"Je to facka do obličeje představitelům samospráv. Ještě nikdy jsme takový způsob komunikace v tak zásadních věcech nezažili," prohlásil předseda Svazu měst a obcí František Lukl. O rušení finančních úřadů se starostové dozvěděli z e-mailu ministerstva financí. Úsporu za ním nevidí. Kritizují také rušení poboček České pošty.
Ostrá slova na adresu vlády Petra Fialy z ODS použil Lukl přesto, že je členem Starostů a nezávislých. Tedy strany, které vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan předsedá. Lukl se chce dokonce sejít s prezidentem Petrem Pavlem a požádat o moderování rozhovorů mezi obcemi a vládou. "Myslím, že nastala ta pravá doba," uvedl.
Vláda sníží od července počet poboček České pošty o 300 zhruba na 2900. Přinést to má roční úsporu kolem 700 milionů korun. Ztrátový podnik je státní, nečerpá ale dotace a na svůj provoz si musí vydělat. Rovněž od července se kabinet rozhodl zrušit 77 územních pracovišť finančních úřadů.
Starostům vadí nejen samotné rušení, ale i to, že je vláda z rozhodování vynechala. Že jejich obce a města o pobočky přijdou, se dozvěděli teprve ze zveřejněných seznamů.
Na otázku, jaká je pozice Rakušana jako šéfa STAN, však Lukl i další zástupci hnutí shodně odpovídají, že za svým předsedou pevně stojí. O nadcházejícím víkendu bude širší vedení partaje jednat, je tedy pravděpodobné, že se kritikou bude zabývat.
Rakušan má pro nevoli představitelů obcí pochopení. "Pokud se ptáte, zda se může obrátit proti mně jako předsedovi 'starostenského' hnutí, věřím, že ne. Že naopak většina ocení zachování pošt tam, kde byla jen jedna. Ve větších městech snad pochopí, že prodloužení docházkové vzdálenosti ze dvou kilometrů na tři není tragédie a že to pro záchranu České pošty byl nezbytný krok," odpověděl vicepremiér na dotaz Aktuálně.cz.
Zároveň se hájí tím, že se snažil s obcemi jednat. "O nutnosti změn včetně rušení poboček jsem mluvil na různých platformách včetně Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv týdny před oznámením o uzavření poboček. Všichni starostové ode mě dostali dopis, kde jsem situaci popsal a vysvětlil, že budeme muset udělat radikální kroky," uvedl.
Se Sdružením místních samospráv jednal Rakušan 23. března, kdy už bylo známo, že chce pošta zrušit pobočky i 1,5 tisíce pracovních míst. Na poslední březnový den pak zval do sněmovny na seminář o transformaci České pošty. To už ale starostové i obyvatelé dotčených obcí a měst rozhořčeně reagovali na zveřejněný seznam.
Lukl, který je náměstkem hejtmana Jihomoravského kraje, označuje za hlavního viníka vedení České pošty. To současné podle něj se samosprávami jedná mnohem méně než předchozí. Pokud jde o vládu, problém vidí Lukl širší než jen u Rakušana. "Její komunikace je opravdu šílená. Jako starostové potřebujeme mnohem více informací, a to co nejdříve," zdůraznil pro Aktuálně.cz.
Popsal také, jak vypadalo rušení pošt. Samosprávy sice od Rakušana věděly, že se některé pobočky budou rušit, které konkrétně, se ale dozvěděly až jako hotovou věc. Vedení České pošty pak ale začalo pod tlakem se starosty jednat a některé pobočky se rozhodlo ponechat.
Rakušanovo místo v čele STAN ale Lukl vidí jako pevné. "Nemyslím si, že současná situace na jeho pozici něco mění," uvedl a zopakoval, že komunikace zásadních změn je věcí celé vlády.
Z obecních úřadů až do parlamentu
- Hnutí Starostové a nezávislí, známé pod zkratkou STAN, vzniklo odspoda, od starostů malých obcí. Většinu členů tvoří představitelé místních samospráv a komunální politici. Dlouho se pohybovalo mimo vládní politiku a někteří členové tvrdí, že se do ní nemělo zapojovat.
- Předsedou je Vít Rakušan, bývalý dlouholetý starosta Kolína, prvním místopředsedou Lukáš Vlček, někdejší starosta Pacova na Vysočině.
- Na začátku bylo hnutí Nezávislí pro kraj, které založil tehdejší starosta Suché Lozi ve Zlínském kraji Petr Gazdík. Zasazovalo se o to, aby obcím a městům zůstávalo více peněz z vybraných daní.
- Ze Zlínska se rozšířilo na Liberecko, kde vzniklo hnutí Starostové pro Liberecký kraj. V roce 2009 už existovalo po celé zemi pod nynějším názvem.
- V roce 2010 se dostalo do Poslanecké sněmovny, na jedné kandidátce s TOP 09. V celostátní politice se rychle usadilo, přešlo ke KDU-ČSL a nakonec k Pirátům. Ve sněmovně má nyní 33 poslanců.
- V parlamentních volbách pomáhá hnutí právě to, že za něj kandidují komunální politici. Voliči je znají z radnic a obecních úřadů, jsou jim proto bližší než kandidáti konkurence.
Výtkám představitelům samospráv, že se nemohli k uzavření poboček předem vyjádřit, se vicepremiér brání. Na dlouhá jednání podle něj nebyl čas. "Poště reálně hrozilo, že se po letech neřešení své finanční situace dostane do insolvence, museli jsme to řešit rychle," odpověděl. "Žádný starosta by s uzavřením pobočky ve svém městě nesouhlasil. Pokud bychom požádali, ať sami určí, které pobočky zavřít, dostali bychom je do mnohem obtížnější situace, než v jaké jsou teď," uvedl Rakušan.
Silné předsedovo postavení navzdory kritice z obcí potvrzuje i první místopředseda STAN Lukáš Vlček, který je s Rakušanem často v kontaktu. "Jsem přesvědčený, že si dává na komunikaci velmi záležet. Navíc je dobrý rétor, který dokáže věci vysvětlovat," prohlásil.
Vlnu kritiky od starostů vysvětluje tím, že pro ně není jednoduché přijímat opatření týkající se jejich měst. "Je to bolestivé. Když jsme ale jako STAN vstupovali do vlády, řekli jsme si, že musíme přicházet i s věcmi, které nás budou bolet. Stát se musí zefektivnit i za cenu našich obětí," uvedl. Zdůraznil, že transformaci České pošty řeší hnutí dlouhodobě. "Tím, kdo se snaží všechno vysvětlovat nejvíce, je právě Rakušan," dodal Vlček.
