Bývalý ministr a exposlanec Jaroslav Bašta přijel 19. září 2000 do Moskvy, kde se ujal funkce velvyslance ČR v Rusku. | Foto: ČTK

Jaroslav Bašta (SPD): Od chartistů k ruskému Sputniku

Třiasedmdesátiletý politik Jaroslav Bašta má za sebou velmi pestrou minulost, a to včetně té disidentské, takže jeho medailonek je i na webu Paměti národa. Na něm se mimo jiné čtenáři dozví, že Baštu v roce 1970 zatkli za aktivitu ve studentském Hnutí revoluční mládeže a odsoudili na dva a půl roku nepodmíněně. Už v roce 1976 podepsal Chartu 77 a většinu normalizace pracoval jako dělník u Staveb silnic a železnic.

Po revoluci působil v Úřadu na ochranu ústavy a demokracie jako ředitel protiteroristického odboru, jako náměstek ředitele tajné služby či jako předseda lustrační komise. Posléze v barvách ČSSD pracoval mj. jako předseda komise pro kontrolu BIS, ve vládě Miloše Zemana působil jako ministr bez portfeje a byl poslancem. V letech 2000 až 2005 působil coby velvyslanec v Rusku, v letech 2007 až 2010 na Ukrajině. I poté zůstával ve veřejném prostoru hlavně jako komentátor.

Postavil se například proti odstranění Koněvovy sochy v Praze, zpochybnil podíl Ruska v kauze Vrbětice či v kauze otravy Navalného novičokem. Server Hlídací pes ho označil za "oblíbence ruského státního média Sputnik a dalších proruských webů" a uvádí, že Baštu Sputnik k 3. květnu 2020 zmiňuje v 65 článcích. O boji proti dezinformacím hovořil Bašta v Českém rozhlase jako o "boji se šířením informací" a o seznamu dezinfowebů jako o "udavačských seznamech".

V roce 2019 vstoupil do hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita (BOS), které otevřeně vystupuje proti EU, NATO či migraci. Všimla si ho Okamurova SPD a udělala z něj jedničku kandidátky v Pardubickém kraji. Na protest proti jeho dosazení několik lidí z hnutí odešlo. V srpnu 2021 v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že afghánské tlumočníky, kteří pomáhali českým vojákům, by převezl do Tádžikistánu nebo Uzbekistánu, rozhodně ne do Česka.