Jedlová - Společnost Eldaco získala novou naději, že v Jedlové u Poličky postaví dvě větrné elektrárny.
Krajský soud v Hradci Králové totiž zrušil rozhodnutí tamního krajského úřadu, který stavbu obřích větrníků nepovolil, a vrátil mu žádost investora k dalšímu řízení.
Spor o dva stožáry v Jedlové je precedentní. Do případu se v jejím průběhu vložil i Nejvyšší správní soud, který koncem loňského roku konstatoval, že ekonomický přínos větrných elektráren nesmí být důležitější než jejich vliv na podobu okolní krajiny.
Krajský soud v Hradci Králové i přesto ve sporu o větrníky v Jedlové rozhodl ve prospěch firmy Eldaco. Také proto, že podle jeho názoru investor nenadřazoval ekonomické zájmy nad ochranou krajinného rázu.
První vítězství nad odpůrci větru
Spor o větrníky v Jedlové se táhne už bezmála dva doky, kdy Pardubický kraj nepovolil jejich stavbu. Rozhodnutí krajského soudu pokládá Česká společnost pro větrnou energii za průlom.
"Je to první velký úspěch ve sporu s odpůrci větrné energie," konstatoval předseda společnosti Michal Janeček.
Připomněl, že firma Eldaco získala souhlas ke stavbě dvou větrníků od radnice v Jedlové i všech příslušných státních úřadů. Proti se postavila radnice v sousední Poličce, kterou pak podpořil i krajský úřad. S podporou několika svých znaleckých posudků se odvolávaly právě na narušení krajinného rázu.
Kraj byl ve sporu zaujatý, konstatoval soud
Podle soudu ovšem krajský úřad ve sporu o větrné elektrárny přistoupil k hodnocení podkladů od obou stran nedostatečně a zaujatě.
"Potvrzuje se, že pokud někdo chce stavbě zabránit, používá podpásové argumenty typu, že investorovi jde jenom o peníze, a o krajinný ráz se nestará," řekl Michal Janeček z České společnosti pro větrnou energii.
Proti plánům na stavbu větrných elektráren vzniká odpor i v jiných částech republiky. Jako argument často slouží právě "poškození" vzhledu krajiny.
Ostré protesty vyvolal například záměr postavit u obce Rakov na rozhraní Olomouckého a Zlínského kraje čtrnáct větrníků. Podle protestujících totiž větrné elektrárny zkazí krajinu, které nyní dominují jak hrad Helfštýn, tak známé poutní místo Hostýn.
Podobně argumentuje i kraj Vysočina. Vadí mu například plány na stavbu osmi 150 metrů vysokých větrníků u obce Blatnice nedaleko zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou, kde chce investovat firma s rakouským kapitálem.
- Čtěte dále: Vysočina nechce větrníky, zničily by krajinu
Kraji se příliš nelíbí ani plány společnosti ČEZ, která chce stavět větrné elektrárny jen o kousek dál, u jaderné elektrárny Dukovany. ČEZ chce přitom do roku 2020 investovat do výstavby nových větrných elektráren 20 miliard korun. Další miliardy chtějí investovat společnosti J&T, ELDACO nebo Proventi.
"Plány na stavbu větrných elektráren jsou v Česku velmi ostře sledované. Jsou-li nakonec uvedeny do provozu, znamená to, že se tak stalo v souladu s přísnými předpisy a jsou akceptovatelné pro přírodu i společnost," řekl Karel Marek, zástupce dánského výrobce větrných elektráren VESTAS.
Větrníky jako Temelín
České větrné elektrárny by svým celkovým výkonem mohly už brzy dohonit jadernou elektrárnu Temelín. Podle střízlivých odhadů by instalovaný výkon obřích větrníků mohl být do roku 2012 více než sedminásobný: Ze současných 133 megawatt by se mohl zvýšit až na tisíc megawatt, což je i výkon jednoho reaktoru Temelína.
Ani při stejném výkonu se ovšem z "českého" větru nedá vyrobit tolik elektřiny jako z temelínského jádra. Takzvaná využitelnost větrných elektráren je oproti Temelínu přibližně třetinová.
