Praha - Plýtvání státními penězi se může významně omezit. Není například třeba každoročně věnovat poslancům dvě až pět miliard. Není třeba, aby si stát půjčoval desítky miliard na běžné výdaje, když desítky miliard leží na účtech ministerstev. Také v tomto případě se dají ušetřit nečekaně velké peníze.

Naopak je možné začít kontrolovat, jestli ministři utrácejí peníze podle programu vlády a také co za utracené peníze pořídili. Tím by se například mohlo vysvětlit, proč jsou české dálnice dvakrát dražší, než v okolních zemích.

Všechny peníze na jeden účet

Napravit nejen zmíněné nedostatky může reforma, kterou předložila společnost eStat.cz, která patří k významným pravicovým think-tankům. Vede ji Edvard Kožušník, šéf kanceláře předsedy Senátu Přemysla Sobotky.

"Stát v současné době nemůže dostatečně efektivně spravovat své finance, protože o nich neví," vysvětluje Kožušník, který doporučuje reformovat správu veřejných financí. Dosáhne se toho tím, že Česká republika převezme tzv. model "Státní pokladny".

Ten umožňuje převést všechny státní peníze na jediný účet u centrální banky. Ministerstva z něho smějí čerpat jen se souhlasem jejího správce. Šéf státní pokladny zpravidla ministr financí i celá veřejnost přitom mohou online kontrolovat, jestli státní úřady nepřekračují své výdaje a za co vlastně utrácejí.

Vládní úředníci tak dostanou do rukou dost silné nástroje, jak zastavit rostoucí schodek rozpočtu, případně označit politika, který je za něj odpovědný.

Přes jediný účet by šly rovněž peníze krajů, obcí, sociální pojišťovny i zdravotních pojišťoven. To by umožnilo zrušit povinnost poplatníků odvádět daně několika úřadům mohli by je posílat jen do Státní pokladny.

"Podobná agentura, která kontroluje výběr veřejných financí a řídí dluhovou službu, existuje ve většině vyspělých zemí. Něco podobného by se mělo zavést i u nás," potvrzuje analytik banky Patria David Marek.

Premiér, který bouchne do stolu

Plán společnosti eStat.cz, jak ušetřit miliardy a jak dostat zadlužený státní rozpočet pod kontrolu, odmítá ministr financí Miroslav Kalousek, který chce napravit veřejné finance svou vlastní cestou.

"Koncepce eStatu je přesný opis slovenského modelu. Tato koncepce však byla v předchozích letech na ministerstvu financí zamítnuta jako nerealizovatelná," vysvětluje jeho tiskový mluvčí Ondřej Jakob. Dodává, že Kalouskovi úředníci pracují v současné době na vlastní koncepci, která především jiným způsobem rozděluje dohled nad Státní pokladnou mezi ministerstvem a centrální bankou.

Česká národní banka potvrzuje, že o nových provozních předpisech pro státní finance s ministerstvem debatuje. Neví však o tom, že by vznikal nový zákon, který by Státní pokladnu a její účet zřizoval. "Otázka vzniku či úpravy právních norem je zcela v kompetenci ministerstva," podotýká Pavel Zubek z tiskového oddělení ČNB.

Ve vládním programovém prohlášení, ani v legislativním plánu vlády však o Státní pokladně není ani zmínka.

Vstřícnější k eStatu jsou poradci premiéra Mirka Topolánka, konkrétně ekonomický expert Martin Kocourek. "Náš návrh označil za první koncepční materiál, který v této oblasti viděl," popisuje přijetí na Úřadě vlády Kožušník.

Cesta přes premiéra je logická, protože jediný ministr nemůže prosadit hluboký zásah do rozpočtu šech svých kolegů. "Taková změna vyžaduje silného premiéra, aby bouchl do stolu a centralizoval veřejné finance," potvrzuje analytik ČSOB Tomáš Sedláček.

Kontrola Jejího Veličenstva

Kožušník odmítá tvrzení, že se inspiruje pouze ze Slovenska. I když k jeho hlavním spolupracovníkům patří Daniel Ferjanček, který zavedl systém Státní pokladny na Slovensku, uvádí mezi příkladnými zeměmi také Velkou Británii, Francii, Irsko a Portugalsko.

Právě britský model "Pokladny Jejího Veličenstva" inspiruje většinu evropských systémů. Zpravidla rozdělují dohled nad veřejnými financemi mezi dvě instituce. Ve Velké Británii má šéf pokladny na starosti řízení dluhu, vedle něho Úřad hlavního pokladníka eviduje příjmy i výdaje a vede účetnictví.

Foto: Aktuálně.cz

Také návrh společnosti eStat.cz doporučuje vedle Státní pokladny zavést Agenturu pro řízení státního dluhu, která může zabránit, aby se stát zadlužoval ve chvíli, kdy má v rezervách skryté miliardy. "Agentura urychlí splnění podmínek pro zavedení eura a zajistí, aby se plnily i nadále," stojí v reformním materiálu.

Vydělá hned první rok

Už v devadesátých letech zavedli Státní pokladnu Maďaři, kteří spočítali, že státní rozpočet ušetřil finance ve výši dvou procent hrubého domácího produktu. V Česku by to znamenalo úsporu šedesáti miliard.

Slovenský reformátor Ferjanček je naopak v odhadu úspor opatrný. Vyčíslit je podle něho možné pouze výsledek hospodaření Státní pokladny. V roce 2004, kdy začala na Slovensku fungovat, vydělala po odečtení provozních nákladů přes půl miliardy korun. Většinu z nich díky tomu, že inkasovala na úrocích namísto centrální banky a komerčních bank, kde dříve měly státní instituce uloženy peníze.

Krýt státní dluh se Státní pokladně podařilo s náklady o čtvrt miliardy nižšími, než by se to podařilo bez ní.

Další miliardu vydělaly jednotlivá ministerstva, kterým Státní pokladna nabízí služby za nižší cenu a vyšší výnos z úroků než činí komerční banky.

Daně online

Ferjanček upozorňuje, že existují další výhody, které nejde přesně spočítat. K těm hlavním patří průhlednost veřejných financí, v tuzemských poměrech nevídaná.

V těchto dnech například patří k nejvíc utajovaným dokumentům na pražském ministerstvu financí údaje o tom, jak se v prvním čtvrtletí dařilo vybírat. Zřejmě se totiž potvrdila obava, že příjmy z podnikové daně budou letos významně nižší, než se čekalo.

Ne stejném ministerstvu v Bratislavě to mají zájemci o data i úředníci jednodušší. Data o všech příjmech a výdajích státu se průběžně aktualizují internetové stránce ministerstva a každý občan si tak může ověřit, kolik peněz zbývalo na státním účtu. Dozví se i to, na jakých daních stát peníze vybral a za co je utrácí.

Nejde jen o svobodný přístup k informacím. Přehledné účty Státní pokladny umožní kontrolovat, jak ministerské výdaje odpovídají či neodpovídají záměrům vlády. Mimo jiné se tím likvidují poslanecké pomníčky, které zajistí miliony do volebních obvodů jednotlivých politiků, nejde je však sladit s vládní politikou.

Průběžná kontrola také umožní třeba každý měsíc zkontrolovat stav veřejných financí a nařídit, aby se výdaje zpomalily. Dnes se jejich vývoj hodnotí až poté, co skončí rozpočtový rok.

Lepší dohled nad státními financemi obvykle ocení mezinárodní finanční trhy a zvýší zemi rating. To opět státu umožní půjčovat si za nižší úrok.