První část Pražského okruhu slavnostně otevřeli ještě komunističtí pohlaváři v září 1983. Zatím poslední část se otevřela před devíti lety. Práce na posledním úseku přitom mají začít nejdříve v roce 2026, a to ještě jen v případě, že vše půjde bez potíží. Což se v případě pražského obchvatu neděje.
"Je to stavba dvou století. Je na ní zvláštní, že ačkoliv hlasy na její podporu zaznívají napříč politickými stranami, nedaří se ji dokončit," uvedl senátor Jiří Oberfalzer (ODS) při zahájení úterního semináře, na kterém úředníci informovali senátory o tom, jak je dokončení okruhu daleko.
Pražský okruh, 83 kilometrů dlouhý obchvat metropole, se má skládat z jedenácti úseků. Sedm z nich je už hotových, zbývají čtyři - jeden na východě Prahy, zbylé tři na severu. Tyto čtyři nedokončené části však zároveň dohromady tvoří větší část celého okruhu, celkem 42 kilometrů. Úseky, které jsou už v provozu, měří 41 kilometrů. Současně platí, že jakékoliv termíny dokončení je třeba brát s rezervou, jelikož se každým rokem mění.
"Připravuje se to už desítky let. Bohužel ty poslední úseky, které zbývají, jsou dnes stále v takové fázi, kdy nejsme schopni přesně určit termín realizace. Hlavně na té severní části, kde jsme v samotném počátku investiční přípravy," uvedl v Senátu Radek Mátl, šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které má stavbu okruhu na starosti.
Nejblíže má stále k zahájení úsek označovaný číslem 511 od Běchovic k dálnici D1. Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) nedávno potvrdil, že zde stavbaři poprvé kopnou do země v roce 2021. Úsek o délce 12,5 kilometru vyjde asi na 11,5 miliardy korun. ŘSD doufá, že územní rozhodnutí bude pro stavbu vydáno ještě letos.
Termín zahájení ale podle Mátla mohou ještě zkomplikovat spory o výkupy pozemků a během žádosti o stavební povolení. "Musíme očekávat určité námitky, ne se všemi panuje shoda. Je ale potřeba říct, že v rámci územního řízení neevidujeme žádné záporné stanovisko některé z dotčených městských částí a obcí," říká Mátl.
Dodal, že se ŘSD pravděpodobně dokáže s většinou vlastníků na výkupu pozemků domluvit. "Bohužel se často stává, že na konci zbývají jeden, dva nebo tři vlastníci, kteří stavbu zablokují," řekl ředitel státní organizace.
Přesto je úsek 511 nejdále. Souhlas okolních obcí se podařilo získat i díky tomu, že se Praha a ŘSD zavázaly k vybudování takzvaných zelených pruhů v jeho okolí. Ty mají být osazeny zelení, která má fungovat jako další ochrana okolí proti hluku a emisím. Praha už začala první pozemky pro zelený pás vykupovat.
Na severu se lidé stále hádají o trasu okruhu
Horší je to podle Mátla se severní částí okruhu. Zatímco na východě se podařilo s okolními obcemi najít společnou řeč, na severu dokončení okruhu řada místních radnic už léta blokuje. Všemožná jednání a hledání alternativ a úprav přípravu této části okruhu zbrzdily o mnoho let.
Ještě na začátku letošního roku tehdejší ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) uvedl, že by se se stavbou severní části obchvatu mělo začít po roce 2024. Jeho nástupce Kremlík už však mluví o roce 2026.
A i tento termín vidí ředitel Mátl jako poměrně optimistický. Teprve v druhé polovině příštího roku totiž bude ŘSD předávat ministerstvu životního prostředí k posouzení studii vlivu na životní prostředí (EIA). Pak bude třeba ještě získat územní rozhodnutí, vytvořit dokumentaci pro stavební povolení a zahájit výkup pozemků.
"V případě, že tyto kroky budou následovat kontinuálně a bude shoda na vedení trasy, připadá v úvahu jako rok zahájení 2025 až 2026. Bohužel dřívější termíny na základě předchozích zkušeností možné nejsou," řekl Mátl. Konkrétně jde o úseky 518 z Ruzyně do Suchdola, 519 ze Suchdola do Březiněvsi a úsek 520 z Březiněvsi do Satalic.
Odpůrci chtějí okruh přeložit hlouběji do Středočeského kraje
Právě s vedením trasy mají největší problém radnice a spolky, které proti plánovanému okruhu protestují. Nelíbí se jim, že by ve své podstatě transevropská dálnice vedla přímo skrz pražské městské části.
V posledních letech proto stále častěji skloňují takzvanou regionální variantu okruhu, která by obchvat na severu i východě posunula asi o deset kilometrů hlouběji do Středočeského kraje. ŘSD, ministerstvo dopravy, Praha i Středočeský kraj tuto variantu však svorně odmítají. A jejich zástupci to zopakovali i na úterním setkání.
"Souhlasím s tím, že trasa okruhu není ideální. Nemyslím si ale, že by pomohlo, kdybychom okruh přesunuli o deset kilometrů dál od Prahy do Středočeského kraje. Zasáhli bychom tím spoustu obyvatel v místech, kde se s okruhem nikdy nepočítalo," uvedl Mátl.
Takzvanou regionální variantu už v roce 2016 analyzovalo i ČVUT. Jeden z výzkumníků, který na studii pracoval, v Senátu shrnul její závěry. Podle něj je regionální varianta neaktuální a vznikla na základě zastaralých map. Na řadě míst proto vede skrz již zastavěné parcely, což by zcela jistě znamenalo soudní spory s majiteli. "Mezi nepřijatelná rizika této varianty patří ale zejména zpoždění a časové průtahy v přípravě," uvedl Martin Höfler z ČVUT.
Zatímco plánovaná trasa severního okruhu je totiž až na dvě menší výjimky zanesena v územních plánech Prahy i všech dotčených obcí Středočeského kraje, regionální varianta by si vyžádala změnu územních plánů u 41 obcí nebo městských částí. Dá se navíc předpokládat, že nově dotčené obce by měly s okruhem na svém území stejný problém, jako mají ty na severu Prahy.
Projednání nové trasy a její propsání do územních plánů by tak podle ŘSD i ČVUT odložilo stavbu o mnoho dalších let. Ke stejným závěrům ostatně letos došel i pražský Institut plánování a rozvoje, který regionální variantu okruhu také analyzoval.
I přesto má tato varianta mnoho příznivců, například senátora a bývalého prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. "Stále se nemůžu smířit s tím, že regionální varianta byla postupně odsunuta. Ztratili jsme deset let tím, že se na ní systematicky nepracovalo," uvedl Drahoš. Ten sice souhlasí, že by dnes tato varianta znamenala zdržení, ale podle něj je to dané tím, že ji ŘSD a ministerstvo dopravy v minulosti "zametly pod koberec".
Pražané utíkají do středních Čech, ale vrací se za prací
Na co nejrychlejší dostavbu okruhu tlačí i Středočeský kraj. Takřka na všech příjezdových cestách do Prahy se totiž každý den ve špičkách tvoří několikakilometrové kolony, které se navíc budou v příštích letech zřejmě ještě zhoršovat. Například proto, že stále větší počet Pražanů si nemůže dovolit bydlet v hlavním městě, a stěhují se proto za hranici metropole, nejčastěji do okresů Praha-východ a Praha-západ.
Stále však dojíždějí za prací do metropole a jejich auta pak, společně s tranzitní dopravou, která Česko křižuje právě skrz Prahu, ucpávají nedostatečně kapacitní silnice. A počet takových lidí se neustále zvyšuje.
"Od roku 2000, kdy byly zřízeny kraje, narostl počet obyvatel Středočeského kraje o 23 procent a stále každým rokem stoupá zhruba o tři čtvrtě procenta," uvedl středočeský radní pro dopravu František Petrtýl (ANO).
Právě oblasti těsně sousedící s metropolí jsou na tom nejhůře. "Například v Praze-západ stoupl za tu dobu počet obyvatel na dvojnásobek a v Praze-východ o 90 procent," dodal Petrtýl. Rekord podle něj drží obce, kde se počet obyvatel zvýšil 16,5krát, ale obce, které se zvětšily desetkrát, jsou podle něj zcela běžné.
Spolu s přibývajícími obyvateli přibývá i aut. "V roce 2010 bylo ve Středočeském kraji napočítáno za 24 hodin 7,5 milionu vozidel. V roce 2016 už jich bylo přes 10 milionů," dodává Petrtýl.
Senátor Oberfalzer tak charakterizoval na počátku setkání v Senátu Pražský okruh poměrně trefně. Naprostá většina úředníků i politiků se shodne, že je potřeba jej postavit tam, kde je naplánován, a to co nejdříve. Než se tak ale stane, uběhne zřejmě ještě mnoho let.
"Je to složité, snažíme se najít rovnováhu mezi tím, abychom byli schopni stavbu co nejrychleji realizovat, a mezi požadavky městských částí, obcí a dotčených obyvatel. Asi to nikdy nedopadne tak, že bychom se všichni na vedení trasy shodli. Ale věřím, že jsme schopni připravit takovou dálnici, která bude vstřícná ke svému okolí," uzavřel Mátl.
