Pozvedněme národní hrdost, připomínejme si svatbu Elišky Přemyslovny, navrhli poslanci

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
29. 9. 2015 21:30
Mezi čtyři návrhy zákonů, které poslanci v úterý projednali v rámci takzvaného opozičního okénka, se dostal i pokus o zavedení nového významného dne. Tím by podle zákonodárce Úsvitu Andrle Sylora měla být připomínka svatby Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského. "Zamysleme se upřímně nad silou dnešní české národní identity," zdůvodňoval poslanec svůj návrh, pod který se podepsalo více než třicet jeho kolegů ze všech stran kromě ODS a KSČM. Změna zákona prošla do druhého čtení, poslanci o ní teď budou diskutovat ve výborech.
Foto: Vojtěch Marek

Praha - Národní sebevědomí Čechů je malé, zvýšíme ho zavedením nového významného dnu. Zhruba tak nějak možná uvažoval poslanec Úsvitu Augustin Karel Andrle Sylor, když dával dohromady návrh na změnu v kalendáři.

Významným by měl být poslední srpnový den. Právě tehdy se před 705 lety spojily přemyslovská a lucemburská dynastie. Což podle Sylora přineslo zvrat v českých dějinách, a proto by si Češi toto výročí měli připomínat. "Pomozte splnit pozapomenutý patriotismus, pomozte pozvednout národní hrdost," apeloval Sylor na své kolegy. 

Pod návrh se jich podepsalo ještě dalších dvaatřicet - z velké části poslanců Úsvitu a členů lidovecké frakce. "Žijeme v době, která si žádá historické exkurze," podpořil Sylora Marek Černoch, předseda klubu Úsvitu. Upozornil, že novinka by nic nestála, tudíž není proč ji nepřijmout.

Podobný názor nicméně nesdílí vláda, která k rozšíření seznamu stávajících jedenácti významných dní nevidí důvod. Pro českou historii podle ní měly větší význam činy Karla IV. "Vláda doporučuje zvážit, zda by neměl být významný den věnován spíše jemu nežli jeho rodičům," stojí ve stanovisku kabinetu.

Významné dny jsou prý navíc věnovány hlavně událostem z nedávné minulosti, svatba Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského je "spíše jen historickou událostí bez hlubšího soudobého významu". V dolní komoře parlamentu navíc leží i jiný návrh, který počítá se zavedením Velkého pátku jako nového státního svátku, který má poměrně širokou podporu.

Projednání Sylorova návrhu umožnilo takzvané opoziční okénko, tedy projednání návrhů předložených poslanci opozice, na kterém se domluvili představitelé poslaneckých klubů a vedení Sněmovny. A zatímco Úsvit si vybral změnu se "státotvorným a celonárodním přesahem", jiné strany volily spíše praktičtější normy, které by chtěly prosadit.

Komunistům tak do druhého čtení i za podpory sociálních demokratů prošel návrh na znovuzavedení nároku na nemocenskou během prvních tří dnů nemoci. Klub TOP 09 navrhoval změny v zákoně na ochranu zemědělského půdního fondu a ODS pak neúspěšně usilovala o zrušení daně z nabytí nemovitosti.

 

Právě se děje

Další zprávy