"Strana Zelených přijala komplexní program upravující jednotlivé oblasti života společnosti. Zdravotnictvím a sociální oblastí počínaje, přes boj s korupcí a klientelismem až po dopravu a zvýšení společenského kreditu policie," popisuje dokument místopředsedkyně strany Džamila Stehlíková.
Konkrétně jde například o již zmíněnou regulaci prostituce nebo o prosazení možnosti dřívějšího odchodu do důchodu pro muže, kteří prokáží, že pečovali o své děti.
V ekonomické oblasti chtějí Zelení prosazovat zjednodušení daňové soustavy nebo zavedení ekologické daně s cílem přesunout zdanění ze zdanění lidské práce ke zdanění energií. Daňové zatížení by se mělo od přímých daní přesunout k daním nepřímým.
Zelení možná na vzestupu
Strana zelených byla založena v prosinci 1989. Ve volbách do Poslanecké sněmovny kandidovala poprvé samostatně až v roce 1998 a získala 1,2 procenta hlasů. V následujících volbách v roce 2002 dosáhla výsledku 2,36 procenta. Do sněmovny se tak dosud nikdy nedostala.
Letošní rok by ale podle předvolebních průzkumů mohl být zlomovým. Podle agentury STEM by strana mohla získat 5,6 procenta hlasů, podle výzkumu společnosti SC&C by její zisk ve volbách dosáhl 5,8 procenta. Zelení tak mají poprvé za dobu své existence reálnou šanci překročit pětiprocentní volební kvórum potřebné pro vstup do sněmovny.
Politologové zatím vzestup preferencí Zelených nepřeceňují. Zda se nejedná o momentální výkyv, podle nich prokáží až výzkumy v delším období.
Zatímco Zelení dosáhli svého historického maxima, Unie svobody si sáhla na dno svých preferencí. Ve stejném průzkumu agentury STEM z letošního února získala US-DEU 0,3 procenta hlasů.
V letošních parlamentních volbách za Stranu zelených kandidují mimo jiné písničkář Jiří Dědeček v kraji Vysočina nebo starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek v Libereckém kraji. Ten vešel ve známost především díky svému nekompromisnímu postoji ke státním úředníkům.
Němečtí Zelení už od roku 1983
V sousedním Německu, kde mají Zelení delší tradici, vstoupila strana poprvé do Spolkového sněmu v březnu roku 1983 se ziskem 5,6 procenta, tedy s podílem hlasů totožným s dnešními preferencemi českých Zelených.
Po pádu Berlínské zdi došlo ke sloučení západoněmeckých Zelených s východoněmeckými a vzniklo tak Spojenectví 90/Zelení (Bündnis 90/Die Grünen). V posledních volbách do Spolkového sněmu v září 2005 strana získala 8,1 procenta hlasů.
