Praha - ČSSD, ANO a KDU-ČSL podepíšou koaliční smlouvu 6. ledna, oznámili lídři koalice po nedělním jednání.
Faktický vítěz říjnových voleb Andrej Babiš bude v nové vládě ministrem financí a současně vicepremiérem. Lidovci budou ovládat zemědělství a získají tři křesla. Zbývá překonat výhrady prezidenta Miloše Zemana k některým jménům.
V neděli se tak podařilo doplnit jednu z posledních částí tajenky zvaná nová vláda. Lídr hnutí ANO Babiš v České televizi potvrdil, že usedne do klíčového křesla správce státních financí.
Vláda bude mít ve sněmovně podporu 111 hlasů, bude mít 17 členů. ČSSD obsadí osm křesel, ANO šest.
Na svém programu je dohodnuta už týden.
Předsedové stran vládní koalice Bohuslav Sobotka, Andrej Babiš a Pavel Bělobrádek se na termínu podpisu koaliční smlouvy dohodli v neděli odpoledne ve Sněmovně. Není zatím známo, zda sladili noty i v otázce, jak "se připravit" na reakci prezidenta.
Miloš Zeman měl původně v souvislosti s Andrejem Babišem "lustrační výhrady", ty už padly. Trvají však, pokud jde o některá konkrétní uváděná jména, například ministra obrany (Martin Stropnický), nebo zahraničí (Lubomír Zaorálek).
Věci kolem vlády se o víkendu daly do pohybu také poté, co předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek seznámil partnery s lidoveckými kandidáty na ministry. Bělobrádek by měl být ministrem bez portfeje (pro vědu a výzkum), ministrem kultury pražský lídr lidovců Daniel Herman a ministrem zemědělství Marián Jurečka, Bělobrádkův místopředseda.
Příští ministři
Kdo bude ve vládě:
Bohuslav Sobotka - premiér
Andrej Babiš - vicepremiér a ministr financí
Pavel Bělobrádek - vicepremiér a ministr bez portfeje.
Křesla pro ČSSD
ministr zahraničních věcí (Lubomír Zaorálek), ministr vnitra (Milan Chovanec), ministr průmyslu (Jan Mládek), ministr práce a sociálních věcí (Roman Sklenák), ministr zdravotnictví (Svatopluk Němeček), ministr školství (nejspíš Marcel Chládek) a ministra bez portfeje pro legislativní radu vlády, problematiku lidských práv a rovných příležitostí (Jiří Dientsbier).
Křesla pro ANO
ministr obrany (Martin Stropnický), ministryně pro místní rozvoj (Věra Jourová), ministr životního prostředí (Richard Brabec), ministryně spravedlnosti (Helena Válková), ministr dopravy (zatím neurčen).
Křesla pro lidovce
ministra zemědělství (Marián Jurečka), ministr kultury (Daniel Herman).
Například prezident Agrární komory Jan Veleba podle Primy řekl o kandidátu na ministra zemědělství Jurečkovi, že ho nepovažuje za odborníka na zemědělství, protože nikdy nebyl na žádné agrární akci a nezná žádné jeho názory.
"To, že pan prezident (Veleba) někoho nezná, neznamená, že to ještě není odborník," podotkl šéf KDU-ČSL.
Jsou na palubě
Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka neskrývá spokojenost s víkendovým posunem. "Pokládám rozhodnutí KDU-ČSL za realistické a konstruktivní. Na základě úspěšného vyjednávání tak po třech dnech padla poslední přepážka na cestě k formování již zcela konkrétního personálního složení nové vlády," konstatoval Sobotka.
"Rozhodnutí KDU-ČSL je významný krok směrem k dokončení jednání o sestavení vlády a podání návrhu panu prezidentovi," uvedla zase první místopředsedkyně hnutí ANO Věra Jourová.
"Jsem rád, že se povedlo udržet lidovce na palubě, máme společně s nimi a ANO připravený dobrý vládní program, který může nejlépe a nejrychleji prosadit vláda s výraznou a stabilní parlamentní většinou," dodal Sobotka. Nic už podle něj nyní nebrání přípravě definitivního podpisu koaliční smlouvy a následným ústavním krokům prezidenta republiky.
Faktor Zeman
Právě k němu se nyní soustředí největší očekávání toho, jakým způsobem zasáhne do do formování vznikající vlády. Z Hradu anebo přímo od prezidenta už v minulých týdnech přišla vyjádření, podle nichž lez očekávat, že hlava státu nepojme jmenování vlády jako formální záležitost.
Miloš Zeman přímo zpochybnil například možné jmenování Martina Stropnického z hnutí ANO na post ministra obrany a v podobném duchu se hovořilo také o Lubomíru Zaorálkovi z ČSSD jako ministru zahraničí.
Aktuálně.cz už před několika týdny napsalo, že hradní administrativa připravila pro prezidenta ústavní výklad, jak by mohl některá jména do vlády zablokovat. Ústavní experti se sice spíše shodují, že by k tomu musel mít prezident opravdu vážný důvod (zákonný či ústavní), ale samotní sociální demokraté podle všeho nějaký střet očekávají.
Jeden z adeptů nové vlády Jiří Dienstbier v deníku Právo například hovoří o tom, že by strana v případě prezidentova odporu mohla sáhnout ke kompetenčnímu sporu u Ústavního soudu. Děkan Právnické fakulty Aleš Gerloch sice v rozhovoru pro deník Insider takový postup zpochybňuje, ale to na ostražitosti v řadách hlavní vládní strany nic nemění.
