Praha - Pravděpodobný budoucí ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) chce po nástupu do funkce pozvat do Prahy Vitalije Klička, případně jiného z lídrů ukrajinské opozice.

Nepovažuje ale za chybu, že prezident Miloš Zeman pozval během své říjnové návštěvy Ukrajiny do Prahy prezidenta Viktora Janukovyče. "Musíme se bavit s oběma stranami," řekl Zaorálek v rozhovoru pro čtvrteční Lidové noviny.

Konflikt mezi vládou a opozicí se na Ukrajině vyostřil poté, co kabinet zastavil v listopadu přípravy podpisu asociační dohody s EU. Desetitisíce lidí se pak v Kyjevě účastnily demonstrace.

Krveprolití na Ukrajině

"Za evropskou Ukrajinu", protesty pokračovaly i v následujících dnech a trvají dodnes, nabývají však čím dál násilnějšího charakteru. Ve středu pouliční boje radikálního křídla protivládních demonstrantů se zásahovými jednotkami v Kyjevě vyvrcholily dramatickou konfrontací s krveprolitím a oběťmi na životech.

"Naším zájmem by mělo být přispět, co to půjde, k zabránění občanské válce na Ukrajině. K tomu potřebujeme oba komunikační kanály," uvedl k situaci na Ukrajině Zaorálek.

Zaorálkovy vztahy se Zemanem jsou napjaté ještě z doby, kdy byl nynější prezident šéfem ČSSD. Kandidát na ministra ale věří, že ve věci zahraniční politiky dokážou se Zemanem své kroky sladit.

"Prezident je součástí výkonné moci a naše jediná šance je, pokud dokážeme koordinovat své kroky i své výroky. Budu mu říkat, že je to otázka elementární soudnosti téhle země a jejích představitelů, dělat jednu politiku. Ne každý svou," uvedl.

Na dotaz, zda bude evropskou politiku řídit on, či premiérův tajemník pro EU, řekl, že v minulosti byla evropská politika řízena ministerstvy zahraničí a financí, Úřadem vlády a Českou národní bankou.

"To dozná změn. Zejména role ČNB musí být jiná než role dalšího politického hráče. Triumvirát MZV, Úřad vlády a ministerstvo financí ale zůstane," uvedl. S premiérem Bohuslavem Sobotkou i s Tomášem Prouzou, který bude státním tajemníkem pro evropské záležitosti, se prý názorově shodne.

Poté, co se ujme funkce ministra, plánuje Zaorálek ve vedení Černínského paláce provést "docela zásadní změny", a to včetně personálních. "Ale nebudu je vyhlašovat teď. Účast v Rusnokově vládě není celoživotní stigma, zároveň ale lze těžko dělat novou politiku bez nové krve," řekl deníku.

Kritik vojenských misí

LN připomínají, že Zaorálek se v posledních letech zapsal jako kritik vojenských misí či náklonnosti české diplomacie vůči Izraeli.

"Mám pocit, že moje argumenty jsou stále platné. Že například navyšování české vojenské přítomnosti v Afghánistánu byl úlet, protože mise neměla jasný cíl. Neznamená to, že teď zavelím k úprku ze země - už jsem řekl americkým představitelům tady, že stažení jednotek s nimi budeme koordinovat. Jen chci dát obecně více sluchu dosud odmítaným argumentům při tvorbě zahraniční politiky," prohlásil.

Na dotaz, zda s odstupem nelituje své cesty do Sýrie z roku 2008, kdy se tam s tehdejším šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem vydal "navázat kontakty se soudruhy" ze strany Baas syrského prezidenta Bašára Asada, Zaorálek řekl, že v té době nemohl tušit, co se stane.

"Asad vystupoval jako civilizovaný oftalmolog, ne jako diktátor. Nikdo by si nevsadil, že o tři roky později vypukne takové násilí. Naše cesta byla úzce koordinována s naším ministerstvem zahraničí a hájili jsme tam linii Evropské unie," dodal.

K uklidnění situace na Ukrajině vybízel i současný ministr zahraničí Jan Kohout. Vyzval ukrajinskou vládu, aby se násilí vyvarovala, propustila zadržené aktivisty a policii nasměrovala na provokatéry.

"Obracím se na prezidenta Ukrajiny, aby byly zrušeny zákony drasticky omezující svobodu slova a shromažďování, jejichž schválení minulý týden se stalo příčinou intenzifikace demonstrací," napsal odstupující šéf české diplomacie.

Podle svých slov je šokován rozměrem násilí v ulicích Kyjeva.