Horečka, kašel a bolest v krku. Po takovém probuzení je potřeba vyrazit k lékaři, posadit se do čekárny a vydržet, až bude mít volno. Nebo se s ordinací spojit telefonicky či přes některou z online aplikací. V Česku tuto možnost přinesla pandemie covidu. Aby praktičtí lékaři zvládli nápor nemocných, museli vyšetřovat na dálku a pojišťovny jim to začaly proplácet. Praxe se osvědčila a zdravotníci s ní pokračují i po ústupu koronavirové nákazy.
"Shodli jsme se s pojišťovnami, že péče na dálku má v určitých případech smysl a zjednodušuje život pacientům," říká předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. "Při covidu vykazovali praktici i několik desítek takových výkonů denně, teď je to jeden či dva," srovnává.
Na dálku dnes mohou praktičtí lékaři vyšetřovat pacienty, kteří jsou u nich registrovaní a pravidelně navštěvují ordinaci, takže lékaři znají jejich zdravotní stav. Telefonickou konzultaci jim mohou poskytnout až šestkrát za rok. "Rozšiřuje to služby při dlouhodobém sledování zdravotního problému, kdy lékař vyhodnotí, že není nutná návštěva v ordinaci," uvádí Viktorie Plívová, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Problém je v tom, že službu zatím pojišťovny hradí jen do konce letošního roku. Lékaři žádají pokračování a s pojišťovnami o něm jednají. "Potřebujeme stanovit pravidla, u kterých diagnóz a pacientů bude tato péče možná. Ne, že by pacienti nemuseli nikam chodit, prezenční vyšetření je často nezbytné," popisuje předseda Společnosti všeobecného lékařství Svatopluk Býma.
Jednání o tom, co bude distanční medicína obsahovat, potvrzuje i ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. "Cílem je najít přínosné řešení pro pacienty, poskytovatele zdravotní péče a plátce zdravotního pojištění," říká.
Jako příklad, kdy se telemedicína hodí, uvádí Šonka pacienta, který zavolá, že má angínu, ale nemůže přijít do ordinace, protože je daleko. Lékař se ho vyptá na obtíže a požádá o fotografii hrdla a mandlí. Pokud pozná, že jde skutečně o angínu, může nemocnému zaslat elektronický recept na antibiotika, vystavit neschopenku a pozvat ho na kontrolu v ordinaci.
Dalším příkladem může být pacient s vysokým krevním tlakem, který je jinak zdravý. Za normálních okolností by musel několikrát ročně k lékaři, aby mu změřil tlak. Po domluvě si ho ale může měřit sám, lékaři zasílat naměření hodnoty a chodit na kontrolu méně často.
"Odstraní to zbytečné cesty do ordinací a může to pomoci vyprázdnit čekárny," říká Býma. Počet ošetřených pacientů by se ale měnit neměl. "Konzultace na dálku je stejně časově náročná jako osobní vyšetření," uvádí Býma.
Lékaři také upozorňují, že cílem není nahradit osobní kontakt. Při vyšetření na dálku je větší riziko, že zdravotník udělá chybu. "Když k lékaři přijde pacient, kterého dobře zná, hned ode dveří vidí, že s ním není něco v pořádku. To žádná konzultace na dálku nenahradí," prohlašuje Šonka. Praktici by podle něj měl mít možnost rozhodnout, kdy udělají konzultaci po telefonu a kdy se má pacient dostavit osobně.
