Praha - Ostře sledovaný zákon o vyrovnání státu s církvemi vláda do konce roku neschválí.
Nečasův kabinet jej sice ve středu rozjednal, ale paragrafované znění normy odmítli podpořit ministři Věcí veřejných. Debata byla přerušena do příštího zasedání.
Ještě je třeba doladit ošetření vyplácení finančních náhrad. "Nicméně očekávám, že 4. ledna bude zákon schválen," uvedl předseda vlády Petr Nečas po jednání kabinetu.
Odmítl komentovat to, že kvůli finančním nárokům nechtějí zákon podpořit politici VV. Pouze zdůraznil, že obsah normy je už v koalici dohodnut.
Možnost odkladu rozhodnutí Nečas už v neděli naznačil, když uvedl, že materiál bude předkládat nová ministryně kultury Alena Hanáková a možná se bude chtít s klíčovou normou blíže seznámit.
Hanákovou jmenoval prezident Václav Klaus ministryní v úterý, už dříve označila politička STAN dokončení zákona o vyrovnání mezi státem a církvemi za svou prioritu.
Paragrafové znění zákona připravil Hanákové předchůdce ve funkci ministra kultury Jiří Besser (STAN). Po přijetí vládou bude o normě rozhodovat sněmovna a Senát. K dohodě s levicovou opozicí autoři návrhu nedošli.
Kromě navracených pozemků, lesů a nemovitostí za 75 miliard korun mají církve dostat peněžní náhradu za majetek, který už vrátit nelze.
Podle návrhu půjde o 59 miliard korun. Stát jim je bude postupně vyplácet v ročních dvoumiliardových splátkách dalších 30 let. Kvůli valorizaci se tak tato částka - odhadem - vyšplhá zhruba na 79 miliard.
Podpora i v dalších letech
Odškodnění by mělo odstartovat v roce 2013. Zároveň se stát dohodl s církvemi, že je ještě bude prvních 17 let, po které bude odškodnění vyplácet, podporovat, a to částkou 1 miliardy a 400 milionů korun ročně. Tato částka se ale bude postupně snižovat - počínaje čtvrtým rokem o 5 procent ročně.
Po 30 letech by pak církve už nemohly požadovat žádnou podporu od státu, který teď platí i mzdy duchovních.
Parlamentní opozice se zatím k navracení majetku církvím staví odmítavě. Pokud by ale byla koalice jednotná, zákon o vyrovnání s církvemi by v parlamentu prosadila i přes případné veto Senátu.
Podobný zákon, připravovaný ještě Topolánkovou vládou, ovšem v roce 2008 neuspěl. Tehdy ztroskotal už ve sněmovně na hlasech opozice a několika přeběhlíků z koaličních řad. Topolánkova vláda ale počítala hlavně s peněžním odškodněním, které by se vyšplhalo až na 280 miliard korun.
