Na Olšanských hřbitovech se postupně schází několik desítek lidí u pamětní desky, jejíž text odkazuje na Rusy, Ukrajince a příslušníky dalších národností, kteří ve dvacátých letech minulého století utekli před komunistickým režimem do Československa a v roce 1945 se pak stali prvními obětmi komunismu u nás.
Petr Marek, předseda spolku Bez komunistů.cz, který akci uspořádal, připomíná ve svém proslovu historický kontext poválečných událostí v době, "kdy jeden totalitní režim přecházel téměř plynule v jiný", a zdůrazňuje, že ne pro všechny znamenalo osvobození Rudou armádou získání svobody.
Konkrétní příběhy pak u pamětní desky vyprávějí pozůstalí mužů a žen odvlečených do gulagů. Zaznívá příběh dědečka jedné z přítomných, který bojoval během osvobozování po boku vlasovců a najednou zničehonic zmizel. Rodině se nikdy nepodařilo zjistit, jaký osud ho potkal.
A takových případů bylo v Československu mnoho. Pro řadu lidí neznamenalo osvobození Prahy Rudou armádou nástup svobody, ale tragický konec. "Mnozí zahynuli už v Praze. Známý fotograf Kuczynski popisoval, jak přímo před jeho očima zahynul jeho strýc, u kterého bydlel, protože radši skočil z okna ze čtvrtého patra, když před domem zastavilo nechvalně známé černé auto jednotky Směrš tajné policie. Další zavraždili rovnou nebo při výsleších a stovky lidí zmizely beze stopy," popisuje Petr Marek
Zatýkání začala už dva dny po osvobození Prahy Rudou armádou. Celou akci měla na svědomí jednotka tajné policie NKVD, která si přezdívala Směrš. Spadeno měla zejména na lidi z řad inteligence a významné osobnosti, byl mezi nimi například generál Sergej Vojcechovský, československý legionář původem z Ruska, který v gulagu zahynul. Seznamy pro zatýkání byly připraveny předem, tajná policie šla najisto.
Příbuzní obětí neměli o svých blízkých žádné informace a jen malé části se podařilo z pracovních táborů po smrti Stalina za deset až dvanáct let po odvlečení vrátit zpět do Československa.
"Bylo období v ruské historii za prezidenta Jelcina, kdy došlo k uvolnění a ke zveřejnění některých tajných materiálů. Takže v 90. letech se odkrylo více věcí z archivů, ale od roku 2000 za vlády Putina se zase uzavřely a ani v těch 90. letech samozřejmě nebylo odkryto všechno," vysvětluje Marek.
Zajímavostí prý je, že v ruských archivech byly nalezeny výnosy Lenina, kterými koncentrační tábory zavedl a ve kterých přímo stojí, že jsou určeny pro odpůrce režimu. "Byly nalezeny naprosto zrůdné výnosy Lenina, které rozmetávají představu hodného strýčka, kterou o něm hýčkali komunisté," tvrdí Marek. "Nacisté se inspirovali u ruských bolševiků a dovedli koncentrační tábory ke strašné zvrhlé dokonalosti," doplňuje.
"My se snažíme změnit nízké povědomí o komunistických zločinech. Chodíme se školními i mimoškolními výpravami přímo na ta místa, kde se historie odehrávala. Naší základní páteřní vycházkou je třeba Od začátku totality do konce totality, během které jdeme ze Staroměstského náměstí, kde pomyslně režim začínal, když tam v únoru řečnil Klement Gottwald z balkonu, a jdeme na Národní třídu, kde pomyslně ten režim v listopadu 1989 končil," dodává.
