"Odklon od fosilních paliv při výrobě energie, v dopravě a při dalších ekonomických aktivitách Praha nepovažuje za ekonomickou či sociální hrozbu, nýbrž za příležitost postupně transformovat město v ekologicky přátelskou metropoli, atraktivní pro život," řekl Petr Hlubuček (STAN), náměstek pro životní prostředí.
Radikální změnu přístupu metropole k životnímu prostředí dostane na starost expertní komise, jejímž členem má být kromě dalších odborníků i bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík.
Ta by měla do roka připravit podrobný klimatický plán, který má obsahovat nejvýhodnější a zároveň nejúčinnější opatření, ke kterým by mohla Praha přistoupit. Komise se bude zaobírat zejména čtyřmi oblastmi - udržitelnou energií, udržitelnou mobilitou, cirkulární ekonomikou a adaptační strategií na změnu klimatu.
Nicméně už dnes se na magistrátu pracuje na některých konkrétních opatřeních, které budou součástí zmíněného plánu. Tím asi nejvýraznějším a zároveň nejkontroverznějším je vybírání mýtného za vjezd do středu města.
Do centra by se podle Hlubučka mohli vydat všichni řidiči, ale za vjezd by zaplatili podle toho, jakou emisní třídu splňují jejich vozidla. Kupříkladu elektromobily by měly vjezd zcela zdarma. "Když ale pojedu trabantem, budu vědět, že zaplatím za vjezd do centra tak vysokou částku, že se mi to jednoduše nevyplatí," říká Hlubuček.
Zavedení mýtného je podle něj nevyhnutelné, je prý jen otázkou času, kdy k němu dojde. Dodal, že pro to udělá vše. Dokáže si prý představit, že by mýtné mohlo začít platit ještě do konce tohoto volebního období. Náměstka však čeká v tomto ohledu mnoho práce. Musí přesvědčit městské části, kterých by se opatření dotklo, i silniční úřad, který v minulosti mýtné zóny v centru zamítl kvůli neexistenci objízdných tras.
Městské firmy mají odebírat čistější energii
Praha se chce také zaměřit na to, jaká energie se v metropoli spotřebovává, respektive z jakých zdrojů. Jednou z možností je třeba to, že městské firmy jako dopravní podnik či Technická správa komunikací hl. m. Prahy začnou rok co rok nakupovat stále vyšší procento elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Podle Hlubučka by to pro trh s energiemi byl silný signál a pro energetické společnosti důvod, proč tyto zdroje posílit.
Současně s tím chce město podporovat majitele elektromobilů. "V rámci pilotního projektu prověřujeme možnost vytvoření nabíjecích stanic pro elektromobily na lampách veřejného osvětlení. Jde o nejrychlejší způsob, jak Praze dodat dostatečný počet těchto stanic," vysvětluje Jan Chabr, radní pro majetek. Už dnes pro majitele elektromobilů platí v Praze některé výhody, mohou například parkovat ve všech parkovacích zónách a levněji.
Dražší svoz komunálního odpadu, levnější svoz bioodpadu
Ke snížení emisí metropole by měla přispět také bioplynová stanice, kterou chce hlavní město vybudovat na vlastní náklady. Až 95 procent bioodpadu totiž město aktuálně likviduje ve spalovně. Konkrétně jde asi o 233 tisíc tun bioodpadu ročně.
Nově by však měly před pražskými domy stát speciální popelnice či kontejnery na gastroodpad z potravin, který chce město v bioplynové stanici přetvářet na palivo CNG. To by mělo pohánět většinu svozových vozidel metropole a také desítky autobusů.
Magistrát kvůli tomu připravuje novelu vyhlášky, která zvedne cenu za svoz směsného odpadu o 30 procent a zároveň zavede službu svozu bioodpadu za poloviční cenu. To má obyvatele města motivovat, aby více a lépe bioodpad třídili.
V současnosti si kontejner na bioodpad v Praze platí třináct tisíc domácností. Zmíněnou novelou chtějí radní tento počet zvýšit na dvojnásobek do konce příštího roku. V plánu je také vybudování nové kompostárny v Kyjích.
V Praze se možná bude pít voda z Vltavy
Hlubuček zmínil i některá další možná opatření. Například Praha zvažuje, že si na provozovatelích lodí, které brázdí Vltavu, vymůže výměnu motorů. Právě pražské lodě jsou totiž jedněmi z největších lokálních zdrojů emisí. "Město je majitelem náplavek, můžeme tak říct, že u naší náplavky nezakotví nikdo, kdo nebude mít remotorizovanou loď," uvedl náměstek.
Metropole chce také začít využívat vodu, která se shromažďuje ve stovkách kilometrů kolektorů vedoucích pod metropolí. Dnes tuto vodu Praha pouze odčerpává do kanalizace. Uvažuje se také o možnosti přetvářet vodu z Vltavy na pitnou.
