Praha - Vláda se v letošním roce ukázala méně výkonná a slabší ve srovnání s tím, jak její pozice vypadala na podzim 2010. Na pátečním setkání s manažery organizovaném vydavatelstvím Euronews to uvedl prezident Václav Klaus, svou analýzu přitom označil za předzvěst novoročního projevu hlavy státu.
Důvodem takového stavu jsou podle něj koaliční spory a aféry.
"Vládu oslabovaly koaliční spory, prokázané i neprokázané aféry. Oslabovaly ji odchody několika ministrů. Oslabovaly ji i vnitřní spory uvnitř jednotlivých stran. Nejvíce ji ale oslabovaly reálné spory mezi koaličními stranami ohledně základních parametrů reformních kroků vlády. Spory tedy i měly věcný základ," uvedl prezident.
Během roku zatím prezident jmenoval sedm nových ministrů, v úterý po krátké návštěvě Vratislavi zřejmě přijme demisi ministra kultury Jiřího Bessera (STAN), jeho nástupce Starostové a nezávislí vyberou v pondělí. Poprvé šel premiér Petr Nečas (ODS) na Hrad s novým kandidátem 17. ledna, když Tomáš Chalupa (ODS) nahradil v prosinci loňského roku odstoupivšího Pavla Drobila (ODS).
V dubnu následovala výměna ministrů z řad Věcí veřejných, na začátku prázdnin další. Počátkem října premiér navrhl odvolání ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS), o měsíc později byl nucen kvůli nevyjasněným rodinným financím odejít ministr průmyslu Martin Kocourek (ODS).
Koaliční strany se přely o daňovou reformu
Nejhlubší krizí koalice patrně prošla, když na jaře tehdejší místopředseda VV Jaroslav Škárka řekl, že dostává od neformálního lídra VV Víta Bárty peníze za loajalitu, později se k obvinění přidala poslankyně VV Kristýna Kočí. Během následujících měsíců VV vyhrožovaly odchodem z koalice.
Spor byl zažehnán až koncem června uzavřením dodatku ke koaliční smlouvě. V srpnu potom odmítli chodit na schůze vlády ministři TOP 09, protestovali tak proti angažmá Ladislava Bátory na ministerstvu školství. Věcné spory se mezi koaličními stranami odehrály například v případě daňové reformy, zdanění hazardu a jmenování policejního prezidenta.
Byl jsem příliš optimistický, uvedl Klaus k eurozóně
Podle něj se uskutečnil v uplynulém roce i populistický útok na politiku jako takovou skrze sociální sítě. Útok přitom podle něj nebyly strany koalice schopny odvrátit.
"Ani sociální demokracie nebyla opozicí vlády. Spíše se stavěla do pozice odpůrce celého sociálně-ekonomického systému, který nyní funguje," uvedl Klaus.
K vývoji eurozóny a krizi uvedl Klaus, že byl příliš optimistický. "Varoval jsem před dlouhodobými důsledky pokračování cesty ve vyjetých kolejích evropské integrace a sociálního systému, ale krátkodobě jsem nebubnoval na poplach. Zpětně musím říci, že jsem se mýlil a byl jsem příliš optimistický," uvedl prezident.
