Už pět dní za sebou se skóre protiepidemického systému, známého pod zkratkou PES, drží na hodnotě 57, což odpovídá třetímu stupni. Pokud by v něm vydrželo ještě další dva dny, mělo by podle pravidel, které nastínil při představování systému ministr zdravotnictví Jan Blatný, dojít k rozvolnění opatření tak, aby odpovídala právě třetímu stupni. Mimo jiné by to znamenalo, že by se - ač v omezeném režimu - otevřely restaurace či obchody.
Ministr však od začátku upozorňuje, že konečné slovo budou mít vždy odborníci. A z vyjádření jednotlivých členů vlády vyplývá, že i když do neděle, kdy kabinet zasedá, zůstane skóre ve třetím pásmu, k rozvolňování opatření dojít nemusí. Situace se podle nich nevyvíjí tak příznivě, jak se ještě na začátku tohoto týdne očekávalo.
Určitou skepsi k pondělnímu rozvolňování již vyjádřil premiér Andrej Babiš, vicepremiér Jan Hamáček či hlavní hygienička Jarmila Rážová. Ministr zdravotnictví Blatný v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že pravděpodobnost na zmírnění protiepidemických opatření je zhruba padesátiprocentní.
Proč vláda se zmírněním váhá, když protiepidemický systém zatím odpovídá třetímu stupni? Momentální čísla ukazují, že Česko se pohybuje ve třetím, tedy oranžovém, stupni jen těsně. Dosahuje totiž čísla 57 ze 100, číslo 60 přitom už znamená čtvrtý stupeň. Naopak druhý začíná až od čísla 40.
Situace se navíc v jednotlivých regionech Česka výrazně liší. To, že celkové číslo je na úrovni 57, je zásluhou jen některých regionů, zejména Prahy, u které probíhá epidemie s předstihem - dříve začaly počty nakažených narůstat a dříve nyní i klesají. Například Vysočina se už pět dní v řadě pohybuje jen pouhý bod od nejhoršího stupně, v Karlovarském kraji dokonce ve čtvrtek skóre vyletělo na 77, které už spadá do pátého stupně.
Na úroveň třetího stupně se aspoň na jeden den dostalo pouze pět krajů, po dobu pěti dní se v tomto pásmu drží jenom Praha a Moravskoslezský kraj. Jelikož jde v počtu obyvatel o druhý a třetí největší kraj, příznivé skóre v těchto regionech tlačí významně dolů i celorepublikové číslo.
Rozdíl mezi hlavním městem a "horšími" kraji je především u počtu nových případů. Zatímco v Praze za posledních 14 dní hygienici odhalili 360 pozitivních případů na 100 tisíc obyvatel, u v tomto ohledu nejhorší Vysočiny to bylo 973 lidí na 100 tisíc obyvatel. Celorepublikový průměr je pak na 606 případech.
Podobně velké rozdíly jsou i v počtu nakažených seniorů nad 65 let, které systém vyhodnocuje ještě zvlášť kvůli tomu, že jsou jednak zranitelnou skupinou, jednak proto, že infikovaní z této věkové skupiny nejvíce končí v nemocnicích, čímž může dojít k jejich zahlcení.
Situace není dobrá ani v Královéhradeckém kraji, kde zjednodušeně vypočítané reprodukční číslo R přesahuje hodnotu 1, což znamená, že šíření viru zde začíná zrychlovat. Ve Středočeském a Karlovarském kraji pak reprodukční číslo činí 0,99. Kdyby došlo k rozvolnění stávajících opatření a lidé se začali více potkávat, dá se předpokládat, že by se toto číslo opět zvýšilo. Minimálně v těchto krajích by pak opět hrozilo, že počty nakažených budou každým dnem exponenciálně narůstat.
Velký rozdíl mezi Prahou a zbytkem republiky je také v dalším parametru, kterým je podíl pozitivních testů. Všeobecně se uvádí, že musí dosahovat pěti procent, aby se dalo tvrdit, že epidemie je pod kontrolou. Vyšší čísla pak znamenají, že v populaci je větší množství lidí, o jejichž nákaze se neví.
V hlavním městě tato hodnota dosahuje necelých 12 procent, celorepublikový průměr je však na 21,8 procenta, přičemž pod ním je kromě Prahy pouze Moravskoslezský kraj (20,6 procenta) a Středočeský (21,1 procenta). Naopak na Vysočině vychází jako pozitivní bezmála 30 procent testů.
Kvůli velkým rozdílům mezi Prahou a zbytkem republiky Ústav zdravotnických informací a statistik spočítal skóre PES pro celé Česko s tím, že do výpočtů nezahrne hlavní město. "S vyloučením hodnot pro Prahu, která je má nejlepší, nám vyjde hodnota 62, která odpovídá stupni čtyři. Nechci tím vyvolat debatu o tom, že ad hoc budeme vylučovat některé kraje, ale chtěl jsem tím zdůraznit, že situace je stále vysoce nestabilní a některé kraje mohou být skutečně velmi rizikové," vysvětlil ředitel ústavu Ladislav Dušek.
Protiepidemický systém sice počítá s tím, že pro různé kraje mohou platit různé stupně, ale až od nižších úrovní. Kdyby například pro Prahu platit stupeň tři a pro zbytek republiky čtyři, byly by mezi regiony zásadní rozdíly. V hlavním městě by například byly otevřené restaurace a obchody, zatímco v sousedním Středočeském kraji nikoliv.
"Ve chvíli, kdy bychom se nezachovali globálně, tak většina občanů - a já bych jim úplně rozuměl - z kraje, kde je něco zakázáno, pojede do kraje, kde je něco povoleno. A v tu chvíli se dá do pohybu tak obrovský počet lidí, že hrozí obrovský problém. Kraj, který by byl lepší, by mohl velice rychle stáhnout celou zemi a spustit lavinu, kterou bychom pak těžko zastavovali," vysvětlil v pátečním rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr Blatný.
Pokud by mělo Česko přejít do třetího stupně, bude se to tak týkat celé země. Jestli k němu skutečně dojde, se ale rozhodně až v neděli na jednání vlády. Ministr Blatný však v pátek na tiskové konferenci nechtěl prozradit, k čemu se v tuto chvíli kloní s ohledem na to, že do konce týdne se ještě mohou čísla výrazně změnit.
