Zástupci nově tvořené vlády pěti stran začali jednat v úterý kolem osmé hodiny ráno a skončili až po desáté večer. Až tehdy předstoupili před novináře, první promluvil Petr Fiala jako kandidát na premiéra.
"Máme za sebou dlouhé, ale úspěšné jednání. Když říkám úspěšné, tak to znamená, že jsme se domluvili na několika velmi podstatných věcech, které, jak věřím, umožní vznik naší budoucí vlády," začal Fiala. Podle něj vznikla shoda na koaliční smlouvě, programu i rozdělení křesel ve vládě.
"Tyto dokumenty nyní předložíme našim politickým stranám a stranickým orgánům, abychom je během několika příštích dnů schválili. Očekáváme, že budeme moct podepsat koaliční smlouvu v pondělí 8. listopadu," oznámil Fiala s tím, že podpis by proběhl slavnostně v 11.00 hodin dopoledne.
Fiala řekl, která místa ve vládě obsadí jednotlivé koalice. Spolu kromě pozice premiéra obsadí místa ministra financí, obrany, práce a sociálních věcí, dopravy, zdravotnictví, spravedlnosti, zemědělství, životního prostředí, kultury a ministra pro vědu, výzkum a inovace. Koalice Pirátů a starostů bude mít ministerstvo vnitra, průmyslu a obchodu, školství, místní rozvoj a digitalizaci, resort zahraničních věcí, pro evropské záležitosti a člena vlády pro legislativu.
"To je struktura vlády, na které jsme se domluvili. Nevytváříme žádné nové úřady, žádná nová ministerstva, ale pro lepší koordinaci některých záležitostí jsme se rozhodli pověřit některé členy vlády konkrétními úkoly," vysvětloval Fiala, který nesdělil žádné konkrétní jméno kandidátů na ministry.
Z dosavadních informací ze zákulisí jsou ale známá jména kandidátů do vlády. Například u koalice Spolu bude patrně ministrem financí Zbyněk Stanjura, předseda lidovců Marian Jurečka obsadí místo ministra zemědělství, zdravotnictví by měl mít podle odhadů na starosti Vlastimil Válek z TOP 09. U Pirátů je víceméně zřejmé, že jejich předseda Ivan Bartoš půjde na ministra pro místní rozvoj a digitalizaci, zatímco předseda STAN Vít Rakušan zamíří na ministerstvo vnitra a místopředseda STAN Petr Gazdík na ministerstvo školství.
Fiala se na tiskové konferenci pozastavil u tří křesel, která v končící vládě Andreje Babiše nebyla. Nejsou ale úplnou novinkou, protože některé předcházející vlády je naopak měly.
"Považujeme za užitečné, abychom se opět vrátili k pozici ministra pro vědu, výzkum a inovace, který se stará o významnou část rozpočtu a také o téma, které je pro úspěšnost České republiky do budoucna mimořádně důležité," vysvětloval zřízení tohoto postu. Funkce existovala ve vládě Bohuslava Sobotky v letech 2014 až 2017. Zastával ho dřívější předseda lidovců Pavel Bělobrádek.
U ministra pro evropské záležitosti Fiala pro změnu sdělil, že by měl nejen připravovat velmi aktivně s dalšími členy vlády předsednictví České republiky v EU od 1. července 2022, ale měl by také lépe koordinovat evropskou politiku. "Aby Česká republika dokázala využít svoje členství v EU a lépe prosadit svoje zájmy," podotkl Fiala. Ministrem pro evropské záležitosti byl ve vládě dnes už bývalého předsedy ODS a premiéra Mirka Topolánka dnešní europoslanec za ODS Alexandr Vondra.
A u člena vlády, který bude mít na starosti legislativu, Fiala vysvětloval, že jeho vláda chce výrazným způsobem zkvalitnit legislativu. "Nechceme, aby tady byly tak špatně připravené předlohy zákonů, jak jsme tomu byli svědky v minulém volebním období. Chceme prosekat právní džungli a udělat rozumnější právní systém. Proto jsme se rozhodli pověřit člena vlády tím, že se bude starat o legislativu a bude předsedou legislativní rady vlády," řekl Fiala. Takového legislativce měla například Sobotkova vláda, místo obsadila poslancem ČSSD Janem Chvojkou.
Pokud jde o program nové vlády, Fiala pouze podotkl, že právě o něm se bavili nejdelší dobu. Na otázku, v čem byly největší rozdíly při jednání, ale nechtěl konkrétně odpovědět. "Nechci mluvit o těch rozdílech, které tam byly, všichni uvidíte výsledek. Je to shoda na dobrém koaličním programu, který bude podkladem pro programové prohlášení vlády. I když v tuto chvíli nechceme a nemůžeme zveřejňovat detaily, protože je nejprve předložíme našim stranickým orgánům," prohlásil Petr Fiala.
Nejdůležitější informace o nové vládě jsou tak jasné už 24 dní po volbách, jejichž vítězem se stala koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09. V Poslanecké sněmovně má 71 poslanců. Ve spojení s 37 poslanci koalice Pirátů a starostů může mít vláda podporu 108 poslanců. Zda tomu tak skutečně bude, ukáže až schvalovací kolečko, ve kterém budou dohodu vyjednavačů schvalovat zástupci všech pěti stran.
Největší pozornost bude upřena na Piráty, protože právě u nich se ozývají některé hlasy proti vstupu do vlády. I kdyby ale nakonec Piráti do vlády nešli, bude mít vládní koalice - v té chvíli čtyř stran - většinu 104 poslanců ve dvousetčlenné sněmovně.
Druhým otazníkem zůstává dění kolem prezidenta Miloše Zemana. Zatím není jasné, zda prezident bude zdravotně způsobilý jmenovat nového premiéra. A pokud ano, zda jmenuje právě Fialu. Představitelé pěti stran v zákulisí upozorňovali, že spěchali s jednáním kolem vlády i proto, aby fakticky postavili Zemana před hotovou věc. Pokud totiž předstoupí před sněmovnu s tím, že se dohodli na vládě, těžko by mohl Zeman jmenovat premiérem někoho jiného.
Fiala v úterý večer oznámil, že ho kontaktoval kancléř Vratislav Mynář. "Vyřídil mi vzkaz od pana prezidenta Zemana, který zní v tom smyslu, že prezident se těší na setkání se mnou. A že mě přijme ve chvíli, kdy bude přeložen na normální pokoj," řekl předseda ODS.
Kdyby nebyl prezident schopný vykonávat své pravomoci, jmenoval by premiéra nově zvolený předseda Poslanecké sněmovny. Předsedkyní by se měla stát na základě dohody zmiňovaných stran předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, která by jmenovala právě Fialu.
