ČSSD potřebuje "odkmotrovat" a nové lidi, radí straně Paroubek

ČTK ČTK
21. 1. 2018 15:04
Nový stranický program a nové postupy sociální demokracie by měli podle Jiřího Paroubka reprezentovat noví lidé. Vyhnout by se strana měla naopak lidem, kteří přišli o důvěru veřejnosti.
Jiří Paroubek, ilustrační foto.
Jiří Paroubek, ilustrační foto. | Foto: Jan Schejbal

Praha - Bývalý předseda a člen ČSSD Jiří Paroubek, který usiluje o opětovný vstup do této strany, radí sociální demokracii, aby se kromě jiných bodů zaměřila na demokratizaci a také "odkmotrování". Nový stranický program a nové postupy by měli také reprezentovat noví lidé, a ne ti, kteří nevratně ztratili důvěru veřejnosti. Paroubek to prohlásil na dnešní konferenci Nové vize sociální demokracie. Do zaplněného kongresového sálu pražského hotelu Ambassador Zlatá Husa si ho přišla vyslechnout asi stovka zájemců a příznivců.

Na pódiu vedle Paroubka usedl bývalý ostravský poslanec ČSSD Adam Rykala, současný poslanec ČSSD Roman Onderka a starosta Cerhenic na Kolínsku Marek Semerád. V publiku se objevil například bývalý poslanec ČSSD Michal Kraus. Onderka řekl, že si přišel poslechnout názory lidí, kterým záleží na ČSSD.

Paroubek straně například vytýká, že se po jeho odchodu programově až příliš zaměřila na sociální oblast, a to tak, že ji lidé vnímají jen jako stranu dávek a minimální mzdy. Jiná témata podle něj ČSSD v poslední době téměř nerozvíjela. Jako první příčinu klesajících volebních výsledků ČSSD uvedl klientelismus a vliv kmotrů.

Jako programové body doporučil ČSSD například zavést další daňové pásmo pro největší firmy. ČSSD radí také prosazování silné koruny tak, aby se kurz koruny při vstupu do eurozóny pohyboval kolem 18 - 20 Kč/euro.

ČSSD by se podle něj měla také vymezit proti dostavbě nových jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech. Místo toho by se měla zaměřit na podporu decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů.

Kritika současného vedení i politiky ČSSD zazněla i v sobotu v Táboře na celostátním setkání platformy Zachraňme ČSSD. Její členové chtějí na sjezdu prosadit změnu stanov a přímou volbu předsedy. Zdravici jim zaslal i prezident Miloš Zeman.

Paroubek v poslední době neúspěšně usiluje o přijetí zpět do ČSSD, z níž vystoupil v roce 2011. Podle stanov ČSSD musí s návratem do strany souhlasit místní organizace, kde byl politik dříve členem. V Cerhenicích na Kolínsku, kde si Paroubek podal přihlášku, s jeho návratem sice souhlasili, stejně jako krajský výkonný výbor pražské ČSSD. Obvodní výkonný výbor ČSSD Prahy 5 ale Paroubkovo znovupřijetí nepodpořil.

Sociální demokracie se nyní chystá na únorový mimořádný sjezd, na němž si zvolí po volebním debaklu nové vedení. Karlovarská a středočeská organizace ČSSD v sobotu nominovaly do čela strany místopředsedu Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka, už v pátek ho podpořili také pražští sociální demokraté. O nejvyšší stranickou funkci se hodlá kromě Hamáčka a bývalého šéfa vojenské tajné služby Miroslava Krejčíka ucházet také poslanec a olomoucký primátor Antonín Staněk či zastupitel a ředitel městské knihovny v Poličce Jan Jukl.

 

Právě se děje

před 46 minutami

Karlovarský festival se kvůli pandemii přesouvá na srpen

Letošní 55. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 20. do 28. srpna. Z tradičního termínu na přelomu června a července jej pořadatelé přesunuli kvůli pandemii koronaviru. "Posun o sedm týdnů nám nabídne lepší možnost uspořádat tuto kulturní akci tak, aby svým rozsahem byla co nejbližší podobě, na jakou jsou naši návštěvníci zvyklí," vysvětlují.

"Doufáme, že v průběhu následujících měsíců dojde k významnému rozšíření vakcinace a díky tomu zvládnutí pandemické situace tak, aby bylo možné uspořádat karlovarský festival v maximálně bezpečné formě. Jsme pochopitelně připraveni dodržet všechna platná opatření," doplňuje Jiří Bartoška, prezident festivalu. Ten loni nahradila čtyřdenní přehlídka filmů v kinech, zamýšlený podzimní překlenovací přehlídka se navzdory plánům neuskutečnila.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Odbory: Škoda chce do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o 3000

Automobilka Škoda Auto chce podle odborů od letoška do roku 2023 snížit počet zaměstnanců o pět procent, tedy asi o 3000 lidí. Zastavil se už například nábor nepřímého personálu, a to zejména mimo výrobní oblasti. Uvedl to ve čtvrtek týdeník Škodovácký odborář. Odbory se snižováním počtu zaměstnanců nesouhlasí a chtějí snížit pětiprocentní krácení personálu na minimum. Vyjádření firmy zjišťujeme. Škoda Auto zaměstnává téměř 39 000 lidí, z toho v Česku asi 34 000. Jedná se o kmenové zaměstnance, kromě nich v automobilce pracují i agenturní pracovníci.

"Odborová organizace tento postup kritizuje, je totiž nutné nejen podat informaci, ale celý projekt projednat. Odbory KOVO rovněž nesouhlasí s číslem rácia. Udělají proto vše, aby snížily toto neodpovědně stanovené plošné rácio pět procent na minimum," uvedl týdeník.

Vedení firmy by podle odborů snížením počtu pracovníků ohrozilo projekty Škody. "Je naprosto jasné, že pokud by se v ráciu pokračovalo, vytvoříme projekt solidarity, kdy přímí pracovníci odmítnou různé modely pracovní doby, jako je 17(směnný) a 18směnný systém či další formy flexibilní práce, včetně hromadných přesčasů," sdělily odbory.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rada: Konsolidace veřejných financí si patrně vyžádá růst daní

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou ve čtvrtek Národní rozpočtová rada zveřejnila. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

"Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá," uvedla NRR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy