Praha - Schválení církevních restitucí se opět komplikuje, o zákonu má přitom vláda rozhodnout již ve středu.
Věci veřejné ale stále nejsou spokojené se způsobem, jakým se stát má s církvemi vyrovnávat po finanční stránce, a nynější návrh proto hodlají při jednání kabinetu znovu otevřít.
Spor je hlavně o dvě miliardy, které má stát církvím několik let dávat jako součást kompenzace.
Ve hře je varianta, že pro současnou verzi návrhu ministři za VV ruku nezvednou, a do sněmovny tak zákon půjde bez podpory celé koalice.
"Nebudeme nic vzkazovat našim partnerům přes média," nechtěla postoj VV komentovat Kateřina Klasnová, místopředsedkyně strany a expertka VV v církevní komisi.
O dalších krocích Věcí veřejných v této věci v úterý několik hodin diskutovalo vedení strany. Ministři dostali mandát dál o podobě zákona jednat ve vládě s koaličními partnery.
"Revoluci ale nečekejte," uklidňuje Klasnová.
VV: Vrátit majetek, nedávat peníze
Podle informací Aktuálně.cz "véčkům" vadí hlavně každoroční 2 miliardy korun, které by církve ještě po několik let dostávaly od státu.
"Budeme držet linii: majetek, tedy pole, louky, budovy vrátit, peníze nedávat," řekl Aktuálně.cz člověk z vedení Věcí veřejných.
Ještě před Vánoci se zdálo, že poslední překážka kolem církevních restitucí padla - Legislativní rada vlády tehdy ustoupila od svého předchozího požadavku, aby se nejdříve provedl soupis církevního majetku.
VV ale od počátku trvaly na tom, že se má církvím vrátit co nejvíce hmotného majetku a co nejméně peněz. Pak chtěly po ministru financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09), aby řekl, kde každoročně vezme ony 2 miliardy korun.
A teď budou chtít pravděpodobně ještě úpravy.
Problém je v tom, že dohoda, na kterou přistoupily církve, počítá s navracením majetku, finančním odškodněním za nevrácený majetek i s podporou státu ještě po několik let v průběhu vracení majetku.
Pokud tedy koalice bude dohodu upravovat, není jisté, že ji budou církve akceptovat.
Původní návrh: Majetek i peníze
Návrh zákona, jak jej dostala na stůl vláda, počítá s tím, že o každý pozemek či nemovitost bude muset konkrétní církev požádat zvlášť. Vracení se týká jen majetku, který je teď vlastnictvím státu, většinou spravovaný pozemkovým fondem, nebo Lesy ČR.
Pokud by se církev v konkrétním případě se státem nedohodla, musela by se obrátit na soud. Ministerstvo kultury odhadovalo, že soudy se budou týkat maximálně tak 10 procent navraceného majetku.
Celkem se mají vrátit pozemky a nemovitosti v celkové hodnotě 75 miliard korun.
Kromě navracených pozemků, lesů a nemovitostí mají církve dostat peněžní náhradu za majetek, který už vrátit nelze. Podle návrhu půjde o 59 miliard korun.
Stát jim je bude postupně vyplácet v ročních dvoumiliardových splátkách dalších 30 let - a právě o tyto 2 miliardy ročně jde momentálně zřejmě nejvíc.
Kvůli valorizaci by se konečná částka finančního odškodnění vyšplhala odhadem na konečných 79 miliard.
Odškodnění by mělo odstartovat v roce 2013.
Státní podpora ještě 17 let
Zároveň se stát dohodl s církvemi, že je ještě bude prvních 17 let, po které bude odškodnění vyplácet, podporovat, a to částkou 1 miliarda a 400 milionů korun ročně. Tato částka se ale bude postupně snižovat - počínaje čtvrtým rokem o 5 procent ročně.
Po 30 letech by pak církve už nemohly požadovat žádnou podporu od státu, který teď platí i mzdy duchovních.
Parlamentní opozice se zatím k navracení majetku církvím staví odmítavě. Pokud by ale byla koalice jednotná, zákon o vyrovnání s církvemi by v Parlamentu prosadila i přes případné veto Senátu.
Podobný zákon, připravovaný ještě Topolánkovou vládou, ovšem v roce 2008 neuspěl. Tehdy ztroskotal už ve sněmovně na hlasech opozice a několika přeběhlíků z koaličních řad. Topolánkova vláda ale počítala hlavně s peněžním odškodněním, které by se vyšplhalo až na 280 miliard korun.
