ČSSD chce vést i exšéf vojenských zpravodajců Krejčík. Následky bitky ve straně neseme všichni, říká

Jan Menšík Jan Menšík
9. 1. 2018 17:19
Miroslav Krejčík, bývalý ředitel Vojenského zpravodajství a místopředseda ČSSD v Unhošti, chce na únorovém sjezdu kandidovat na předsedu strany. "Nadzvedává mě, co se děje v poslední době, a chci s tím něco dělat," objasnil své rozhodnutí Krejčík pro on-line deník Aktuálně.cz.
Místopředseda ČSSD v Unhošti a exšéf vojenské tajné služby Miroslav Krejčík.
Místopředseda ČSSD v Unhošti a exšéf vojenské tajné služby Miroslav Krejčík. | Foto: ČTK

Praha - Místopředseda ČSSD v Unhošti a bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík v úterý oznámil, že bude kandidovat na post předsedy sociálních demokratů.

"Oslovili mě členové a já kandidaturu zvážil. Předložím nabídku a bez ohledu na úspěch doufám, že se mou nabídkou alespoň nechají inspirovat ostatní. Nebudu mlčet," popsal své rozhodnutí Krejčík, který je v současnosti ředitelem Poštovní tiskárny cenin Praha.

Podle něj je potřeba výrazně změnit stanovy, aby byla strana pružnější a mohla rychle reagovat na změny. "Abychom byli schopni reagovat na změny, tak musíme mít limity a lhůty, které to umožní. Je třeba zrychlit a zjednodušit některé procesy, přestat si hrát na funkcionaření a začít dělat aktivní politiku," řekl Aktuálně.cz Krejčík, podle něhož jsou základnám stavebním kamenem strany lidé v základních organizacích.

Právě řadoví členové mohou při správné komunikaci výrazně přispět k vzestupu strany. "Pokud se nic neudělá, tak možná budeme už jen do počtu," uzavřel celé své rozhodnutí Krejčík. Strana se podle něj musí přiblížit trendům 21. století.

Důležité je změnit nejen styl komunikace uvnitř strany, ale i navenek. "Vylíváme si srdíčka na sociálních sítích, ale když chce někdo něco vědět nebo uspořádat nějakou akci, tak nejsme schopni se domluvit," shrnuje komunikační problém uvnitř strany Krejčík. Propastný je podle Krejčíka také rozestup mezi vedením strany a řadovými členy.

S nedostatečnou informovaností členů strany podle něj souvisí také rozdělení ČSSD na jednotlivé názorové proudy, které sociální demokraty dál tříští. Krejčík je přesvědčen, že je potřeba znovu naučit členy vzájemné toleranci. "Tyto proudy se vůči sobě začaly příliš vyhraňovat a přestaly se tolerovat. Vše skončilo bitkou a následky teď neseme všichni. Musíme se znovu učit navzájem si naslouchat, respektovat se a nemít patent na rozum," osvětlil Krejčík. 

Současný stav sociální demokracie kritizují také zakladatelé platformy Zachraňme ČSSD Michal Hašek a Jiří Zimola. Krejčík se k názorové platformě nepřipojil, ale její cíle neodsuzuje. "Nevidím nic špatného na tom, že veřejně vyjádří svůj názor, jen to nesmí stavět na tom, že buďto jsi s námi, nebo proti nám. Doufám, že to tak nebude," uvedl.

Platforma navrhuje členům strany, aby v prezidentské volbě podpořili Miloše Zemana. "Nechápu, proč by nějaká strana měla někomu vnucovat nějakého kandidáta, pokud nepostavila svého. Přál bych si dobrého a silného prezidenta. Několik z kandidátů znám osobně a mohu říct, že k nim cítím určitou náklonnost, ale uvidíme, koho si občané zvolí," odpověděl Krejčík na otázku, kterého kandidáta podpoří v nadcházejících volbách. 

Kandidaturu zatím oficiálně oznámil pouze místopředseda sociálních demokratů Jan Hamáček. Mezi možnými kandidáty je také hejtman Vysočiny Jiří Běhounek a další může být bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. Krejčík je tak druhým oficiálním kandidátem na předsednický post. 

O tom, zda se místopředseda z Unhoště stane novým šéfem strany, rozhodnou všichni členové na stranickém sjezdu, který se bude konat 18. února v Hradci Králové.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy