Povodně zasáhly většinu Krnova ve Slezsku, voda se valila i nedalekou Opavou. Podle hydrologů by v obou městech pohroma mohla být menší, kdyby fungovala vodní nádrž Nové Heřminovy. Ta zatím nestojí a dosud se ani nestaví. Vodní dílo na řece Opavě se má začít stavět v roce 2027. Téměř třicet let od prvního návrhu.
"Vodní nádrž Nové Heřminovy byla plánovaná po povodni v roce 1997, protože možnost regulace řeky při povodních byla v podstatě nulová," vysvětluje hydrolog Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu. Přehrada by měla být z velké části povodňová, tedy chránit území pod ní před přírodní katastrofou.
Povodeň by tak nádrž mohla výrazně zmírnit, ale ne nutně zastavit. Podle Daňhelky by nádrž byla schopná snížit povodňový průtok. Pomohla by tomu i včasná předpověď, kdy byli meteorologové letos schopni záplavy předpovědět s velkou přesností.
Přesto uznává, že stavba nádrže je komplikovaný proces. "Přesvědčit někoho, aby se vzdal svého domu, není vůbec jednoduché," říká. Rozumí tomu, že lidé se spíše kloní k řešení, která nevyžadují stavbu nádrže.
Na stavbu nádrže ve společném prohlášení naléhá i podnik Povodí Odry, do jehož gesce vodní dílo spadá, a ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). "Stavba vodního díla Nové Heřminovy se po desetiletí potýká s překážkami různých organizací, například Hnutí Duha. Od roku 2023 máme územní rozhodnutí, které je napadeno účastníky řízení, což komplikuje jeho výstavbu. Pokud by dnes přehrada stála, Krnov i Opava by byly ochráněny. Škody by nebyly takové, jaké jsou teď," uvádí ministr. Generální ředitel Povodí Odry Jiří Tkáč pak efekt potenciálního vodního díla označil za nedocenitelný a podle něj by pomohl i hrázím, které by ležely pod ním.
Stavbě však neodporují pouze organizace jako hnutí Duha, jak Výborný tvrdí, ale i místní. Obec Nové Heřminovy, jejíž část má pod přehradou zmizet, už v roce 2008 stavbu nádrže odmítla v referendu. Část místních pak vodní dílo odmítala i později, například v roce 2018 či o pět let dříve.
"My jsme byli za jiná opatření, než je přehrada. Bez přehrady by byla opatření dávno hotová a neprotahovalo by se to," říká Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky. "Nejen že je to ekologicky špatně, ale přehrada je velká a drahá stavba. A neochrání Krnov nějak extrémně lépe. Zadrží vodu na pár hodin," říká.
Dokoupil připomíná, že Povodí Odry na přípravě přehrady pracuje 27 let. "Utratilo za tu dobu 1,3 miliardy korun. Odsazené hráze a další opatření v Krnově měly stát už dávno před vybudováním vodního díla. Nijak jsme zahájení vybudování nezpozdili," říká. Dodává, že aby se mohla začít stavět přehrada, je třeba přeložit silnici první třídy. "Ani k tomuto kroku, který nikdo nezpomaluje, se dosud nepřistoupilo," tvrdí.
Podobně jako poblíž Krnova se o přehradě uvažovalo nedaleko vytopených Hanušovic. Zde se zatím stavba nechystá. "Teoretická možnost výstavby nádrže v Hanušovicích je. S obcemi se kolem toho vedly diskuse, ale je to stejné jako s Heřminovy. Některé to nechtějí a často diskuse ustrne hned na počátku," vysvětluje hydrolog Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.
Jak říká Vizina, nádrž by při letošní povodni pravděpodobně pomohla. Jak ale obecně dodává, letos pršelo zhruba čtyři dny. Pokud by ale pršelo například deset dní, nádrže se naplní a následná regulace je minimální.
Letošní povodně na Moravě jsou srovnávány se záplavami z roku 1997. Symbolem tehdejších povodní se stala vesnice Troubky. Povodeň tam tehdy zabila devět lidí a srovnala se zemí více než sto domů. Letos se ale tragédie neopakovala. "Vybudovali tu dočasnou protipovodňovou hráz, která zlepšila celkovou ochranu. Navíc byl letos průtok menší. Z Bečvy šlo asi o 20 procent méně vody než v roce 1997," vysvětluje Daňhelka, jak vesnice ušla katastrofě.
Hydrolog také připomíná, že letos se nezkomplikovala situace na soutoku řek Moravy a Bečvy. "V Troubkách se slévají ne úplně šťastným způsobem. Záplava tam může přijít z obou stran. Díky protipovodňové ochraně tam přece jenom teklo vody méně," říká.
Odborníci se ale shodují, že při letošních povodních velmi dobře zafungovaly nádrže a protipovodňová opatření po celém Česku. Vodní díla se včas podařilo upustit, a mohla tak zadržet záplavovou vlnu. V této souvislosti experti zmiňují například Labskou přehradu, Vranov či vodní nádrž Kružberk. Situace byla dobře zvládnutá i v hlavním městě.
"Praha je ukázkou toho, jak přehrady mohou fungovat. Máme tu klid, přitom se očekávalo, že ze Sázavy, kde vodohospodáři odtok nemohou regulovat, přijde 700 kubíků vody za sekundu. Kdyby tam nádrže nebyly, bylo by to o vyšší stovky až tisíce kubíků za sekundu více. Dokážou tak zařídit, aby tekla pětiletá voda, a ne třeba dvacetiletá," vysvětluje Vizina. Další přehradou, která dobře zafungovala, je podle něj například ta brněnská či nádrž Vír na severozápad od města. K přípravě na povodně pak pomohly i přesné informace o počasí.
Video: Jedna z nejhorších povodní. Hydrolog popsal "úplně jiný svět" v přípravě na pohromu (16. 9. 2024)
