiologie Kardiocentra IKEM. "Srdeční sval pak na to reaguje vegetativní bolestí, která se projeví jako angina pectoris," dodává.
Dotyční zpravidla pociťují od určitého stupně námahy svíravou bolest na hrudníku, nemohou dýchat a jsou unavení. "Pacienti to velmi dobře znají a vědí, že když jdou na procházku, tak tamhle na kopečku u druhého stromu se vždycky musí vydýchat," popisuje kardiolog a dodává, že lidé mohou takové potíže pociťovat ve stejné míře i několik let, a často si tak na ně zvyknou.
Pro lékaře je nicméně důležité, aby onemocnění zachytili v raném stadiu. V takovém případě mohou nasadit léky, které zabraňují urychlování aterosklerózy. Mezi ně patří například běžný aspirin, který snižuje shlukování krevních destiček.
"My tu nemoc ale prakticky nikdy nevrátíme zpátky. Neumíme rozsah aterosklerózy zmenšit. Těmi léky jen ovlivňujeme její dopad na klinické projevy," uvádí Želízko. "Jediný způsob, jak zlepšit průtok ucpaných cév, je buď srdeční bypass, nebo angioplastika se zavedením stentu. Ale to je samozřejmě léčba až důsledků," dodává lékař a podotýká, že pro vývoj nemoci je právě klíčové léčit i její rizikové faktory.
V šestém dílu série První příznaky se také dozvíte, jak lékaři zjistí, zda trpíte anginou pectoris, nebo co patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory, které mohou rozsah onemocnění ještě zvětšit.
Ve videu byly použity záběry z videobank Pixabay a Pexels a dále z archivu Kardiocentra IKEM.
