"Jsem přesvědčen, že vstupem Severní Makedonie do NATO dojde k posílení euroatlantického ukotvení země, celkové stability a bezpečnosti na Balkáně a současně i samotné aliance," řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Zpravodaj Jaroslav Bžoch (ANO) podotkl, že se tato země už chová jako jeden ze spojenců. "Je v našem zájmu, aby státy západního Balkánu byly ukotveny v EU a v NATO," uvedl.
Jsem rád, že @snemovna dnes zahájila ratifikační proces smlouvy o přistoupení Severní Makedonie do @NATO. Politika rozšíření, otevřených dveří aliance je důležitá nejen pro jihových. Evropu, ale i pro naši bezpečnost. Ve Sněmovně se nyní zakládá poslan. skupina přátel Sev. Maked.
— Radek Vondráček (@vondraczech) July 11, 2019
O vstupu Severní Makedonie do NATO se ale rozhořela debata, v níž vystupovali kriticky zejména poslanci SPD a KSČM. Členové hnutí Tomia Okamury poukazovali na údajnou nepřipravenost balkánského státu na tento krok, vyzývali ke zdrženlivosti. Diskuse se vyostřila, když se stočila i k historii někdejší Jugoslávie a bombardování státy Severoatlantické aliance v 90. letech 20. století.
Pro návrh na zamítnutí smlouvy už v prvním čtení hlasovalo 32 ze 171 přítomných poslanců. Podpořili jej zákonodárci za SPD a KSČM a také Jaroslav Foldyna z ČSSD.
Severní Makedonie se má stát 30. členskou zemí. Musí to schválit všechny státy sdružené v alianci. Makedonie o členství v NATO usilovala řadu let. Kvůli sporu o název země s Řeckem ale byly její snahy dlouho neúspěšné. Rozepře byla vyřešena dohodou loni v červnu.
Název Makedonie, který bývalá jugoslávská republika používala od roku 1991, pokládá část řecké politické scény za zásah do svého historického dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Řešením se tak stalo přejmenování státu na Severní Makedonii.
