ČSSD hledá nový směr. Příští vedení určí, jestli skončí v opozici, nebo ve vládě

Zatím pět vážných kandidátů se přihlásilo v půlce února do souboje o příštího šéfa ČSSD. Vedení strany se vymění po necelém roce. Bohuslav Sobotka, který ještě začátkem loňského března drtivě obhájil předsednický post, totiž kvůli vládní krizi a špatným předvolebním preferencím v červnu rezignoval. Dočasně jej nahradil Milan Chovanec, který se 18. února bude na mimořádném sněmu ucházet o řádný mandát. Spolu s ním představujeme zbylé čtyři hlavní uchazeče, kteří dosud získali nominaci některé z krajských organizací ČSSD. Prohlédněte si profily jednotlivých kandidátů v grafice.
Foto: Ludvík Hradilek

Milan Chovanec

Statutární předseda Milan Chovanec (nar. 1970 v Plzni) vede ČSSD od loňského června, kdy z postu předsedy odešel Bohuslav Sobotka. Přesto, že tedy byl jednou z tváří propadáku v říjnových sněmovních volbách, zodpovědnost Chovanec hledal především v postavě bývalého šéfa strany a premiéra.

O přízeň delegátů se bývalý ministr vnitra Chovanec, mimo jiné jeden z účastníků takzvaného lánského puče, bude ucházet vyhraněným postojem vůči vládní koalici ČSSD s hnutím ANO. Uvažovat o ní je ochotný pouze jako silný hráč. "Ve vedení strany neexistuje rozdílný názor na to, abychom do té vlády vstupovali jako nějaký podřízený partner, fíkový list. To se nezmění ani po sjezdu, bez ohledu na to, kdo tam bude," tvrdí.

Chovanec se může opřít o podporu znovuzvoleného prezidenta Miloše Zeman. Jeho vítězství ve víkendovém druhém kole slavil spolu s ním na jednom pódiu v hledáčku televizních kamer a hlavu státu také pozval, aby na hradeckém sjezdu vystoupila. Podle politologů šlo o jasný vzkaz směrem k premiéru Babišovi, aby s ním do budoucna i přes osobní nevraživost počítal. Sám Chovanec ale takovou interpretaci odmítá. "Přišlo mi poctivé jít svého přítele podpořit. Nic víc jsem od toho nečekal," tvrdí.   

 

Právě se děje

před 5 minutami

Británie se omluvila za opomíjení padlých příslušníků jiných ras

Británie se omluvila za nedostatečné připomínání asi 350 tisíc černošských a asijských padlých vojáků bojujících za britské impérium ve světových válkách. Informovala o tom agentura Reuters. Důvodem jejich přehlížení patrně byl "všudypřítomný rasismus", říká zpráva, kterou nechala zpracovat Komise Společenství pro válečné hroby (CWGC).

Nezávislé vyšetřování dospělo k závěru, že stovky tisíc obětí z 1. světové války většinou z Afriky a Blízkého východu nebyly připomínány jménem, nebo nebyly připomínány vůbec.

CWGC usiluje o to, aby se na všechny padlé vojáky v obou světových válkách vzpomínalo stejně - bez ohledu na hodnost, náboženství nebo rasu. Britský ministr obrany Ben Wallace dnes v parlamentu řekl, že není pochyb o tom, že předsudky sehrály svou roli v některých selháních Imperiální komise pro válečné hroby, která byla předchůdkyní CWGC.

"Jménem Komise Společenství pro válečné hroby a vlády, tehdy i dnes, se chci omluvit," řekl Wallace. Vyjádřil také "hlubokou lítost", že náprava situace trvala tak dlouho.

Zdroj: ČTK
Další zprávy