Přestože poslední dva roky poznamenal velikonoční svátky lockdown a koledníci s pomlázkami museli na Velikonoční pondělí návštěvy sousedů vynechat, výrazná většina lidí si koledování nechá ujít i letos. Podle průzkumu agentury NMS Market Research mezi 1350 respondenty se na tuto tradici chystá jen patnáct procent mužů. Zhruba dvojnásobek - přesně 34 procent - vyšlehá pomlázkou alespoň ženy ve své rodině.
Muži tento ryze československý zvyk opouští. Kulturní historička Eva Doležalová z Akademie věd si to mimo jiné vysvětluje nedostatkem pospolitosti lidí ve městech, v nichž v současnosti žije většina obyvatel Česka.
"Obzvláště v městském prostředí už nedává pomlázka moc smysl. Už to není obchůzka vesnice, která zároveň symbolizovala nějakou fázi dvoření a projevu zájmu chlapců o dívky. S návštěvou jednotlivých domů bylo spojené i přání zdraví a šlehnutí pomlázkou," vysvětluje. V místech, kde žije víc věřících nebo lidí v menší komunitě, čili většinou na vesnicích, tedy velikonoční tradice udržují silněji.
Podle průzkumu se letos na tradiční koledu po domácnostech chystají hlavně muži z mladší generace do 45 let. Není to nic překvapivého. Starší muži chtějí mít spíš svůj klid a netouží se proto do tradice zapojit ani symbolicky. "Mrskání dívek a žen souviselo s rituály plodnosti a ty se ani přes zázraky moderní reprodukční medicíny lidí nad pětačtyřicet už v nějaké velké míře netýkají," podotýká sociolog náboženství Zdeněk Nešpor z Akademie věd.
Nicméně obyčej, který má "zajistit" ženám a dívkám zdraví či mládí, je velmi neoblíbený i u samotných žen. Jak ukázal zmíněný průzkum, devětasedmdesát procent nemá pomlázku rádo (v případě mužů je to 55 procent). Necelá třetina žen se jí vyhýbá (u mužů 25 procent). Polovina Češek pak uvedla, že tento velikonoční zvyk sice nemá ráda, avšak vnímá ho jako tradici, kterou dodržuje (u mužů 30 procent).
Podle výzkumníků přispívá k malé oblibě pomlázky mezi ženami mimo jiné fakt, že pětačtyřicet procent z nich při ní zažilo bolest. Téměř třetina pak dokonce ze šlehání odešla s modřinami a osmnáct procent Češek při pomlázce prožilo pocit bezmoci nebo ponížení. Pouze každá pátá žena (21 procent) má tento obyčej ráda a pěti procentům dokonce přináší radost či zábavu.
"Samozřejmě, pokud se to provozuje s nějakým sadismem, tak to pěkné není a nelíbí se to nikomu. Pokud by z celé tradice zbylo jenom ono holé násilí, tak už to nedává vůbec žádný smysl," doplňuje historička Doležalová. Mimochodem: respondenti průzkumu označili jako největší problém českých Velikonoc alkohol a podnapilé koledníky. Byla jich třetina.
O něco oblíbenější než pomlázka je letos výzdoba domácnosti či barvení vajíček. Z průzkumu vyplývá, že se této činnosti věnuje více než polovina žen. Ve dvou pětinách domácností se pak připravují tradiční velikonoční pokrmy, jako jsou beránci, mazance nebo jidáše.
Velikonoce jako svátky jara. Kostel nenavštěvuje ani deset procent lidí
Podle agentury NMS Market Research mírná většina Čechů tráví čtyřdenní volno, které začalo Velkým pátkem, hlavně setkáváním s rodinou nebo přáteli. Uvedlo to 53 procent dotázaných. Přestože jsou Velikonoce křesťanským svátkem, do kostela se během nich letos chystá jen devět procent respondentů.
Je to pochopitelně dáno nízkým počtem věřících v Česku obecně. Pouze kolem čtrnácti procent Čechů se hlásí k některé z církví, praktikujících křesťanských věřících je pak navíc ještě méně, upřesňuje religionistka Andrea Beláňová. Stejně jako další oslovení odborníci se shoduje, že Velikonoce si většina Čechů už nespojuje s náboženstvím ani duchovnem a vnímají je spíše jako oslavu jara.
Beláňová to připisuje éře komunismu. "Za dvaačtyřicet let minulého režimu potírajícího náboženství došlo k výrazné sekularizaci Velikonoc, z nichž se staly 'svátky jara'. Symboliku vzkříšeného Krista nahradila obarvená vajíčka, roztomilá mláďátka, jarní květiny, tedy symboly možná až pohanské," doplňuje. "Dnes z toho máme spletitou strukturu tradic, které už od sebe velmi složitě oddělujeme. Smysl jara je ale srozumitelný absolutně všem, i lidem, kteří se aktivně nehlásí ke křesťanské víře. Jaro je tak nejuniverzálnější myšlenkou oslavy Velikonoc," míní kulturní historička Eva Doležalová.
S jarem jsou spjata například velikonoční vajíčka, která symbolizují nový život. Stejně tak právě pomlázka - větvičky, které se na jaře nalévají pupeny a ze kterých se pomlázka plete, symbolizují omlazení, plodnost a zrození.
Velikonoční zvyky víc drží na Moravě
Analytik zmiňovaného průzkumu Rudolf Dymák si všímá drobného rozdílu v tom, jak tráví Velikonoce lidé v českých a moravských regionech. "Třeba polévání vodou je častější v Moravskoslezském kraji. Obliba návštěvy kostela je nízká v českých krajích, naproti tomu vyšší je na Vysočině nebo ve Zlínském kraji, kde ho navštěvuje až sedmnáct procent lidí," vypočítává.
Je to logicky tím, že některé moravské kraje více udržují náboženský život oproti zbytku Česka. "A navíc významná část obyvatel Moravskoslezského kraje, nebo spíš jejich rodičů, přišla v období socialismu ze Slovenska. Tedy z mnohem tradičnější společnosti, která si víc udržuje své zvyky," upozorňuje sociolog Zdeněk Nešpor
Velikonoční zvyky vymizí nebo se promění, míní odborníci
Už průzkum Medianu pro Český rozhlas z roku 2019 naznačil ve srovnání s rokem 2015 zřejmý pokles dodržování většiny křesťanských či jarních tradic spjatých přímo s Velikonocemi.
Odborníci se shodnou na tom, že v příštích letech velikonoční tradice mohou ustoupit nebo se při nejmenším proměnit. "Velká část z původních rituálů ztratila obsah a lidé časem přestanou dělat věci, kterým nerozumí. Společnost je teď hodně v pohybu a vzájemný prožitek těchto tradic se vytrácí. Může ale být nahrazen něčím jiným. Ale myslím, že nikdy úplně nezmizí oslava jara," domnívá se historička Eva Doležalová.
V návaznosti na výsledky výzkumu, které ukazují, že většina žen nemá pomlázku ráda, sociolog Nešpor doplňuje, že udržování každé tradice závisí na tom, jestli všem zúčastněným stojí za to. "Když ne nebo když to bude vyvolávat velký odpor, tradice asi zanikne."
Na druhou stranu ale varuje před úplným opomíjením tradic. Snaha je zachovávat totiž propojuje generace a formuje kulturní identitu. "Tradice nás ukotvují v globalizovaném světě, mají svůj význam, a navíc jsou podporované i institucionálně a komerčně - Velikonoce jsou státním svátkem a je to také slušný byznys - nemyslím, že by v dohledné době upadly v zapomnění," dodává.
