Vraždili policisté? Jak mohl utéct z nejstřeženějšího vězení? Nejasnosti v kauze Kajínek

Jan Štětka
13. 5. 2017 6:28
Psal se 30. květen 1993, když byl v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory zastřelen v autě sedmadvacetiletý podnikatel Štefan Janda a jeho třicetiletý bodyguard Julián Pokoš. Těžce zraněn byl i další Jandův tělesný strážce Vojtěch Pokoš. Za čin byl obviněn a v roce 1998 i odsouzen recidivista Jiří Kajínek, jehož si měl najmout za sto tisíc korun podnikatel Antonín Vlasák. Toho Janda vydíral kvůli dluhům a Kajínek měl původně Jandu jen zastrašit, jenže to podle soudu přehnal. Samotný Kajínek se nikdy nepřiznal a účast na vraždách vždy kategoricky popíral. Pochybností však bylo a zůstává víc.
Jiří Kajínek.
Jiří Kajínek. | Foto: ČTK
  • Nekryli policisté při vyšetřování vraždy sami sebe?

"Pokud tu vraždu nespáchal pan Kajínek, tak ji spáchal asi někdo z policie," řekl už v roce 2001 tehdejší vicepremiér pro legislativu Zemanovy vlády a dnešní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Svou pochybnost opíral o fakt, že spolu s Kajínkem bylo obžalováno několik policistů za porušování pravomoci veřejného činitele. Podnikatel Vlasák, vydíraný později zavražděným podnikatelem Jandou, se totiž obrátil se na policii, jenže ta Jandu prokazatelně ihned varovala. Kvůli podezření, že spolupracovali s podsvětím, byli někteří policisté propuštěni.

  • Jak to, že v odposleších Vlasáka není ani slovo o Kajínkovi?

Rakouský podnikatel českého původu Phillip Janýr předložil roku 2010 Inspekci policie informaci, že v policejních odposleších Vlasáka, pořizovaných tehdy kvůli jinému případu, nepadlo v době činu o Kajínkovi ani slovo. Ze slov Vlasáka prý naopak plyne, že Jandu a jeho bodyguarda zavraždili policisté. Soud argument neuznal.

  • Lze věřit údajnému svědectví jedné z obětí, že v Plzni nestřílel Kajínek?

V roce 2005 se přihlásil policii František Schrayer a vypověděl, že mu korunní svědek případu a bratr zavražděného bodyguarda Vojtěch Pokoš při pobytu ve vězení svěřil, že v Plzni nestřílel Kajínek, ale policisté Jan Mikeš a Jaroslav Kronďák. Soud však výpovědi neuvěřil, protože Schrayer je recidivista. Pokoš navíc při obnově řízení odmítl vypovídat. Původně přitom vypovídal proti Kajínkovi a i v současnosti se nechal slyšet, že se bojí jeho pomsty.

  • Pochybila policie při ohledání místa činu v roce 1993?

Kajínkův obhájce Tomáš Zejda v roce 2011 požadoval obnovit proces, protože policie podle něj při ohledání místa činu v květnu 1993 neprovedla základní kriminalistické úkony. Například neodebrala žádné otisky prstů z Jandova auta. Svědkové totiž uvedli, že vrah otvíral dveře auta bez rukavic, žádná expertíza to však nemohla potvrdit ani vyvrátit. Navíc velký počet vypálených střel prý neodpovídal zabití dvou osob a vyšetřovatelé se na místě činu dostavili ještě před nahlášením události. Soud ovšem návrh na obnovu procesu zamítl, protože prý nebyl předložen žádný nový důkaz, nýbrž jen spekulace.

  • Utekl Kajínek z Mírova za pomoci mužů zákona?

Celkem čtyřikrát soudně trestaný Kajínek utekl za svůj život z vězení víckrát, ohledně nejslavnějšího úniku z nejstřeženějšího českého vězení Mírov v roce 2000 dodnes panují nejasnosti. V době útěku byl s Kajínkem na cele jiný spoluvězeň, který tam neměl co dělat, ale dozorci ho pustili si zahrát šachy. Oba muži pak upilovali mříž, ale není jasné čím. Zřejmě diamantovým vlascem, ale nikdy se nepotvrdilo, jak se mohl na celu dostat. Strážný následně uprchlíka zahlédl, ale nejprve šel událost nahlásit a teprve pak se pustil do pronásledování, přičemž při střelbě minul. Neví se ani, jak se vězeň mohl dostat do Prahy, kde byl nakonec po 40 dnech dopaden. Kvůli útěku byl odvolán z funkce tehdejší ředitel věznice Milan Kohoutek, který na Mírově zůstal jako psycholog a v roce 2004 nepřežil pád z okna své kanceláře.

  • Je milost Kajínkovi humanitárním aktem, jak si to prezident předsevzal v minulosti?

Po příchodu na Hrad Miloš Zeman tvrdil, že milosti bude udílet výjimečně a pouze z humanitárních důvodů. Jenže Kajínek se těší dobrému fyzickému i psychickému zdraví. O jeho udržované kondici mimo jiné svědčí i uveřejněný snímek ze setkání s první dámou Ivanou Zemanovou.

  • Patří Kajínkův případ do kategorie nezávažných trestných činů, jichž se podle dřívějšího Zemanova vyjádření měly milosti výhradně týkat?

Ačkoli prezident v minulosti tvrdil, že milost od něj dostanou jen lidé, kteří mimo jiné nebyli odsouzeni za závažný trestný čin, nyní dává milost odsouzenému dvojnásobnému vrahovi s doživotním trestem.

  • Má Kajínek dobré rodinné zázemí, jak v minulosti zněla prezidentova podmínka?

Před rozhodnutím o udělení milosti Jiřímu Kajínkovi si Miloš Zeman v rozporu s obvyklým postupem nevyžádal žádný posudek psychologů. Prezident přitom v minulosti uvedl, že udělí milost jen tehdy, má-li odsouzený zajištěné rodinné zázemí. Kajínek sice v roce 2016 předložil znalecký posudek, který na rozdíl od předchozích naznačil možnost jeho resocializace, avšak soud jej neuznal jako důvod k obnovení procesu.

  • Proč milost, když soudy mnohokrát odmítly žádost o obnovu procesu?

Ačkoli žádost o obnovu Kajínkova procesu podali v minulosti mimo jiné i tři ministři spravedlnosti (Pavel Rychetský, Jaroslav Bureš a Pavel Němec), Krajský soud v Plzni návrhy odmítl. Podobně reagoval i Vrchní soud v Praze a v letech 2007 a 2011 i Ústavní soud. Také na Hrad dorazily během posledních dvaceti let četné žádosti o milost, prezidenti včetně Zemana ji však dosud odmítali udělit.

Milost je akt milosrdenství, toho co v právu není, milost je k tomu, že vám je líto toho člověka, projev soucitu. Prezidentův výklad není správný. | Video: DVTV, Filip Horký
 

Právě se děje

před 5 minutami

Snadnou kvalifikaci skokanů zvládl Koudelka i Polášek

V sobotním závodě Světového poháru skokanů na lyžích v Titisee-Neustadtu se představí Roman Koudelka i Viktor Polášek. Dnešní snadnou kvalifikaci, ze které postupovalo 50 z 51 skokanů, nezvládl pouze korejský reprezentant Sou Čche.

Koudelka předvedl výkon 129,5 metru a obsadil 26. místo, Poláškovi skok dlouhý 121,5 metru vynesl 40. příčku. První místo obsadil Rjoju Kobajaši z Japonska (137,5 m), zatímco sedmatřicetiletý veterán Sou Čche skočil pouhých sto metrů a jako jediný do závodu nepostoupil.

Zdroj: ČTK
před 13 minutami

Na Brněnsku shořela průmyslová hala, škoda dosáhne možná až desítek milionů

Interiér průmyslové haly shořel dnes v Holasicích na Brněnsku. Požár dostali hasiči pod kontrolu za tři a půl hodiny, do večera ale halu rozebírali, aby zlikvidovali skrytá ohniska. Rozebírání bude pokračovat, vyšetřování může trvat i několik dnů. Nikdo nebyl zraněn, škoda bude v milionech, možná v desítkách milionů korun, řekl dnes ČTK mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška.

Hasiči se o požáru dozvěděli v 6:15 a v 9:47 jej dostali pod kontrolu. V objektu zhruba 20 krát 40 metrů byla dřevovýroba a lakovna. "Shořel kompletně celý interiér, střední část stropu se propadla," řekl mluvčí.

Aktualizováno před 48 minutami

Při íránském raketovém útoku minulý týden bylo zraněno 11 amerických vojáků

Jedenáct amerických vojáků utrpělo zranění při íránském raketovém útoku z minulého týdne na základny v Iráku, na kterých Američané působí. Oznámilo to ve čtvrtek velení amerických ozbrojených sil. Původně USA tvrdily, že nikdo nebyl zraněn. Pentagon dnes následně v reakci na kritiku podle agentury Reuters zdůraznil, že se nesnažil bilanci zraněných tajit či tuto informaci zlehčovat, ale že vyhodnocování zdravotního stavu vojáků trvalo delší dobu.

Agentura AFP poznamenala, že americký prezident Donald Trump v televizním vystoupení po íránském útoku tvrdil, že žádný Američan nebyl zraněn.

Íránci vypálili rakety v odvetě za předchozí zabití íránského generála Kásema Solejmáního, kterého americké rakety na Trumpův rozkaz usmrtily u letiště v Bagdádu.

Mluvčí Pentagonu Jonathan Hoffman původní hlášení o žádných zraněných hájil a prohlásil, že aktualizovaná bilance byla zveřejněna jen několik hodin poté, co se o ní dozvěděl ministr obrany Mark Esper.

"Představa, že snahou bylo nezdůrazňovat informace o zraněných z důvodu nějaké beztvaré politické agendy neobstojí proti tomu, co vláda oznámila," řekl Hoffman s tím, že vládní činitelé jasně tvrdili, že Teherán se raketovým útokem pokusil americké vojáky zabít. Hoffman také dodal, že diagnóza zranění, jako je otřes mozku, trvá déle a že také požadavky na takové hlášení jsou odlišné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy