Více než poloviny konkurzů na ředitele se účastní jen jeden kandidát, což omezuje možnost výběru kvalitních kandidátů pro vedení škol. Výzkum organizace Učitel naživo, který pro ni provedly PAQ Research a Kalibro, ukazuje, že v minulosti účast vážně zvažovalo 17 procent učitelů s potřebnou praxí. Častěji funkci ředitele zvažují muži. Ženám také někdo funkci nabízí výrazně méně často než mužům.
Nejčastější bariérou je pro učitele zahlcující administrativa, kterou kvůli různorodým činnostem musí ředitelé zvládnout, ukázalo šetření. Bojí se pak ztráty času na učení. Zatížení práce ředitele administrativou vnímá jako velký a odrazující problém 74 procent učitelů. Z toho pro 37 procent jde o nepřekonatelný problém.
Takové obavy jsou oprávněné, protože podle výzkumu TALIS čeští ředitelé tráví administrativou nejvíce času v Evropě. Podle dat z roku 2018 jí věnovali 40 procent svého času. Deseti nepedagogickým agendám, jako je například účetnictví, ředitelé věnují v průměru 30 pracovních hodin týdně.
Vedení školy vyžaduje výrazně jiný typ práce, než kvůli kterému mnozí učitelé vykonávají svou profesi. Není tolik spojeno s učením a kontaktem s dětmi. Učitelé z menších škol pak nechtějí dělat ředitele, protože se bojí rozsahu práce, která kvůli nemožnosti delegovat činnosti v malé škole padá na ředitele.
Kandidáty s dobrými předpoklady pak o trochu více odrazují představy o platu ředitele. Nízké finanční ohodnocení odrazuje 28 procent kvalitních učitelů a 20 procent těch, kteří definici nesplňují. Kvalitního kandidáta výzkumníci hodnotí na základě přístupu k dětem a výuce, úrovně profesní spolupráce a zkušeností s vedením.
Neuspěje nejlepší, ale politicky vyhovující
Přibližně třetina učitelů pak pochybuje o férovém výběru kandidátů. Větší pochybnosti mají zkušení, tedy ti, kdo se již konkurzu zúčastnili, a také zástupci ředitele. Nejčastějším problémem transparentnosti výběrových řízení podle učitelů je, že neuspěje nejlepší, ale politicky vyhovující kandidát.
Také mají často obavy ze spolupráce se zřizovatelem, ať už starostou či místními politiky. "Tyto pochybnosti znamenají nedůvěru v systém nebo pochybnosti, jak nápomocní nebo kompetentní jsou zřizovatelé," píše se ve zprávě k výzkumu.
Podle výzkumníků by omezení administrativy na ředitelských pozicích, zajištění transparentního výběrového řízení a zlepšení podpory ředitelům mohlo zvýšit počet zájemců o místo více než dvojnásobně, a to z 16 na 39 procent. Jen pro čtvrtinu učitelů, kteří zvažovali funkci ředitele, ale nepřihlásili se do konkurzu, je při současném stavu pravděpodobné, že se v budoucnu přihlásí. Naproti tomu při odstranění bariér je to takřka 70 procent.
Přehlcení administrativou a správou školy lze podle výzkumníků systémově řešit sdružováním škol a sdílením těchto činností. Ke zlepšení transparentnosti výběrového řízení by pomohl vznik větších zřizovatelů, kteří mohou převzít administrativu škol, ale zároveň díky odbornému zázemí výběr ředitelů profesionalizovat. Dařilo by se tak odstranit lokální politické motivace a posílit podporu ředitelů v pedagogickém vedením školy.
