Zeman pustil Kajínka na svobodu. Podepsanou milost už obdrželo ministerstvo spravedlnosti

ČTK ČTK
Aktualizováno 23. 5. 2017 13:30
Prezident Miloš Zeman udělil milost Jiřímu Kajínkovi, který si odpykával doživotní trest za dvojnásobnou vraždu. Na tiskové konferenci to řekl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Šestapadesátiletý Kajínek strávil ve vězení 23 let. Zeman v dubnu uvedl, že není zcela přesvědčen o Kajínkově vině. Součástí milosti je sedmiletá podmínka, při níž se Kajínek nesmí dopustit trestného činu. Podle Ovčáčka jde o nejdelší možnou podmínku, kterou české právo stanovuje. Jiří Kajínek byl odsouzen 23. června 1998. Doživotí dostal za to, že v roce 1993 zastřelil poblíž věznice Bory v Plzni podnikatele Štefana Jandu a jeho bodyguarda.
Jiří Kajínek.
Jiří Kajínek. | Foto: ČTK

Praha - Prezident Miloš Zeman podepsal milost pro doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka. Oznámil to v úterý mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Ministerstvo spravedlnosti už potvrdilo, že rozhodnutí obdrželo. Kajínek by tak měl opustit věznici Rýnovice každou chvílí.

"Formulace milosti je zcela jasná, já mohu pouze dodat - a to je mimo její rámec -, že pan prezident se o případ dlouhodobě zajímá a samozřejmě zaznamenal pochybnosti, které zaznívaly z řad odborné veřejnosti, jmenuji například současného předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského," řekl Ovčáček.

"Musím zdůraznit, že udělení milosti nemá žádnou souvislost s vládní krizí. Pan prezident Středočeský kraj (kde úmysl omilostnit Kajínka poprvé naznačil - pozn. red.) navštívil dávno předtím, než pan premiér vládní krizi vyvolal. Pan prezident absolvoval celou řadu schůzek s odborníky, například z řad policie. Vyhodnocoval celou záležitost a rozhodl se učinit tento krok na základě argumentů, které slyšel," odpověděl Ovčáček na dotazy novinářů, co nakonec rozhodlo pro Kajínkovo omilostnění.

Premiér Bohuslav Sobotka krok prezidenta kritizoval. "Já nemám radost z toho, že i v důsledku té milosti se z pana Kajínka, který je úkladným vrahem, stává celebrita," řekl. Dodal, že pokud je Kajínek nějakou postavou, pak je spíše postavou zápornou.

Součástí milosti je sedmiletá podmínka, během níž se Kajínek nesmí dopustit žádného trestného činu. Podle prezidentského mluvčího jde o nejdelší možnou podmínku, kterou české právo umožňuje.

Dodržování podmínky bude sledovat soud, uvedla prezidentská kancelář. "Uvedený soud po uplynutí každého roku podmínky sdělí ministerstvu spravedlnosti výsledky šetření. Vyjde-li najevo, že omilostněný podmínku nedodržuje, provede soud potřebné šetření i před uvedenou lhůtou a předloží výsledky šetření prezidentu republiky," stojí v textu. Soud podle něj sám nemůže vyvozovat závěry o neplnění podmínky, to náleží jen prezidentovi.

Krok prezidenta kritizuje i komunista a bývalý policista Zdeněk Ondráček. "Za sebe jako bývalý policista říkám, že s tím nesouhlasím. Mrzí mě, že ve svých letech takto mění názor. Když nastupoval do funkce, slíbil, že milosti udělovat nebude, a když, tak jen v mimořádných případech," řekl s tím, že je to pouze jeho názor a ne názor celého klubu.

I pro šéfa ODS Petra Fialy je milost pro Kajínka zarážející. "Některým udělením milosti nemusíme rozumět, ale respektuji, že to je prezidentovo právo. Co mě zaráží, jsou jeho dřívější prohlášení o tom, že milost udělí jen těžce nemocným nebo v jiných mimořádných humanitárních případech," řekl Fiala s tím, že načasování a celková atmosféra kolem kauzy ze strany Hradu nabádá k myšlence, že se jedná o manévr k odvrácení pozornosti od jiných kauz.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Polská PiS žádá přepočítání hlasů senátních v šesti obvodech, kde její kandidáti neuspěli

Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) v pondělí požádala polský nejvyšší soud o přepočítání hlasů v několika volebních obvodech, kde předminulou neděli neuspěli její kandidáti na senátory poměrně malým rozdílem hlasů. PiS podle televize TVN 24 zatím požádala o přepočítání hlasů v šesti obvodech, kde údajně byla jako neplatná vyřazena část hlasů. V Polsku o půlnoci vyprší čas na námitky stran vůči volbám. PiS si v parlamentních volbách 13. října udržela většinu v dolní komoře parlamentu, Sejmu, ale přišla o většinu právě v senátu, což jí může komplikovat další vládnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy