Praha - Málokterá zpráva o armádě letos vyvolala mezi lidmi tolik zděšení, odporu a vášní jako informace o novele branného zákona. Tudíž i všeobecné branné povinnosti a obnovení odvodů do armády.
Dokonce ani politici nešetří emotivními výkřiky o návratu k totalitě či dobám Varšavské smlouvy.
"Velmi se mýlí, ale chápu je. Jde přece jen o zásah do povinností a práv občanů, takže to pochopitelně rozbouřilo hladinu veřejného mínění. Pro nás to - i kvůli tisícům dotazů a vysvětlování, o co vlastně jde, - byla jednoznačně událost roku," souhlasí expert generálního štábu Pavel Ťulák, jenž se rozvoji obranyschopnosti země dlouhodobě věnuje.
A připomíná, že branná povinnost pro občany České republiky nikdy nezanikla. Ani s pádem totality.
Se zrušením vojenské základní a zavedením profesionální služby se ale podle Ťuláka lidé mylně domnívali, že obrana země se týká již jen profesionálních vojáků. "Branná povinnost, a tedy i možnost odvodů však platí stále pro všechny - i pro ženy. Nikdy to nebylo zrušeno, jen bylo od pravidelných odvodů před deseti lety v jakési 'profesionalizační euforii' armády upuštěno," vysvětluje odborník.
Podle koncipované novely může vláda odvody vyhlásit podle vlastního uvážení - respektive v případě vyostřující se mezinárodní situace. Tudíž dávno před vznikem krize.
Až dosud se s vyhlášením odvodů počítalo jen při vnějším ohrožení země (byly by spuštěny až po 72 dnech od vyhlášení krizové situace). Než by se tedy armádní odvodní mašinerie rozjela, mohlo by být po dvou měsících už po konfliktu.
Novela branného zákona každopádně reaguje na rostoucí a neočekávaná bezpečnostní rizika. Aktuálně.cz v otázkách a odpovědích shrnuje, co přesně norma říká a co ne.
Nejčastější "odvodní fámy"
"Odvodních fám" se vyrojila celá řada.
Fáma č. 1: "Že prý znovu zavádíme vojenskou základní službu - to je ta nejabsurdnější fáma," namítá Ťulák. A hned citací ze zákona objasňuje: "Odvodem se rozumí pouhé správní řízení, v němž se rozhoduje o chráněných právech a povinnostech občana."
Při odvodu se tedy posuzuje jen to, zda občan je (zejména po zdravotní stránce), či naopak není schopen vojenské služby. Pokud bude zdráv, tak bude i odveden a stává se vojákem v záloze.
Odvedenec se ale může proti rozhodnutí komise odvolat anebo vojenskou službu odmítnout. V tom případě se ale na něj ale vztahuje zákonná pracovní povinnost beze zbraně. "Nebude prostě vojákem. Stát ho při zajištění obrany ohrožené země využije jinak - třeba ve strojírenské výrobě. S tím už ale nebude mít armáda nic společného," vysvětluje Ťulák.
Fáma č. 2: Popření principu profesionální armády. Ta (sotva dvacetitisícová) nestačí v případě ohrožení země zajistit její bezpečnost. Proto má být podle expertů z velení armády posílena odvedenci či vojáky aktivních záloh - těch posledně jmenovaných je necelých 1200 mužů. "Ale jen v tom případě, pokud bude republika ohrožena zvnějšku," ujišťuje Ťulák.
Fáma č. 3: Ihned po odvodu se nastupuje na vojnu. Nenastupuje. Odvedený muž či žena odchází po odvodním řízení domů a nic se pro ně nemění. Armáda si na ně vzpomene jen při reálných vnějších rizicích anebo při přípravě na ně. Princip dobrovolného vstupu do profesionální armády zůstává podle jejího velení v době míru zachován.
Branná povinnost jako státu odváděná "daň"?
"Lidé platí státu daně, aby zajistili jeho základní funkce. A stát si při svém ohrožení - podotýkám, že jen výjimečně - vybírá od lidí ještě jednu zvláštní 'daň' v podobě branné povinnosti," vysvětluje bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Jak dodává Pavel Ťulák z velení armády, lidé si po profesionalizaci armády v roce 2005 zvykli, že stát od nich tuto "daň" přestal vybírat. I proto vyvolává novela branného zákona - a tedy obnovení odvodů - tolik emocí a až nečekaného odporu.
"Jenomže se nelze - když je země ohrožena a v úzkých - vymlouvat, že ji přece bude někdo bránit za mě, někdo jiný. Zvláště když se teď v Evropě znovu válčí," kritizuje mentalitu mnohých Čechů generál Šedivý.
Řečeno natvrdo: v možnostech malé (byť sebelépe vycvičené) profesionální armády není ubránit zemi před globálním útokem. Jakkoliv tou hlavní zárukou bezpečnosti republiky je členství v NATO. Ale i tady platí: pomoz si nejprve sám. A když to už nebudeš zvládat, pomohou spojenci.
Bylo chybou od odvodů upustit?
Pavel Ťulák se při této otázce na chvíli odmlčí, ale pak přitakává: "Z dnešního pohledu - odstupu deseti let - to chyba byla. Ztratili jsme totiž přehled o tom, kolik lidí může a chce bránit tuto zemi. Odvody byly ´odloženy´ až pro případ ohrožení země. Jenomže se ukazuje, že svět není bezpečnější, jak jsme se před lety domnívali, ale naopak. Na lidi schopné zemi bránit teď rychle - když by to bylo třeba - nedosáhneme. Doba varování či hrozby se totiž ohromně zkrátila. Lidé se navíc často mylně domnívají, že se vstupem země do NATO nás vždy ´někdo´ ochrání. Že se nás obrana vlastní země až tak moc netýká." Novela branného zákona tak vlastně podle Ťuláka jen reaguje na rychle měnící se bezpečnostní situaci.
Kdo je k obraně nejlépe připraven?
Nejlépe připraveným vojákem je podle velení armády profesionál a hned druhé místo zaujímá bývalý voják z povolání.
Co ovšem někdejší vojáci v základní službě (poslední odešli v roce 2005)? Ti podle Pavla Ťuláka zestárli a ztratili někdejší bojové návyky, takže by museli být znovu vycvičeni. Ročně z armády navíc odchází třináct stovek profesionálů. Armádu jsou tedy schopni (v případě ohrožení země) posílit jen oni či pár stovek rezervistů - dobrovolníků, jinak také aktivních záložníků.
"Ročně tak přirozeným stárnutím populace mimochodem přicházíme o 60 000 mužů schopných bránit zemi. A za dalších deset let to bude ještě mnohem horší, pokud bychom nic nepodnikli," vysvětluje nutnost novely branného zákona expert Ťulák.
Novela zákona počítá tudíž i s tím, že armádu opouštějící profesionálové budou pět let evidováni jako povinná záloha. V této lhůtě se také rozhodne o jejich působení v rezervních silách - od jednoho roku do tří let.
Tito lidé pak budou po dobu svého působení na manévrech placeni stejně jako profesionální vojáci (kromě ročního paušálu 12 000 korun). A počítá se i s tím, že jejich zaměstnavatelé obdrží kompenzaci 1 650 korun za jeden den cvičení povolaného rezervisty. Pro vysokoškoláky pak může být zajímavé stipendium, pokud se rozhodnou vstoupit do armádních rezerv.
Odvody žen
Odvody se vztahují podle novely branného zákona na všechny občany České republiky ve věku od 18 do 60 let. Tudíž i na ženy, s nimiž se počítá na místa podle jejich schopností - například zdravotnic.
Na rozdíl od mužů se na ně vztahuje řada výjimek. Například na matky s malými dětmi. Pro ně pochopitelně odvody ani případné povolávání k obraně vlasti neplatí.
