Praha - Vládou avizované zeštíhlování státní správy pokračuje návrhem ministerstva pro místní rozvoj na vytvoření nového úřadu, který by měl na starosti veřejné investice a zakázky.
Alespoň to předpokládá návrh zákona, který je nyní v připomínkovém řízení.
Pokud bude v současné podobě schválen, měla by pod něj od července příštího roku přejít část agendy ministerstva pro místní rozvoj a zadavatelů zakázek.
Kromě prací na legislativě veřejných soutěží a investic, správy informačních systémů, databází a elektronických tržišť by jedním z hlavních těžišť působnosti nového úřadu měla být podrobnější kontrola zadávaných zakázek ex ante - tedy na počátku celého procesu.
Spolu s tím by mělo asi padesát pracovníků úřadu, kteří se budou věnovat odborné činnosti, mít na starosti metodické vedení zadavatelů zakázek.
V jeho čele by měl stát předseda, kterého by na návrh vlády jmenoval prezident, jenž by měl zároveň v rukách i jeho případné odvolání.
Během šesti let funkčního období šéfa úřadu by mu potom - podle návrhu zákona - náležely veškeré výhody a ohodnocení odpovídající šéfovi NKÚ; podobně tak jeho místopředsedům.
Úředníci nahradí jiné úředníky. Za 30 milionů
Oproti současnému stavu by tak vzniklo asi patnáct nových míst pro odborníky a dvaadvacet míst pro "provozní" úředníky.
Navýšení mzdových nákladů, spolu s dalšími provozními náklady, by žádalo navýšení rozpočtu MMR asi o 29,3 milionu korun.
Samotné zřízení úřadu by potom ministerstvo - v případě, že úřadu zdarma poskytne některé ze svých prostor - přišlo podle důvodové zprávy na maximálně dva miliony korun.
Místo důkladnější práce úředníků ministerstva pro místní rozvoj v kontrole veřejných zakázek, stejně jako úředníků státních institucí zakázky zadávajících, spolu s nejasnou odpovědností za konkrétní chyby v jejich zadání, by se tak mělo údajně vyřešit vytvořením nového úřadu.
Nejasné přínosy
Podobné agentury podle důvodové zprávy fungují i v dalších zemích (například rakouská BGB, slovenský ÚVO nebo holandské PIANO); zpráva nicméně nezmiňuje detaily týkající se právního pozadí v těchto zemích spolu s náklady na vedení těchto agentur a úřadů; zmíněny nejsou ani konkrétní finanční přínosy.
Finanční přínosy, které by mělo zřízení nového úřadu přinést Česku, jsou potom odhadnuty velmi vágně.
Snížením nadsazovaných nákladů v zadávací dokumentaci - pokud bude stále připravována špatně jako doposud - by mělo dojít údajně k úspoře v hodnotě asi 1,6 miliardy korun; k tomu ještě navrhovatelé připočítávají úspory v nákladech vzniklé zamezením opakování zadávacích řízení.
Skutečný stav je však bez podrobnější analýzy, která podle všeho vytvořena nebyla, těžké odhadnout.
