"Dostali jsme zprávu od městské policie, že hlídka vidí muže, který plave u Palackého mostu a voda ho odnáší směrem ke Karlovu mostu. Muž byl viditelně vyčerpaný a proud ho unášel dál a dál," popsal mluvčí pražských hasičů Martin Kavka.
Muž a žena na Ostravsku zase vzali paddleboard a sjížděli rozvodněnou Odru. Na výzvu policistů řeku opustili. Záchranné složky se ale setkávají i s případy, kdy lidi odmítají výzvy uposlechnout. Jedním z nich byl třeba muž, který v plavkách skočil do řeky v Otrokovicích. V hlavním městě zase na surfu jiný muž sjížděl Vltavu. Několik lidí s windsurfingem se objevilo také na jezeře v Hlučíně na Opavsku. Na obou místech zasahovala policie.
"Lidé vnímají rozvodněné toky jako adrenalinový zážitek. Řeka, která normálně sotva teče, se náhle stane divokou, a oni mají pocit, že zažijí něco mimořádného. Buď do vody skočí a plavou, nebo použijí paddleboard či loď. Ještě než povodně vůbec začaly, jsme upozorňovali, že takové pokusy je mohou stát život," řekl Aktuálně.cz Kavka.
Nejde ale jen o vědomé riskování. Podle záchranářů často stačí, když lidé ignorují varování a zákazy. Na sociální síti X se například objevilo video z Jeseníku, kde se muž pokoušel přejít zaplavenou ulici. To se mu však nepovedlo. Silný proud ho strhl a unášel pryč.
V nedělní podvečer se mladý muž vydal na procházku mezi ostravskými částmi Výškovice a Polanka nad Odrou. Uvízl ale v silném proudu, částečně kryt stromem, kterého se držel. Nebyl schopný se vlastními silami dostat zpět do bezpečí. Na jeho záchranu byli povoláni hasiči z Ostravy-Jihu a lezci z hasičské stanice v Porubě. Muže zachránili a čekali s ním až do příjezdu záchranné služby.
"Je to pro nás velká zátěž, protože musíme vyslat několik hasičů, aby zachránili toho člověka, i když by mohli pomáhat jinde. Navíc při záchraně v rozvodněné řece sami riskují své životy. Apelujeme na lidi, aby do takových situací vůbec nevstupovali," dodává Kavka.
Potíže mají i s lidmi, kteří odmítají opustit své domovy, protože věří, že hladina řek brzy klesne. Záchranáři se pak musí vracet a v obtížnějších podmínkách je evakuovat. To se stalo o víkendu například v Karlovicích na Bruntálsku, kde zoufalí obyvatelé stáli na střechách domů a záchranáři je museli evakuovat pomocí vrtulníků.
V Mošnově u Ostravy dokonce jedna ze dvou posádek vrtulníků, které pomáhaly s evakuací v Moravskoslezském kraji, strávila u jedné rodiny s dětmi více než 45 minut. "Jen čtvrt hodiny je náš záchranář přemlouval, aby se nechali zachránit. A to na nás mávli, že chtějí," podivuje se kapitán Vlastimil Baudyš, podle kterého se letošní povodně od těch minulých liší právě v tom, že evakuaci lidé skoro v polovině případů odmítli.
Reportéři Seznam Zpráv zase před třemi dny byli u srazu party, která se rozhodla sjet řeku Chrudimku. Ta v té době už byla na některých místech na druhém povodňovém stupni. Jeden z mužů si podle svých slov vzal v práci volno, aby mohl sjet rozvodněnou řeku. "Jsme na dovolené. Viděl jsem, že poteče voda, tak jsem si ji vzal," přiznává muž.
Podle reportérů mají vodáci společnou skupinu na WhatsAppu, kde se domlouvají na svých výpravách. "Známe se napříč celou republikou. Přibližně vím, kdo má přijet," vysvětluje jeden z nich. Otevřeně také přiznává, že mají naplánováno, že je vyzvedne "nenápadná" dodávka, do které naloží lodě a přesunou se na jiný úsek řeky, aby nevzbudili pozornost.
Policie k přestupkům hodlá přistupovat přísně. "Máme tři skupiny protiprávních jednání, která se postihují v době živelní pohromy. Tou první, pod kterou spadá většina přestupků, je zákaz plavby podle zákona o vnitrozemské plavbě na vodních tocích, kde je druhý a vyšší stupeň. Tam hrozí pokuta až 100 tisíc korun," popsal pro web iRozhlas policejní prezident Martin Vondrášek.
Druhou kategorií jsou přestupky podle krizového zákona, který stanovuje povinnost dodržovat krizová opatření v krajích. Pokud lidé tato opatření nerespektují, nesplní pracovní povinnost nebo poruší omezení během krizového stavu, mohou lidé dostat pokutu od 20 do 50 tisíc korun, v případě firem až tři miliony. V nejzávažnějším případě, kterým je rabování, hrozí trest odnětí svobody na dva až osm let.
