Praha - Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček se na svém facebookovém profilu zastal kontroverzního spolku Naštvané matky, kterému liberecká knihovna zrušila besedu o knize protiislámského sociologa Petra Hampla.
Předsedkyně spolku Eva Hrindová na Facebooku napsala, že Krajská vědecká knihovna v Liberci odřekla plánovanou besedu Petra Hampla k jeho knize Prolomení hradeb, kterou spolek pořádal. Ředitelka knihovny ve zveřejněném dopise zrušení akce zdůvodnila tím, že v knize prezentované názory se neslučují s postoji instituce.
Co bude příště? Budou se vyřazovat knihy, které se “neslučují s názory zastávanými knihovnou”?
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) June 5, 2018
"Je mi líto, ale vaši plánovanou akci o knize pana Hampla rušíme. Obsah knihy a názory, které jako 'Naštvané matky' prezentujete na FB, se neslučují s názory zastávanými knihovnou. Omlouvám se, že je to takto na poslední chvíli, ale byla jsem delší dobu v zahraničí a neověřila jsem si řádně všechna fakta," napsala ředitelka knihovny Blanka Konvalinková v dopise, který Hrindová zveřejnila na Facebooku.
"Je to stejné jako za komunistů, ti si alespoň na 'strážce' svobody nijak nehráli a všichni věděli, na čem s nimi jsme. Kdežto dnes máme prostor zamořený bojovníky proti 'komunismu', kteří tiše tolerují (někteří dokonce iniciují) umlčování lidí s nepohodlnými názory," kritizovala zrušení besedy šéfka spolku.
V tom ji podpořil i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, který příspěvek sdílel s komentářem, že jde o "plíživý návrat totality a pošlapání svobody".
"Je to jednoznačně praktika připomínající dobu normalizace, kdy byly pod různými záminkami umlčovány nepohodlné názory. Každý svobodomyslný člověk je povinen takový přístup co nejostřeji odmítnout. Co bude příště? Budou se vyřazovat knihy, které se neslučují s přesvědčením knihovny?" dodal pak v reakci pro Aktuálně.cz.
Knihovna nechce podporovat nenávist
S tím nesouhlasí ředitelka knihovny. Vysvětluje, že instituce pouze nechce rozdmýchávat nenávistné nálady ve společnosti. "Zrušení besedy byla reakce na četné negativní ohlasy čtenářů. Kniha pana Hampla prosazuje výrazně xenofobní a nenávistné postoje. Knihovna by jistě měla poskytnout prostor k diskusi, ale rozhodně ne podněcovat a podporovat takové nálady ve společnosti," řekla Aktuálně.cz Konvalinková.
Slova prezidentova mluvčího komentovat nechtěla, podle ní ale o cenzuru nejde, knihovna pouze nechce přispívat k rozdělení společnosti.
Organizátoři přesunuli akci do nedalekého salónku hotelu Liberec. "On to na čele napsané nemá a v e-mailu to také nebylo uvedené. Neměli jsme indicie, proč bychom si ho měli prověřovat. Nemáme kapacity na to, abychom si tu prověřovali každého zákazníka," reagovala manažerka hotelu Martina Zdvořáková na dotaz, zda organizaci Hamplovy často islamofóbní postoje nevadí.
Do chvíle, než hovořila s redakcí Aktuálně.cz, prý o jeho názorech nic nevěděla. "Jako hotel máme povinnost vzít každého hosta, jinak by to mohla být jakási diskriminace nebo rasismus," dodala manažerka s tím, že běžně ubytovávají Turky a Araby jako jiné liberecké hotely.
Kritiku kvůli Hamplově knize nedávno sklidilo také knihkupectví Karolinum, které ji zařadilo do prodeje a propagovalo na Facebooku. Jeho ředitelka Jana Padevětová připustila, že jde o kontroverzní publikaci, je však přesvědčená, že by knihkupectví mělo čtenářům nabízet podklady pro případnou diskusi. "Předpokládám, že čtenáři si knihu pročtou a budou dostatečně informováni o tom, co je v ní špatně," řekla před časem Aktuálně.cz.
V anotaci knihy Hampl tvrdí, že publikace "představuje milník v chápání příčin migrační krize a celkových kulturních, sociálních a ekonomických problémů, kterými západní civilizace prochází". Obsahuje ale xenofobní, protiislámskou, ale i antisemitskou rétoriku.
V textu například stojí, že Židé podporují multikulturalismus, neboť mají šanci se díky němu stát novou evropskou aristokracií.
"Vedle toho může hrát roli, že Židé mají možnost imigrovat do Izraele, což snižuje motivaci bránit tu zemi, ve které žijí. To vše by mohlo mít za následek statistickou tendenci sympatizovat s multikulturalismem o něco více než běžná populace," píše Hampl. Kromě toho označuje dnešní postoje k otevření hranic za "protibělošský rasismus" a přirovnává ho k Hitlerovým myšlenkám.
"Když byly hranice Evropy otevřeny pro džihádisty, kteří předtím na Blízkém východě uřezávali lidské hlavy, bylo tím rozhodnuto, že se budou řezat hlavy i v Evropě," píše Hampl o migrační krizi.
Sám v publikaci také přiznává, že jej lidé často nazývají rasistou či fašistou. "Tvrdíš, že jsem rasista? No tak jsem! Další argumenty nemáš?" píše k tomu, jak v takových případech reaguje. "Máme už po krk toho, nechat se kádrovat od puberťáků z levicových fakult. Klidně si na nás pokřikujte, že jsme extremisté. Nám je to jedno," dodává.
Petr Hampl je český sociolog známý pro své protiislámské názory, zároveň je protiimigračním aktivistou. V minulosti se také neúspěšně pokoušel o vstup do politiky jako místopředseda extremistického hnutí Martina Konvičky Blok proti islámu. Jeho knihu vydalo nakladatelství Naštvané matky, které mimo jiné vydalo i některé Konvičkovy kontroverzní publikace.
Spolek se stejným názvem je aktivní především na sociálních sítích, často šíří takzvané hoaxy, kritizuje tradiční zdravotnictví, multikulturalismus, feminismus a genderovou ideologii, údajnou pozitivní diskriminaci i politickou korektnost.
