"Situace je nepřehledná, proto se snažíme navrhnout komplexní návrh. Je klíčové dbát na to, aby zákony, které budou přijaty, byly vymahatelné," uvedl Marek Hilšer z klubu Starostů. Sám před měsícem představil návrh zákona, podle něhož by obce měly dostat možnost služby typu Airbnb regulovat vyhláškou. Podobný cíl má novela živnostenského zákona, kterou připravil pražský magistrát.
Podle senátorky Renaty Chmelové z klubu KDU-ČSL a nezávislých by měl návrh posílit roli obcí tak, aby mohly zasáhnout cíleně v problematickém místě. "Měl by také definovat práva a povinnosti provozovatelů platforem tak, aby byla zajištěna férovost podnikání pro všechny subjekty, které v oblasti podnikají," míní senátorka. Dodala, že zatímco hoteliéři mají mnohem více povinností ze zákona, které musejí dodržovat, lidé podnikající přes sdílenou ekonomiku požadavky na ubytovací služby splňovat nemusí.
Právě z důvodů rozvoje šedé ekonomiky prostřednictvím krátkodobých pronájmů zdůrazňoval místopředseda Jiří Růžička, že je důležité zlepšit vymahatelnost a vytvořit zákonná opatření. "Z původní zajímavé myšlenky sdílených nemovitostí se stal naprosto nekontrolovatelný a neférový byznys. To má dopad na každého člověka v této zemi. Pokřivuje to také realitní trh," uvedl Růžička. Dodal, že ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) senátorům přislíbila, že vláda tento problém řešit chce.
Povinné licence i registrační čísla
Senátorský návrh zavádí povinnost licencí a registračních čísel, aby bylo jasné, kdo byty pronajímá. Dále jednotný rejstřík pro informace o tom, kde jsou byty pronajímány. "Nikdo neví, kolik bytů je pronajímáno. Úřady a orgány nemají možnost na to dohlížet," uvedl Hilšer. Problematika se podle něj netýká jen Prahy, ale i třeba Českého Krumlova nebo Božího Daru, jejichž obyvatelé ubytovací platformy typu Airbnb kritizují. Stěžují si především na časté střídání hostů a jejich hlučné a nevhodné chování. Sněmovna už dříve odmítla pražské návrhy na přísnější regulaci ubytování typu Airbnb jako příliš lokálně vymezené.
Senátní návrh by proto měl dle Hilšera přinést obecnější pravidla na základě zkušeností z dalších evropských metropolí. Z Paříže, Barcelony i Berlína tak převzali řešení, která se podle nich ukázala jako funkční. Na základě francouzského předobrazu přejali například koncepci primárních a sekundárních rezidencí.
Primární rezidence by měla být místem, které člověk obývá alespoň devět měsíců v roce, má v něm trvalé bydliště a k ubytovacím službám by mohlo sloužit nanejvýš 50 procent bytové plochy. "Aby firmy nemohly rozepsat jednotlivé byty na bílé koně, zavedli jsme do návrhu také podmínku doby pěti let, kdy musí člověk byt vlastnit," uvedl právník a autor návrhu Jan Eisenreich.
Senátoři se v případě barcelonského řešení inspirovali tím, že hostitel musí získat rezidenční oprávnění, které uděluje obec. Registrační číslo musí být uváděno na stránkách Airbnb. Pokud zde uváděno nebude, bude udělena pokuta platformě i ubytovávajícímu. Eisenreich také zdůraznil, že návrh zákona by obcím dal nástroj, díky němuž by si samy mohly rozhodnout, zda a v jaké míře služby typu Airbnb na svém území povolí.
Vyhláška by byla protiústavní
Senátorský návrh je formou obecně závazné vyhlášky nyní v paragrafovém čtení. Podle Hilšera ho pražští senátoři v nejbližší době předloží senátorům. Za tři nebo čtyři měsíce ho plánují předložit i na ministerstvu pro místní rozvoj, s nímž chtějí jednat o jeho podobě.
Podle ministryně pro místní rozvoj Dostálové by však forma vyhlášky znamenala problém. Její slova potvrdila i ředitelka odboru cestovního ruchu Renata Králová. "Jde o živnostenské podnikání, což je výkon ve státní správě. Vyhláška proto není možná, dostali bychom se do rozporu s ústavou," vysvětlila Králová.
Stejně problematiku vidí i radní pro bydlení Hana Marvanová (STAN/Spojené síly). Dodala také, že komplexní úpravě zákona se nebrání. "Vím však, že taková úprava se v parlamentu prosazuje daleko hůř, než dílčí novelizace zaměřená na jeden bod," uvedla Marvanová.
Pomoc od evropské legislativy
Kromě pravomocí obcí je podle senátora za klub KDU-ČSL Václava Hampla potřeba jednat také o evropském rozměru krátkodobých pronájmů, zejména v případě digitálních platforem. "Nadnárodní platformy jsou mocnými aktéry. Záleží jim na tom, aby se o informace nedělily," podotkl Hampl.
Dodal také, že v této oblasti může Senát přispět evropským výborem. Ten podle něj dokáže lépe komunikovat s jinými evropskými parlamenty a také problematiku řešit s místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou, která se nadnárodním korporacím dlouhodobě věnuje. Také podle Hilšera se ukazuje, že rolí Evropské unie je, aby vytvářela legislativu schopnou dosáhnout na internetové platformy, tak aby neutíkaly národní kontrole.
Radní pro bydlení Hana Marvanová zdůrazňuje, že je nutná celoevropská regulace. "Dokud nebude regulace vymahatelná formou nařízení, tedy zákonem vymahatelným na území členských států, tak zde budou působit digitální platformy bez možnosti vymáhat na nich porušování povinností," uvedla Marvanová.
Kromě Airbnb působí na českém trhu služby Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals nebo Vrbo. Přes ubytovací platformy bylo podle městského Institutu plánování a rozvoje v roce 2018 nabízeno z celkem 650 tisíc bytů 11 tisíc. V Josefově, na Malé Straně a na Novém Městě podíl převyšoval deset procent, na Starém Městě dokonce 20 procent.
