Praha - Právo na informace mají v České republice především politici, přičemž toto právo má větší sílu než zákon.
Takový vzkaz poslaly veřejnosti ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Jaromírem Drábkem a také ministerstvo kultury, jež řídí Jiří Besser z TOP 09.
Oba úřady původně odmítaly sdělit platy vysoce postavených úředníků resortu, přestože šlo o žádost podanou podle zákona o veřejném přístupu k informacím. Když je však k témuž vyzval při interpelacích politický kolega z ČSSD Jeroným Tejc, tak data téměř obratem vydaly.
O platy podle zákona žádal všechny resorty online deník Aktuálně.cz, ale většinou dostal - a z Drábkova ministerstva dokonce opakovaně - zamítavou odpověď.
Mluvčí pouští mlhu
Mluvčí Drábkova úřadu říká, že ministerstvo našemu deníku nepodalo informace proto, že požadoval konkrétní platy konkrétních úředníků.
"Pan poslanec si vyžádal výši platu a odměn bez uvedení jména zaměstnance úřadu, pouze jako funkce: náměstek 1, náměstek 2, vrchní ředitelé, ředitelé. Tyto údaje ministerstvo nikomu neupírá a nikdy neupíralo," tvrdí Viktorie Plívová. Nemluví však pravdu.
V žádosti Aktuálně.cz nic o konkrétních jménech uvedeno nebylo. Žádost byla stejně jako ta Tejcova formulována obecně o výčet platů náměstků, ředitelů odborů a poradců.
Komu? Nevíme
Ministerstvo kultury původně na zaslané dotazy, proč poslanec má nárok na informace a veřejnost nikoli, nereagovalo vůbec.
Později jeho mluvčí deníku Aktuálně.cz sdělil, že ministerstvo chystá zveřejnit kompletní odměny a platy úředníků na svých internetových stránkách.
"My máme svědomí čisté, informace už jsme podali asi před měsícem a půl," uvedl Stanislav Brunclík. Komu, na to si nedokázal vzpomenout.
Deník Aktuálně.cz to však rozhodně nebyl, oficiální žádost je už řadu týdnů nevyslyšena.
Poslední korespondence ze strany ministerstva je z června letošního roku se zamítavou odpovědí, ve které Besserův úřad píše, že "poskytnutí údaje o konkrétní výši platu konkrétního zaměstnance neumožňuje ani zákon o svobodném přístupu informací, neboť se sice jedná o veřejné prostředky, nicméně smysl zákona směřuje k jiným platbám, například dotacím nebo obchodním smlouvám."
Odpovědi v podobných zněních nebyly výjimkou. Redakce proto najala renomovanou právní kancelář Tomáše Sokola, která začala připravovat hromadné žaloby na stát.
