Zatímco ještě v roce 1991 metropole vlastnila 194 tisíc pražských bytů a byla tak majitelem téměř poloviny všech bytů v metropoli, dnes už má bytů město odhadem jen asi 37 tisíc. Magistrát vlastní necelých osm tisíc z nich, zbytek je v majetku městských částí. V Praze je přitom aktuálně více než 600 tisíc bytů a město tak vlastní jen asi 5,7 procenta z nich.
To dohromady s raketově stoupajícími nájmy i cenami nemovitostí přispívá k tomu, že přibývá lidí, kteří si v Praze nemohou dovolit bydlet. Nezřídka jde přitom o lidi, kteří jsou pro chod metropole nezbytní, ať už jde o zdravotní personál, policisty, či zaměstnance dopravního podniku. Nemluvě o lidech, kteří se ocitli v tíživé sociální situaci.
Problémy mají ale i bohatší domácnosti. "Základní problém je, že se v Praze neustále více a více rozevírají nůžky mezi příjmy lidí a cenami bydlení. Bydlení se stává nedostupné nejen pro lidi s nízkými příjmy, ale i pro střední vrstvu a ostatně i ti bohatí narážejí na to, že se zároveň málo staví," říká náměstkyně primátora Hana Kordová Marvanová (Spojené síly pro Prahu).
Nová koalice proto představila soubor opatření, který by měl bytovou krizi zažehnat, nebo alespoň zpomalit. Sází zejména na podporu družstevního bydlení.
Řešení pro ty, kdo nedosáhnou na hypotéku
Ta má ve stručnosti fungovat tak, že Praha bytovému družstvu pronajme pozemek, na kterém si družstvo vlastními silami postaví bytový dům. "Výstavba tak pro něj bude levnější, protože cena pozemku zpravidla tvoří až dvacet procent z celkových nákladů bytového projektu," říká Marvanová.
Ve výsledky by podle ní měly být družstevní byty výhodnější ještě o dalších přibližně deset procent, protože je družstva na rozdíl od developerů nebudou stavět za účelem zisku.
Město však záměrem sleduje ještě jeden cíl. Na každém takovém projektu se totiž bude samo podílet třetinovým podílem a jako protihodnotu získá třetinu postavených bytů. Ty má v plánu využít pro účely sociálního bydlení či pro ubytování zaměstnanců města a jeho organizací.
Kromě teoreticky nižší ceny má být výhodou družstevních bytů zejména fakt, že na vlastní bydlení dosáhnout i lidé, kteří by jinak neměli šanci na byt v Praze získat hypotéku. Například kvůli přísnějším pravidlům pro její získání, které loni zavedla Centrální banka.
O úvěr si totiž v případě družstevní výstavby bude žádat přímo družstvo a jeho členové musí složit pouze základní jmění, aby v něm získali podíl. Zpravidla jde o 25 procent celkové částky. Zbytek úvěru pak splácejí formou nájmu v dalších desetiletích.
Také pro město je takový způsob výstavby výhodnější, než kdyby se do budování bytových domů pustilo samo - značí pro něj nižší vstupní náklady. Stejně jako ostatní členové družstva bude totiž muset Praha uhradit pouze vstupní vklad. Splátky úvěru pak uhradí z pronajímání bytu potřebným skupinám obyvatel.
"Nízké náklady umožní městu tímto způsobem každý rok vystavět nejméně několik set družstevních bytů," myslí si Marvanová.
Praha teď vybírá první pozemky, kde by se mohlo tímto způsobem stavět. "V současnosti jednáme se zástupci Prahy 13, kde máme vytipovaný vhodný pozemek, na kterém je možné postavit až 150 bytů ve třech bytových domech," dodává Marvanová. I zde by třetina z nich připadla městu.
Město chce družstva, se kterými bude spolupracovat, vybrat na základě koncesního řízení nebo veřejné soutěže. Bude přitom dbát na to, aby měla s vlastní výstavbou a správou bytového fondu bohaté zkušenosti. Město tak chce zabránit tomu, aby nabídka přilákala spekulanty, kteří by ji mohli využít k podvodům. "Nechceme další H-system," dodala Marvanová.
Aktuálně je podle ní v Praze asi deset velkých družstev, které požadavky města splňují. Počítá se s tím, že by právě do nich vstoupili noví zájemci o bydlení.
Zatím není jasné, jestli budou zmíněná družstva mít o takový způsob spolupráce zájem. Město je podle Marvanové přesvědčené, že tomu tak bude. Družstva by totiž podle náměstkyně měla profitovat z následné správy budovy.
Záměr podpory družstevního bydlení budou ale ještě muset v následujících měsících nejprve schválit pražští zastupitelé.
První práce pro městského developera
S výstavbou družstevních bytů má pomoci i nový městský developer, který nedávno vznikl na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Jeho úkolem má být výběr vhodných pozemků pro výstavbu a jejich rozparcelování.
Zjednodušeně má rozdělit území na části, kde vzniknou projekty, kterých se chopí soukromí developeři, a části pro veřejné budovy, například školy či azylové domy. Zbytek území má pak obsadit zeleň ale také projekty, při kterých budou využity jiné způsoby výstavby - třeba právě družstevní bydlení.
IPR nyní zpracovává seznam stavebních pozemků, kde by takový přístup připadal v úvahu. Zatím vybral asi šest set lokalit, z nichž teď vybírá ty nejvhodnější.
Mimo to chce město také podporovat takzvané baugruppe. Tedy metodu výstavby, při které skupina lidí spojí své finance, ale často také zkušenosti a dovednosti a ve spolupráci s architektem si dům postaví sama.
I zde chce město výměnou za stavební pozemek získat část vzniklých bytů. V případě baugruppe by však mělo jít zpravidla o menší pozemky, kde se nevyplatí stavba velkých bytových domů. "Do léta bychom chtěli mít vytipovány dvě desítky pozemků vhodných pro tuto výstavbu," řekl předseda magistrátního výboru pro bydlení Pavel Zelenka (Praha sobě).
Současně magistrát požádal jednotlivé městské části, aby mu zaslaly seznam všech bytů v jejich vlastnictví a zprávu o tom, jakým způsobem je využívají. Tyto souhrnné informace zatím městu chybí a celkový počet městských bytů, který se zpravidla uvádí, je tak spíše odhadem. "Vyplněné dotazníky již poslala většina městských částí a čekám, že v následujících týdnech je budeme mít všechny," řekl radní Adam Zábranský (piráti).
