Praha - Přidělování evropských dotací na čištění odpadních vod se v letech 2008 až 2013 podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) vleklo, průměrně trvalo 28 měsíců.
Ve více než 20 případech byla dotace schválena až po ukončení stavebních a montážních prací. Finanční ztráty ale kontrola nezjistila, informovala mluvčí úřadu Olga Málková. Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Petry Roubíčkové přijalo nové vedení ministerstva i Státního fondu životního prostředí řadu opatření, která přidělování dotací významně zkracují.
Složité žádosti i chyby v nich
Kontroloři se zaměřili na projekty z operačního programu Životní prostředí.
Průtahy s vyřizováním dotací byly podle nich zapříčiněny například složitostí žádostí a chybami v nich, přetížeností projektových manažerů nebo nutností schválit velké projekty Evropskou komisí.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a Státní fond životního prostředí (SFŽP) navíc neuchovaly všechny nezbytné dokumenty a doklady související s vyhlašováním výzev a výběrem projektů, aby bylo možné zkontrolovat, zda tyto části výběru projektů byly transparentní.
Nové vedení MŽP a SFŽP přijalo podle Roubíčkové celou řadu opatření, která zkracují vyřizování projektových žádostí a lhůty pro předkládání podkladů pro rozhodnutí o poskytnutí dotace. Tento proces se prý ze strany fondu maximálně urychlil. Pravidla se zavedla i pro takzvané spící projekty, aby neblokovaly financování z evropských fondů.
"V neposlední řadě je nutné podotknout, že došlo k personálnímu navýšení na pozicích projektových a finančních manažerů, odborně byl posílen rovněž odbor veřejnosprávních kontrol," reagovala na dotaz ČTK mluvčí ministerstva s tím, že všechna opatření se na ministerstvu a fondu uskutečňují od února letošního roku. To by podle ní mělo snížit finanční ztrátu a zároveň zajistit řádnou kontrolu vynakládání veřejných prostředků na projekty podporované z fondů EU.
Co je "významné" znečištění?
Podle NKÚ je obtížné posoudit, zda se daří naplňovat cíle operačního programu. Například oblast podpory, kterou se kontroloři zabývali, má za cíl významné snížení znečištění a eutrofizace (zvyšování obsahu živin) povrchových vod. "MŽP ale konkrétně nestanovilo, co už se považuje za ´významné´ snížení znečištění," uvedla mluvčí.
Některé nedostatky kontroloři našli i v kontrolním systému. Například u veřejnosprávních kontrol u příjemců dotací si MŽP a SFŽP nestanovily žádné lhůty.
SFŽP tak například podle NKÚ provedl kontrolu hlášenou na červen 2012 až v září, kontrolní list zpracoval v únoru a protokol předal příjemci až v březnu 2013.
Problematický program
Operační program Životní prostředí patří k těm, u kterých Evropská komise kvůli chybám pozastavila proplácení dotací a nařídila ČR zkrátit o pět procent všechny výdaje proplacené příjemcům do srpna 2012.
Vláda sice v roce 2012 sestavila akční plán, který měl problémy s čerpáním vyřešit, ale ke konci roku 2013 nebylo z kontrolované oblasti podpory stále vyčerpáno 23,5 miliardy korun, tedy téměř polovina její alokace.
V rámci celého operačního programu Životní prostředí bylo ke konci roku 2013 příjemcům proplaceno 44 procent alokace.
Podle ministerstva pro místní rozvoj přitom mělo být ke konci roku 2013 vyčerpáno alespoň 65 procent, jinak hrozí, že ČR přijde o více než pět miliard korun.
NKÚ proto doporučuje například rozdělení konkrétní činnosti mezi MŽP a SFŽP, optimalizaci a zefektivnění administrace projektů nebo zajištění monitoringu příjmů dosažených u ukončených projektů.
