Vláda původně navrhovala ponechat šedesátiprocentní ošetřovné. Většina poslanců včetně koaličních ANO a ČSSD se přiklonila k jeho navýšení o deset procentních bodů podle úpravy opozičních lidovců. Nejnižší částka by měla činit podle schváleného pozměňovacího návrhu vládních stran 400 korun denně, při částečném úvazku by se ale krátila.
Dávka se nyní vyplácí po devět dnů na děti do deseti let. Samoživitelé a samoživitelky je mohou pobírat až 16 dnů. Poslanecké návrhy, které zvyšovaly věk dětí, sněmovna zamítla.
OŠETŘOVNÉ ve výši 70 %!! ☑️ 🙏
— KDU-ČSL (@kducsl) October 21, 2020
Sněmovna právě schválila návrh @MJureka! 👍 Doufali jsme, že by mohlo projít ošetřovné ve výši 80 %, ale na to bohužel ve sněmovně nebyla shoda. Ošetřovné bude platit i pro dohodáře, a to po celou dobu mimořádných opatření. 💪
Nárok na ošetřovné budou mít podle vládní předlohy i lidé s nemocenským pojištěním pracující na dohody o provedení práce a o pracovní činnosti. SPD neprosadila rozšíření na všechny takzvané dohodáře.
Ošetřovné se podle vládního návrhu nebude vyplácet po dobu prázdnin a ředitelského volna. Věkové omezení se nebude vztahovat na rodiče postižených dětí. Ošetřovné mají dostávat i lidé, kteří se musí postarat kvůli uzavření stacionářů či karanténě o seniory a postižené blízké.
Krizové ošetřovné 70 % a to i pro dohodáře po celou dobu mimořádných opatření! Rodiče, kteří nemohou kvůli delší péči o dítě do práce, musí mít z čeho žít. Pro nízkopříjmové rodiče bude minimum 400 korun na den! Nemůžu připustit, aby se rodiny propadly do dluhové pasti a exekucí.
— Jana Maláčová (@JMalacova) October 21, 2020
Na rozdíl od jara rodiče nebudou muset k žádosti přikládat potvrzení školy o jejím uzavření, které také dokládá, že dítě tuto školu navštěvuje. Místo potvrzení bude podle předlohy stačit čestné prohlášení, správa sociálního zabezpečení bude mít právo kontroly.
Nová úprava ošetřovného by měla platit do konce nynějšího školního roku. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura v debatě upozorňoval na to, že pokud dítě běžně onemocní, bude rodič pobírat standardní ošetřovné 60 procent.
Odklad EET se prodlouží o dva roky
Podle očekávání poslanci téměř jednomyslně odsouhlasili také prodloužení odkladu elektronické evidence tržeb do konce roku 2022. Odmítli ovšem opětovnou snahu ODS zrušit EET ke konci roku úplně. O odkladu bude rozhodovat ještě Senát. Sejít se k tomu má příští čtvrtek, tedy 29. října.
EET je nyní kvůli dopadům šíření koronaviru na firmy a podnikatele přerušena do konce letošního roku. Vláda navrhla další dvouletý odklad s ohledem na situace kolem šíření koronaviru, výhled vývoje ekonomiky a konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami.
Odklad EET se bude týkat nejen odvětví, pro které už byla evidence zavedena, ale i jejího spuštění pro obory, které dosud tržby neevidovaly. Jde například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna letos 1. května. Žádný podnikatel tak nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Podnikatelé ale mohou tržby evidovat nadále dobrovolně.
Sněmovna schválila odklad všech čtyř fází elektronické evidence tržeb na 1. ledna 2023. Reagujeme na nejaktuálnější zdravotní situaci a výhled ekonomického vývoje. Cíl EET, tedy narovnání podnikatelského prostředí, musí ustoupit prioritě samotné záchrany podnikání.
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) October 21, 2020
Pravidla pro vyplácení vybraných dávek se zřejmě zjednoduší
Příspěvek na bydlení nebo přídavky na dítě asi budou lidem vypláceny nejméně do konce roku automaticky v dosavadní výši. Nebude potřeba zatím nárok na ně dokládat. Také to ve středu schválila sněmovna na návrh vlády jako jedno z opatření v souvislosti s epidemií koronaviru. Předlohu nyní dostane k projednání Senát, který by o ní mohl rozhodnout za týden.
Vládní návrh počítá s tím, že úřady práce by nemusely pro letošní poslední čtvrtletí plošně přehodnocovat výši vyplácených příspěvků na bydlení a přídavků na dítě či zvýšení příspěvků na péči. Lidé by tak měli tyto dávky dál dostávat bez toho, aby museli úředníkům dokládat své příjmy či vynaložené náklady za poslední čtvrtletí. Dávky se podle ministerstva práce a sociálních věcí přepočítají jen lidem, kteří už podklady pro poslední čtvrtletí úřadu dodali. Jsou to asi dvě pětiny příjemců.
