reklama
 
 

Česko se zacyklilo na Babišovi a nemá vizi. Stává se z něj montovna a polopoušť

9. 6. 2019 9:26
Televizní producent Jan Štern založil stranu iČesko a v rámci ní platformu Zachraňme Česko. Ta chce vyburcovat českou společnost, aby kvůli zahleděnosti do problémů svého premiéra nepřehlížela tři mnohem zásadnější problémy, které tu během Babišovy vlády ve znamení populismu narostly. Když se prý Češi nevzpamatují nyní a nepodívají se za horizont svého každodenního mikrosvěta, mohlo by být za chvíli už pozdě.

"Na naši zemi se valí tří velké pohromy, aniž by to naši vládu, ale i většinovou společnost vážně zajímalo. Pokud se tím nezačneme zabývat a řešit to, tak se můžeme propadnout do stavu, z nějž nebude návratu," začíná prohlášení platformy.

Co jsou ony tři pohromy? Klimatická změna, jejímž důsledkem je nedostatek vody, úbytek orné půdy, vymírání živočišných druhů a proměna krajiny v polopoušť, dále dramaticky narůstající zaostávání naší země za prudkým technologickým rozvojem, který přinesla stále více se globalizující světová ekonomika a konečně narůstající neschopnost našich lidí uspět na globálním trhu práce, a to hlavně kvůli zaostalému systému vzdělání.

Štern a jeho platforma nijak nezpochybňuje snažení iniciativy Milion chvilek pro demokracii. Bojovat proti ohrožování demokracie a premiérovi ve střetu zájmů je podle nich důležité, ale ještě důležitější je mít dlouhodobou vizi, co dělat potom. Obávají se, aby nová politická scéna nebyla opět roztříštěná a paralyzovaná jako dnes. A také chtějí, aby následující vláda konečně nemyslela jen v rámci svého čtyřletého období, ale postarala se o jasnou a dlouhodobou vizi Česka na desítky let.

"Nechceme, abychom tady roky řešili Čapí hnízdo a zatím se nám naše země měnila v polopoušť, aby se kdysi vyspělý průmyslový stát dále měnil v montovnu a jeho málo vzdělaní obyvatelé ještě více hloupli díky rigidnímu a neschopnému vzdělávacímu systému," říká Štern. Premiérovi země nejvíce vyčítá, že nemá vizi, a i kdyby ji měl, nemohl by ji naplňovat, neboť je zcela paralyzován svými problémy.

Cílem prohlášení je iniciovat hnutí aktivních občanů, politických stran a iniciativ, aby i široká veřejnost pochopila, co se na Česko podle Šterna žene, a tyto problémy se mohly začít řešit. Podle zakladatele iniciativy je jediná šance na záchranu taková, že se demokratické strany v následujících volbách spojí proti Babišovi, sestaví vládu a nastaví jasný a dlouhodobý kurz.

Jan Štern, novinář a televizní producent

Jan Štern, novinář a televizní producent

Vystudoval VŠE a po škole pracoval jako programátor. Za minulého režimu s přáteli vydával samizdatový časopis Prostor a působil v domácí redakci exilových Listů.

Během revoluce se angažoval v Občanském fóru, byl předsedou jeho organizační komise, členem Rady OF a v lednu 1990 byl za OF kooptován jako poslanec do Federálního shromáždění. Za OF kandidoval a byl zvolen poslancem ve volebním období 1990-92.

Politiku posléze opustil a šel pracovat do médií, nejprve jako novinář, od roku 1994 jako producent televizních pořadů a seriálů (investigativní pořad Nadoraz, alternativní zábava Dvaadvacítka, Největší Čech, Uvolněte se, prosím, Všechnopárty, Čtvrtá hvězda, Bohéma, Zločin v Polné, Ztracená duše národa…)

Do politiky se nyní z médií vrací, protože se domnívá, že spolu s jeho kolegy má jasný a efektivní recept na řešení stávajících problémů české společnosti. Proto se dle svých slov "rozhodli pokusit se změnit svět".

Zdroj: i-cesko.cz

Všechny tři zmiňované problémy jsou podle platformy propojeny - pakliže nebude obyvatelstvo vzdělané, nebude umět kriticky myslet a vidět svět v souvislostech, nepochopí klimatickou krizi a další ekologické hrozby a nebude cítit potřebu něco zásadního dělat.

S tím podle nich souvisí také inovace. "Stát bude muset podle odborníků vyplatit třicet miliard ročně na obnovu krajiny, aby zase uměla zadržovat vodu. A kde na to vzít peníze, když se propadneme mezi zaostalé země? Jen bohatá a ekonomicky a technologicky vyspělá společnost je schopná náležitě řešit ekologické problémy," vysvětluje Jan Štern.

Farmář by měl být především dobrý hospodář

Platforma Zachraňme Česko se chce zasadit o změnu půdního zákona. Měly by zde být taxativně stanoveny povinnosti majitelů vůči své půdě - povinnost zakládat remízky, meze, stromořadí, mokřady, rybníky, omezit maximální rozlohu lánu či zavést povinnost měnit pěstované plodiny. Mělo by jít o celou řadu povinností, podobně jako v lesním zákoně, kde jsou stanoveny práva, ale i povinnosti jeho majitele.

"Půda není jen soukromý majetek, má obrovské dopady na život nás všech. Pokud tu nechceme polopoušť, musíme direktivně shora donutit majitele půdy, aby se o půdu starali."

Změnit se podle něj musí i dotační systém. "Vyplácet dotace jen na základě rozlohy půdy je absolutní tupost a nechápu, proč se tady pořád drží," říká Jan Štern. To je ostatně jeden z důvodů, proč farmáři nezakládají na poli tolik užitečné remízky, protože jim to zmenšuje výměru. V dotačních podmínkách by mělo být i řádné nakládání s půdou.

Aktuálně je česká krajina na pouhé jedné třetině retenční kapacity, což je údaj, vyjadřující její schopnost zadržovat vodu. Podle odborníků z České zemědělské univerzity chybí tuzemské krajině 70 tisíc rybníků a stovky mokřadů, které jsou považovány za nejlepší stanoviště nejen z hlediska zadržování vody, ale i kvůli biodiverzitě, tedy rozmanitosti druhů.

Jenže jak platforma upozorňuje, abychom půdu znovu ozdravili, bude nám to trvat desítky let. Vzhledem k tomu, že většina farmářů hospodaří na celcích, které mají třeba i stovky vlastníků, nemají žádnou motivaci se o půdu řádně starat. Jinak je tomu podle Šterna na Západě, kde si farmáři půdu běžně předávají z generace na generaci, a navíc si uvědomují, že vlastnit pole znamená mít i určitou zodpovědnost k celé společnosti.

Od biflování ke kreativitě

Tradiční české školství podle Šterna zamrzlo v minulém století a moc se na něm neprojevuje, že má vzdělávat generaci vyrůstající v moderní a rychle se vyvíjející době. Pro tu už nejsou tolik důležité encyklopedické znalosti, které jsou k dostání na internetu během vteřin, jako spíše přístup k získávání a ověřování těchto informací.

"Vidíme, jaký úspěch tady zažívají protisystémová uskupení, fake news a dezinformace v kyberprostoru. Schopnost kritického myšlení českého obyvatelstva je totiž velmi nízká," říká Jan Štern.

"Místo abychom v žácích rozvíjeli otevřenost vůči světu a empatii, tedy schopnost vcítit se do druhých, a tím je i lépe pochopit, podporujeme je ve vzájemném soutěžení," dodává Štern. Výsledky takového přístupu jsou pak podle něj vidět třeba na rozdělení české společnosti do neprodyšných bublin, z nichž dotyční nenávistně útočí na lidi z jiné bubliny, místo aby se snažili najít společnou řeč.

Podle platformy tu chybí i řádná výchova k občanství, kde by se studenti dozvídali nejen o občanských právech a povinnostech, ale také o tom, k čemu jsou dobré a jak snadno se o ně dá přicházet.

České školství potřebuje nejen zcela zásadní reformu, k jaké se třeba koncem 80. let odhodlalo do té doby zaostávající Finsko. Místo strojírenství a lesnictví vsadilo na vzdělání a znalostní ekonomiku a dnes patří ve většině ukazatelů ke špičce.

Jenže tato reforma se neodehraje bez řádného financování školství, aby zajímavý plat lákal špičkové učitele, a ne jen lidi, kteří vystudovali Pedagogickou fakultu, protože se jinam nedostali a učení na ně tak nějak "zbylo". Platy kantorů jsou ostatně jednou z položek, v níž se ocitáme na konci žebříčku Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Od montovny k inovacím

Třetí oblastí, ve které Češi údajně zaostávají a na níž se chce iniciativa Zachraňme Česko zaměřit, je kombinace témat: věda, technologie a inovace.

"Technická vyspělost každé země se z devadesáti procent odvíjí od podílu, který ekonomika dává na výzkum a vývoj soukromých firem. Vyspělé státy dávají tři procenta, raketově rychle rostoucí státy pak dokonce čtyři procenta, Česko necelá dvě procenta," říká Jan Štern. "Bývali jsme hrdou průmyslovou a technologicky vyspělou mocností, teď se z nás bohužel stala montovna světa."

Podle něj Česko nezachytilo rychlý nástup nových technologií a masivní digitalizace a absolutně na to nezareagoval ani trh práce, ani školství.

Ostatně jak konstatuje zpráva OECD Skills Outlook 2019, zatímco pro vyspělé státy znamená tento trend nové šance a výzvy, pro ty méně vyspělé a méně připravené, kam spadá i Česko, může znamenat spíše hrozbu.

To, jak země dokážou využít výhod digitálního světa, závisí podle zprávy do značné míry na dovednostech obyvatelstva. "Zajistit, aby lidé mohli těžit z nových technologií a nezůstávali pozadu, vyžaduje komplexní a koordinované politické úsilí," uvádí zpráva.

Takže zatímco do vyspělých zemí přinese digitalizace další vyspělost, produktivitu a blahobyt, v méně vyspělých zemích bude řada méně vzdělaných a včas nerekvalifikovaných lidí přicházet o práci. A globální nerovnost tak bude ještě patrnější.

Podle spolupracovníka platformy, sociálního a kulturního ekologa Ivana Ryndy, musí také Česko zcela zásadně změnit své smýšlení směrem k Evropské unii. "Ústředním heslem eurovoleb byla ochrana nebohého Česka proti Bruselu. Bohužel šlo o heslo nejen protisystémových stran, ale i některých etablovaných," řekl Rynda.

"Chceme se zabarikádovat na svých pozicích a jezdit do Bruselu bránit Česko proti zlému světu. Správný postup je přesně opačný, tedy maximální otevřenost. A také inovace v enviromentální problematice, ve vzdělání a ve vědě," varoval.

Co by mohlo dosud nečinné politiky přimět k akci, jsou podle hnutí sami lidé. "Stačí, až nebude mít nějaký půl milionu lidí vodu ve studních. Pak se otázky klimatu, hospodaření či inovací stanou všednodenními problémy. Půjde rázem o politikum prvního řádu," věří Jan Štern.

"Boj o vodu se brzy stane tím nejzásadnějším problémem," dodává. Pak se prý lidé proberou, místo žabomyších sporů se začnou věnovat skutečným tématům budoucnosti a Česko snad konečně bude mít nějakou vizi. "No a když nebudete mít vodu ve studni, o to rychleji to pochopíte."

Video: Z uhlí se nenajíš! Stovky studentů opět protestovaly v Praze za ochranu klimatu

Video: Blahoslav Baťa |  01:20

autor: Zuzana Hronová | 9. 6. 2019 9:26

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama